Loňskou úmrtnost ovlivnilo doznívání pandemie a vlna respiračních onemocnění

V roce 2022 zemřelo v Česku celkem 120 219 obyvatel, což bylo nejméně za období výskytu epidemie covid-19.  Nejčastější příčinou smrti byla ischemická chronická choroba srdeční, následovala srdeční selhání a cévní nemoci mozku. Detailní informace přináší publikace Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR, krajích a okresech - 2013–2022 dostupná na webu ČSÚ.

Nižší počet zemřelých oproti předchozím dvěma „covidovým“ rokům souvisel s poklesem úmrtnosti na covid-19. Na první tři místa nejčetnějších příčin smrti se vrátila onemocnění z předcovidového období, a to ischemická chronická choroba srdeční s 16,4 tisíci úmrtími (13,7 %), srdeční selhání se 7,3 tisíci (6,1 %) a cévní nemoci mozku s 6,9 tisíci (5,7 %). Onemocnění covid-19 se posunulo až na čtvrté místo a zapříčinilo 6,0 tisíce úmrtí (5,0 %). Ve srovnání s rokem 2021 se situace proměnila i na pátém místě, kam se posunuly zhoubné novotvary průdušky, průdušnice a plíce (4,9 tisíce úmrtí) stejně jako v letech 2019 a 2020.

Pořadí nejčetnějších příčin úmrtí však bylo pro muže a ženy již od druhého místa odlišné. „U mužů hrál loni covid-19 stále významnou roli, protože se stal po chronické ischemické chorobě srdeční jejich druhou nejčastější příčinou smrti. Jeho důsledkem zemřelo téměř 3,3 tisíce mužů, oproti tomu u žen byl až šestou nejčetnější příčinou s necelými 2,8 tisíci úmrtí,“ uvádí Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Třetí místo v pořadí příčin smrti mezi muži zaujala srdeční selhání (3,2 tis. zemřelých), čtvrté zhoubné nádory průdušky, průdušnice a plíce (3,1 tis.) a páté cévní nemoci mozku (3,0 tis.). U žen první tři místa kopírovala strukturu celkové úmrtnosti (ischemická chronická choroba srdeční – 8,4 tisíce úmrtí, srdeční selhání – 4,0 tisíce, cévní nemoci mozku – 3,9 tisíce) a na čtvrtém a pátém místě se objevily Alzheimerova nemoc spolu s jinými demencemi a hypertenzní nemoci (každá zavinila 2,8 tisíce úmrtí).

„Sezónnost počtu zemřelých se v roce 2022 více soustředila do prosince s 12,2 tisíci zemřelými, což byla jedna desetina ročního úhrnu, přičemž průměr let 2015–2019 dosáhl necelých 9 %. Zásadní vliv na to měla chřipková a jiná virová respirační onemocnění, jejichž výskyt v minulých dvou zimních sezonách potlačila proticovidová opatření,“ říká Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Z celkového počtu úmrtí na chřipku došlo v roce 2022 v prosinci k 81 %, zatímco v „předcovidových“ letech to byla v průměru dvě procenta a úmrtí na chřipku se soustředila do měsíců únor a březen. Také například chronickým nemocem dolní části dýchacího ústrojí podlehlo v prosinci 14 % osob z ročního úhrnu na tuto příčinu, zatímco v letech 2015–2019 jen 8 %. (29.6.2023)