Nebude asi nikoho, kdo by neznal velice oblíbené a v zahradách našich hojně pěstované macošky (Viola tricolor L.). Rostlina ta (divoce na polích rostoucích varieta malokvětá) ode dávna platila za lék, zvláště pak se o ní trvdilo, že „čistí krev“ (při rozmanitých osutinách např. u dětí). Officielní jméno její jest Herba Jaceae, což znamená rostlinu celou. Z ní připravuje se thé, které povzbuzuje vyměšování moči a potu a dodává moči zvláštního zápachu (po kočkách). Příliš mnoho tohoto thé vyvodí dávení a průjmy. Bylina obsahuje něco málo violinu, zvláštní to hořké a příkře chutnající látky, která právě způsobuje dávení a průjmy, kyselinu salicylovou, dále violakvercitrin, vinnan hořečnatý atd. Z macešky lze připraviti nálev neb odvar; tento je zeleně zbarven. Také lze jí užívati v prášku. Tak užívalo se směsi: Prášku z macešky 5 ½ grammu, prášku z fenyklu 2 grammy, mléčného cukru 5 grammy. Lék tento podáván dětem, a sice denně třikráte na špičku nože do mléka. Někde užívá se i šťávy vytlačené z čerstvých bylin. Odvaru maceškového užívalo se také zevně. (Patnáct grammů macošky s 270 grammy vody vaří se, aby odvaru bylo 180 grammů; hotové thé sloužilo k omývání vyrážky). Také dívky s nečistou pletí rády uchylovaly se k maceškovému thé, jež pily a kterým i osutinu čistily (?).
Někde je zvykem mýti tímto odvarem vlasatou část hlavy, když vlasy následkem puchýřků vypadávají.
