Lat. z lorum, řemen, pancéř římského legionáře. Byla původně z kůže, později kožená kovem více méně pobitá aneb vůbec kovová. Legionáři zámožní měli pancéř řetízkový či kroužkový (l. hamata), jenž byl původu gallského. Byly-li kroužky kovové pokryty deštičkami též kovovými, byl to pancéř šupinový (l. squamata, viz. Vyobr.). Než ještě jeden druh kovových pancéřů lze u římského vojska dokázati, tj. tzv. pruhový pancéř (l. segmentata). Tento pancéř záleží především ze dvou desk kovových, chránících hrudník a vrchní díl zad. V zadu jsou desky spojeny nýty, napřed přezkami. Pás těla kryt byl 4 -7 kovovými pruhy, jež v zadu byly opět nýty spojeny. Posléze náležely k pancéři tomu 3 – 4 pruhy, kryjící bedra. Rozumí se, že všechny dotčené části spočívaly na silné podšívce. Tento druh pancéře byl velmi praktický. Zobrazují nám jej reliéfy na sloupu Trajanově. RNk. (1900)
