Komentář Kryštofa Míška, analytika společnosti Argos Capital
O víkendu v rámci politického pořadu na ČT (Otázky Václava Moravce) zazněl poměrně odvážný návrh aktivnějšího využití devizových rezerv ČNB směrem k investicím v dopravní infrastruktuře. Z pohledu nároků na rozpočet se by se jednalo o 150–200 mld. Kč ročně v letech pro roky 2025, 2026. Mnozí si řeknou a proč vlastně ne? Rezervy v tuto chvíli dosahují úrovně přes 3200 mld. Kč (stav ke konci roku 2022), což je na poměry vyspělého světa v poměru k HDP celkem slušná zásoba prostředků. Osobně jsem přes tato fakta spíše skeptický.
Nejprve si přibližme, k čemu devizové rezervy vlastně jsou. Devizové rezervy slouží jako určitá pojistka v případě krize a nedostatku likvidity, v režimu pevného kurzu na jeho udržení, v režimu plovoucího kurzu využívá centrální banka na ovlivnění kurzu devizové intervence. Již samotná existence rezerv, navíc s vědomím velké „palebné síly", přináší na trh jistotu a brání náhlým odlivům kapitálu například při panických výprodejích. V malé otevřené ekonomice tak rezervy snižují dopad geopolitických rizik a přináší stabilitu naší domácí měně.
Zneužití devizových rezerv politiky a jejich nesprávné propojení s fiskální a měnovou politikou může tedy představovat značné riziko pro naši ekonomiku a její stabilitu. Politici by totiž mohli být brzy náchylní použít tyto rezervy k financování krátkodobých politických projektů. Řada z nás si snadno dokáže představit různé „rouškovné a další populistické „dárečky“ občanům před volbami. Promíchání fiskální a měnové politiky může způsobit v konečném důsledku inflaci a destabilizovat měnový trh, což by mohlo velmi negativně ovlivnit občany a podniky. Proto je důležité, aby byly devizové rezervy řádně spravovány nezávislými finančními institucemi, jako je ČNB. Politici by si tedy měli rozhodně na tyto prostředky nechat zajít chuť. V opačném případě můžeme zažít návrat prudké inflace, která za poslední roky významně snížila kupní sílu (jen za rok 2022 až o 7,5 %) a životní úroveň v ČR. (8.11.2023)
