Oslabování globální ekonomické expanze, započaté v roce 2018, pokračuje i v letošním roce. Projevuje se v něm nárůst protekcionismu a eskalace napětí v mezinárodních obchodních vztazích, s nimi jsou pak spojené nejistoty podnikatelů i spotřebitelů ohledně budoucího ekonomického vývoje.
Meziroční růst české ekonomicky očištěný o vliv pracovních dnů nepatrně ve 2. čtvrtletí zrychlil na 2,8 %. Ačkoliv měkké konjunkturální ukazatelé indikují výrazné zpomalení hospodářského výkonu, statisticky zjišťovaná data, jako stavební produkce, zahraniční obchod či maloobchodní obrat, prozatím vykazují velmi dobré výsledky. S ohledem na fakt, že ke zpomalení ekonomické aktivity v České republice dosud nedošlo, ponecháváme predikci růstu HDP pro rok 2019 na 2,5 %. Pokles důvěry a zvýšená rizika z vnějšího prostředí se naopak odráží ve snížení predikce pro rok 2020 na 2,0 %. V obou letech by měl být hospodářský růst tažen výdaji domácností na spotřebu reflektující stále silnou mzdovou dynamiku a růst sociálních transferů. Snížení predikce v příštím roce jde převážně na vrub soukromých investic do fixního kapitálu, které by měly víceméně stagnovat vlivem zhoršeného výhledu ekonomik hlavních obchodních partnerů.
Od počátku roku 2017 se meziroční růst spotřebitelských cen pohybuje spíše v horní polovině tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky. Zde by měl setrvat i v letech 2019 a 2020, jelikož proinflační efekty růstu mezd a platů a kladné produkční mezery by měly být umocněny změnami nepřímých daní a cenami energií. Predikci průměrné míry inflace v roce 2019 proto zvyšujeme na 2,8 % a na rok 2020 na 2,6 %.
Vývoj na trhu práce narazil na své limity a nedostatek zaměstnanců představuje hlavní bariéru pro další extenzivní růst produkce. Očekáváme, že míra nezaměstnanosti letos setrvá okolo současné 2% úrovně a v roce následujícím se nepatrně zvýší na 2,2 %. V souvislosti se zpomalováním ekonomiky by totiž měla slábnout poptávka po práci, zatímco její nabídka by se vlivem demografických a strukturálních faktorů měla zvyšovat vesměs stabilně.
V případě běžného účtu platební bilance odhadujeme v roce 2019 zvýšení kladného salda bilance zboží v důsledku jednorázového propadu vývozu motorových vozidel v polovině minulého roku. Ostatní složky běžného účtu by měly zhruba stagnovat či se jen nepatrně zlepšovat. Ve výsledku by měl běžný účet vykázat přebytek 0,9 % HDP v roce 2019 a 1,4 % HDP v roce 2020.
Hospodaření sektoru vládních institucí predikujeme pro letošní i následující rok jako mírně přebytkové. Vzhledem k pozici ekonomiky v hospodářském cyklu by se nejdynamičtěji měly vyvíjet výnosy ze zdanění práce, přičemž v roce 2020 by daňový mix měla posílit nová diskreční opatření. Růst výdajů budou určovat investiční výdaje, platy zaměstnancům a sociální transfery domácnostem. Ve strukturálním vyjádření odhadujeme v tomto roce mírnou expanzi, v roce příštím spíše neutrální nastavení fiskální politiky. Samotná změna makroekonomické predikce pak nemá implikace pro bezprostřední vývoj veřejných financí, jelikož klíčové nominální veličiny odhaduje na stejné či vyšší úrovni.
Predikce makroekonomického vývoje je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní vnější rizika stále představuje vystoupení Spojeného království z Evropské unie, nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu nebo Číně či možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. Mezi vnitřní rizika patří domácí trh práce a trh nemovitostí, nebo očekávané zásadní strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami. (8.11.2019)
