Česká ekonomika se letos pohybuje na hraně recese, v příštím roce by měl podle nové makroekonomické predikce Ministerstva financí přijít obrat. Za celý rok 2023 hrubý domácí produkt pravděpodobně klesne o 0,5 %, v roce 2024 podle predikce vzroste o 1,9 %. Inflace bude příští rok výrazně nižší než letos, stále se ale po většinu roku bude držet nad 3 %. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by s ohledem na přetrvávající nerovnováhy neměl být významný.
Ekonomický výkon v ČR letos brzdí vysoká míra inflace, která má vliv nejen na nižší spotřebu domácností, ale i na veřejné finance.
„Ekonomický výkon v ČR letos brzdí vysoká míra inflace, která má vliv nejen na nižší spotřebu domácností, ale i na veřejné finance. Přestože roste výběr některých daní jako té z příjmů právnických i fyzických osob nebo daně srážkové, státní rozpočet podstatně zatěžují vysoké náklady na valorizace penzí a další sociální výdaje, ale také třeba kompenzace vysokých cen energií pro firmy a domácnosti,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Pokud jde o ozdravný balíček, který před dvěma dny schválil Senát, dělali jsme vše pro to, aby žádnou část české společnosti nezatížil příliš a nedusil ekonomiku. Podle našich odhadů balíček sice krátkodobě zpomalí tempo růstu HDP o 0,3 procentního bodu v příštím roce, v dlouhodobějším horizontu bude ale působit protiinflačně a především značně přibrzdí nebezpečné tempo zadlužování země, které by nás jinak hnalo do dluhové zdi,“ dodal.
MF očekává, že HDP za celý rok 2023 klesne o 0,5 %. Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Na investiční aktivitu dopadají hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky, pozitivní vliv však mají výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpoří export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstane utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl být výrazně kladný.
V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 1,9 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů. Dopady konsolidačního balíčku budou mírné – v rozsahu −0,3 p. b. do růstu HDP – a přispějí ke snížení inflačních tlaků.
Vysoká inflace i letos zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. Silné domácí poptávkové tlaky jsou již tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Meziroční inflace se v průběhu letošního roku rychlým tempem snižovala, ve 4. čtvrtletí ji však dočasně zvýší efekt srovnávací základny nižších cen energií od října 2022 po zavedení úsporného energetického tarifu. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 10,8 %. V průběhu téměř celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat mezi 3 a 4 %, v celoročním vyjádření MF očekává pokles na 3,3 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,2 % v roce 2022 by se letos mohla celkem zvýšit na 2,7 % a dále na 2,8 % v roce 2024. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.
Hospodaření veřejných financí v roce 2023 reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Deficit veřejných financí tak letos pravděpodobně dosáhne 3,6 % HDP, v příštím roce by pak mělo dojít i vlivem konsolidačního balíčku k jeho snížení na 2,2 % HDP. Nastavená fiskální politika povede k nárůstu zadlužení na odhadovaných 44,7 % HDP v roce 2023, následně pak na 45,9 % HDP v roce 2024.
Proti minulé predikci zveřejněné v srpnu MF mírně snížilo odhad nominálního a reálného růstu HDP, zejména kvůli horšímu než očekávanému vývoji ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2023. Konzervativnější než v srpnu je MF také v odhadu průměrné inflace v příštím roce.
Makroekonomická predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Významné riziko, zejména pro některá odvětví ekonomiky (automobilový průmysl), představuje také možnost obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by frikce na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace napětí na Blízkém východě. Rizikem je rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání, stejně jako nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně však na druhou stranu může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu. Ekonomický růst by také mohla podpořit úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny a plné využití jejich lidského kapitálu.
Listopadovou Makroekonomickou predikci České republiky projedná 22. listopadu 2023 Výbor pro rozpočtové prognózy, nebude ji však posuzovat z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění, neboť tato predikce nevstupuje do rozpočtového procesu. (13.11.2023)
