V nynější situaci komplikované Covidem 19 se dostala do popředí dovolená doma. Daleké cesty skrývají v nejisté době nebezpečí ztíženého návratu a karantény. Proto volíme blízké země, jako je třeba Maďarsko.
Historie
První uherský král Štěpán I. byl korunován 25. prosince 1000. Od té doby existují český a maďarský stát v těsném sousedství a jejich dějiny se prolínají. V roce 1526 turecká armáda porazila v bitvě u Moháče uherské vojsko, zahynul uherský a český král Ludvík Jagellonský. Tím se obě země dostaly pod vládu Habsburků, v Uhrách se usazovali pobělohorští exulanti, Jan Amos Komenský působil v Sárospataku, vznikla zde jeho díla Schola ludus (Škola na jevišti) i Orbis pictus (Svět v obrazech). V roce 1867 došlo k rakousko-uherskému vyrovnání a vzniklo Rakousko-Uhersko.
Turistické cíle
České turisty nejvíce lákají termální lázně, Budapešť a Balaton. Lázeňská tradice je stará přes dva tisíce let, maďarskými termálními prameny se léčili již Římané, kteří se při svých výbojích dostali až na jižní Slovensko. Léčivé účinky vody ze zdejších termálních pramenů si užívali i císaři Marcus Aurelius či Traján. Zbytky římských lázní se ještě dnes v Maďarsku najdou. Rovněž tak další dobyvatelé Turci využívali termální prameny a zůstaly po nich typické osmanské stavby. Termální voda se dostává na povrch 1372 vrty, v provozu je celkem 385 lázní a termálních koupališť. Z termální vody se může stát léčivá voda v okamžiku, kdy se dokáže, že je účinná pro různé typy onemocnění – jde o dlouhý klasifikační proces. Nyní je evidováno celkem 207 léčivých vod a klasifikaci termální lázně/léčivé lázně vlastní v Maďarsku již 70 míst, minerálních vod je celkem 224 druhů. Nejblíže z Prahy je to do Bükfürdő 412 km, o 25 km jižněji leží další lázně Sarvár. O oblibě obou lázní mluví nejlépe čísla o návštěvě českých hostů. Češi v loňském roce zaznamenali v Bükfürdő 50 tisíc přenocování a v Sarváru 47,5 tisíc.
Bükfürdő (Bük – název vesnice, fürdő – maďarsky lázně) jsou nejmladším lázeňským centrem Maďarska a druhými největšími lázněmi v zemi. V r. 1920 zde byly provedeny první zkušební ropné vrty, na které se navázalo v 50 letech. V r. 1957 se podařilo navrtat mohutný termální pramen, který vedl ke vzniku termálních lázní. Z hloubky 1282 metrů vytryskl na povrch vodní sloupec vysoký 65-70 metrů o teplotě 58 °C, s obsahem minerálů téměř 15 000 mg/l. V r. 1963 se otevřel první termální bazén, v 70 létech pak město obdrželo statut lázeňského města. Dnešní Bük má charakter velkého lázeňského parku o rozloze cca 18 ha, ve kterém najdete celkem 34 venkovních a krytých bazénů. Kryté lázně a koupaliště s léčivou, termální a pitnou vodou disponují vodní plochou o rozloze 5 tisíc m2. V roce 2017 získaly lázně certifikát Europespa med. Voda je vhodná k léčbě všech onemocnění pohybového ústrojí, je vhodná i k pitné kúře.
Sárvár Za své dnešní jméno, vzniklé spojením slov sár (bláto) a vár (hrad), vděčí Sárvár hradišti z dob královské dynastie Arpádovců, které bylo obklopeno vodami a bažinami. Od roku 1961, kdy byla termální voda objevena při hledání ložisek ropy, je nedílnou součástí života Sárváru. V Sárváru vyvěrají dva druhy termální vody: pramen zásobující termální bazény prýští z hloubky 1200 metrů o teplotě 43 °C, druhý z hloubky 2000 metrů o teplotě 83 °C. V roce 2004 přijal Spolek evropských královských lázní do svých řad i lázně města Sárvár. Dnes se z tohoto uznání těší jen 10 evropských lázeňských měst z osmi zemí. Mezi členy tohoto spolku mohou být přijata výlučně města, která mohou doložit úzkou královskou vazbu a provozují lázně na mimořádně vysoké úrovni. V dubnu roku 2007 lázně obdržely certifikát EUROPESPA-med. V lázních je park o rozloze 55 000 m2, vodní hladina přesahuje 3600 m2. Je tu i arboretum ze 17. století, ve kterém najdete 300 druhů stromů a kvetoucích keřů. Arboretum má rozlohu asi 9 hektarů, je přímo v centru města. Hrad Nádasdy je 200 m od Arboreta. Původní gotický hrad byl přestavěn na renesanční zámek, je zde Muzeum Ference Nádasdyho. Slavnostní síň patří dodnes k nejkrásnějším barokním interiérům v celém Maďarsku. Nástropní fresky z roku 1653 jsou dílem Hanse Rudolfa Millera a zobrazují výjevy z patnáctileté války proti Turkům (1591–1606). Zemský soudce Ferenc III. Nádasdy jejich prostřednictvím uctil památku svého děda Ference II. Nádasdyho. Na bočních stěnách se dochovaly vzácné barokní fresky s výjevy ze Starého zákona. Zámek byl v držení bavorského rodu Wittelsbachů od r. 1875 do r. 1945, zemřel zde poslední bavorský král Ludvík III. v roce 1921. V roce 1954 se nalezla vzácná sbírka porcelánu, kterou zde Wittelsbachové ukryli, je zde nyní vystavena. V Sárváru spatřila světlo světa první maďarská kniha, překlad Nového zákona z pera Jánose Sylvestera z roku 1541. Máte zde na výběr ubytování od standardu až po luxusní pětihvězdičkový Hotel Spirit .
