Logistika v době koronavirové. Čeká nás jen zvyšování cen?

Podle posledních dostupných údajů ČSÚ za měsíc září, kdy u nás odstartovala druhá vlna pandemie koronaviru, se dovozní i vývozní ceny meziměsíčně zvýšily o 1,9 %. U vývozních cen byl zaznamenán nárůst ceny především kvůli oslabení koruny vůči euru a dolaru. Největší podíl na růstu mělo potom navýšení ceny za stroje a přepravní prostředky (1,8 %), nejvíce rostly ceny minerálních paliv (7,3 %). Stejně tak i cenu za dovoz ovlivnil růst cen strojů a dopravních prostředků (1,7 %). Klesání cen bohužel nenastalo v žádné ze sledovaných skupin. 

Nicméně růst cen na dopravu neměl vliv. Podle ministerstva dopravy se objem vývozu i dovozu navýšil a nejlépe se dařilo silniční dopravě. Kde tedy v logistice v době krize ušetřit při stabilní, možná až rostoucí, poptávce po dopravě, ale i její rostoucí ceně?

Sdílejte, třeba i s konkurencí

Sdílená ekonomika zažívá boom ve všech oblastech. Sdílíme auta, jízdy taxi, byty, spotřebiče nebo služby. Proč by to tedy nemohlo fungovat v dopravě a logistice. „Ano, sdílená ekonomika ke snižování nákladů vede. Oblíbené jsou zejména sdílené sklady, kde spolupracují třeba i konkurenční společnosti. Pokud se podmínky nastaví správně, může se jednat o velmi efektivní spolupráci. Také se v poslední době hodně zdůrazňuje sdílené doručování do center měst, jehož účelem je snížení počtu nákladních aut ve městech,“ uvádí Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

Digitalizujte

Digitalizace by měla sloužit obecně ke zjednodušování procesů, tím k šetření času, a tedy i nákladů. Jako jednoduchý příklad si můžeme uvést třeba kurýra, který díky vhodné elektronické navigaci, tedy v podstatě digitalizované mapě, odbavuje klienty rychleji a zvládne toho za stejný časový úsek udělat daleko více. Podobný efekt má také digitalizace ve skladech. Ne náhodou začíná řada společností automatizaci svých procesů právě tam. Do správně provedené digitalizace se určitě vyplatí investovat.

Outsourcing (pro celou Evropu)

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly.bDobrá agentura je navíc schopná postarat se o správu Intrastatu po celé Evropě. Neměl by tedy pro ni být například problém zprostředkovat registraci a hlášení třeba ve Finsku, aniž by sama firma musela hledat lokálního zástupce.

Snížení nákladů versus efektivita

Častou otázkou při snižování firemních rozpočtů bývá obava, jak nepřijít o stávající kvalitu služeb. Záleží na tom, kde ke snižování nákladů dochází. Například snížení nákladů na statistického hlášení Intrastat určitě nemá vliv na rychlost doručování. Naopak pokud se logistická firma rozhodne snížit počet kurýrů, pak logicky ke zpomalení docházet může. Snižování nákladů by mělo vždy probíhat s ohledem na efektivitu.

Bonus navíc, šetření nákladů i přírody

Ekologie a šetrnost vůči životnímu prostředí je v průmyslu čím dál větší téma. Navíc i v rámci šetření nákladů mohou jít tyto dva aspekty ruku v ruce. Jako příklad lze uvést opakované použití obalového či výplňového materiálu, které je jak ekonomické, tak ekologické. Stejný efekt má pak také vhodné plánování tras. Při zvolení nejefektivnější trasy jsou šetřeny jak náklady na palivo, tak příroda. (24.11.2020)