Lisy tiskařské

Nejstarší lisy t. se podobaly jednoduchým lisům na víno. Leonardo da Vinci navrhl kol r. 1500 dva druhy t. l. zlepšených (jeden na pohon ozubeným soukolím) s vysunutelnou podkládací deskou. R. 1550 zavedl L. Danner v Norimberku místo dřevěného vřetene železné. Další zlepšení provedli Holanďan J. W. Blaeu a po něm W. Haas z Basileje. R. 1777 sestrojil J. G. Freytag t. l. šlapací. R. 1787 sestrojil Charles of Stanhope s pomocí R. Walkera t. l. celý železný, uváděný do pohybu jednoruční pákou. V 1. 1814-20 byly vynalezeny trojí lisy válcové: Straussem ve Vídni (1814), Francouzem Durandem (1819) a Angličanem Wattsem (1820). R. 1817 sestrojil G. Clymer z Filadelfie tzv. lis „kolumbijský“ s kombinovanou pákou místo vřetene, takže vyvinul velký tlak. Roku 1870 sestrojil Degener a Weller z N. Yorku t. l. zv. „tyglový“. Všechny ty ruční lisy však nestačily na tisk novin, bylo potřebí rychlejšího lisu mechanického.

Rychlolis: první sestrojil (r. 1797) tiskař Kinsley z Harfordu (ve Spoj. st.), týž rok se objevily dva rychlolisy, jeden s tiskacím vozíkem posuvným sem tam, druhý rotační, s válci rozdělujícími barvu, s 1 válcem barvicím, s 1 tiskovou formou a s 1 lisovým. R. 1810 si dal patentovat tyglový rychlolis F. König v Londýně, roku následujícího pak rychlolis válcový, na němž byl 14. listopadu 1814 vytištěn po prvé známý angl. deník „Times“.

Rotačka: r. 1816 si dal patentovat Angličan Cowper rychlolis, v němž byla stereotypovaná sazba navlečena na válec – tedy „rotačka“. Cowper pak tuto rotačku zlepšil s pomocí svého švakra Applegatha. Výkonnější byla rotačka sestrojená r. 1845 R. Hoem z N. Yorku. Dalším pokrokem byla rotačka W. Bullocka, Hoemova krajana, poněvadž tiskla na nekonečném pruhu papíru. S rozvojem hromadné výroby novin se výkony rotaček zvětšovaly takřka skokem.