Jezero Balaton „maďarské moře“ je 78 km dlouhé a ve svém nejširším místě měří 15 km a v nejužším 1,5 km. Tato největší evropská zásobárna sladké vody pokrývá plochu 600 km2. Okolí Balatonu bylo osídleno už v době železné. Balaton je ideální destinací pro letní dovolenou, teplota vody dosahuje v létě i přes 26 °C. Kolem jezera se rozprostírá víc než 70 pláží. Szigliget je zřícenina hradu na kopci nad stejnojmenným maďarským městem na jižním konci Balatonu. Hrad byl postaven kolem roku 1262, v roce 1702 na příkaz Vídeňské válečné rady vyhozen do povětří, v roce 1967 částečně zrekonstruován. Jedná se o dvojhrad, spodní hrad s rondelem sloužil jako hlavní pevnost. Pohled z hradu na Balaton je některými návštěvníky považován za nejkrásnější. Badacsony leží na severním pobřeží Balatonu. Mírně zvlněná rovina Západního Zadunají zde přechází do bizarní kopcovité krajiny, která byla tak jako celá oblast Balatonu utvářena vulkanickou činností. Hlavní dominantou Badacsony je stejnojmenná vyhaslá sopka. Zdaleka viditelná hora s plochým vrcholem, vysoká 437 metrů, patří k nejznámějším přírodním útvarům balatonského pobřeží. Turistika se zde rozvíjela později, a tak si místo uchovalo venkovštější ráz než ostatní letoviska. Dům Rózy Szegediové, který patřil herečce a manželce básníka Sándora Kisfaludyho ze Sümegu byl postaven v roce 1790. Dnes v něm sídlí muzeum literatury. Badacsony je proslulé vínem „Badacsonský Šedý mnich“ (Badacsonyi Szürkebarát naše Rulandské šedé), který tu v minulosti lisovali Pauláni. Víno získalo jméno podle mnichů v šedých šatech. Jen zde se pěstují vinné hrozny staré maďarské odrůdy Kéknyelű náročné na pěstování. Vinařská oblast Badacsony je svou kvalitou řazena na druhé místo v Maďarsku, hned za světoznámý Tokaj. Většina vinic leží na jižních svazích hory Badacsony.
Balatonfüred je nejstarší a nejoblíbenější letovisko na severním břehu Balatonu. Zdejší termální lázně jsou jedním ze základních center mezinárodního programu Světové zdravotnické organizace (WHO) pro léčbu srdečních chorob. Osm pramenů s léčivými účinky přivádí na povrch země silně uhličitou vodu s kyselou, zemitou a železitou chutí a řadou minerálů. Léčivý účinek provzdušněné, léčivé minerální vody se dosahuje koupelemi. Uhličitá léčivá voda Balatonfüredu je velmi vhodná k léčbě srdečních nemocí a nemocí oběhového systému. Město bylo oficiálně prohlášeno lázněmi již roku 1772. V roce 1846 byl v Balatonfüredu spuštěn na vodu první parník Kisfaludy, čímž byla zahájena lodní doprava na Balatonu. První jachtařský klub vznikl o 21 let později. Promenáda na břehu jezera nese jméno indického básníka a filozofa Rabíndranátha Thákura (Tagore-sétány), který se léčil v místních lázních v roce 1926 a založil tradici sázení stromů do místního parku. Promenádu lemují krásné staleté platany. Dodnes zde zasadilo strom mnoho laureátů Nobelovy ceny a významných osobností z Maďarska i ze světa V parku je také mnoho bust významných maďarských osobností (Széchenyi, Deák). Na břehu jezera jsou též sochy Jánose Pásztora Převozník a Rybář, jeho nejznámějším dílem je jezdecká socha Františka II Rákócziho před Parlamentem v Budapešti z roku 1937. V minulém století si zde prominenti nechávali stavět vily. Dům velkého romanopisce Mór Jókai (1825-1904) je od roku 1954 jeho muzeem s původním zařízením a osobními předměty. Jokai byl jedním z účastníků maďarské revoluce v roce 1848 a politice se věnoval až do pozdního věku. Oženil se známou herečkou Rózou Laborfalvi, která byla starší a měla již nemanželskou dceru. V roce 1870 manželé navštívili Balatonfüred, a tak se jim zde zalíbilo, že si zde postavili vilu, kde trávili až do smrti manželky v roce 1886 každé léto. Tady Jókai napsal román Zlatý člověk a další díla. V roce 1899 se čtyřiasedmdesátiletý Jókai oženil s dvacetiletou herečkou Bellou Nagyovou. Událost vyvolala velký skandál. Jókai zemřel v Budapešti roku 1904. Jednou z významných událostí je Anenský bál, při jehož příležitosti je každoročně volena královna krásy. První ples na počest dvacátých narozenin dcery Krisztiny uspořádala rodina Horvathova v roce 1825. Podle tradice se Krisztina na tomto plese setkala se svým pozdějším manželem, husarským poručíkem Kissem. Bohužel v roce 1827 mladá žena zemřela. Její manžel dosáhl hodnosti generála a v roce 1849 byl jedním z popravených mučedníků v Aradu. V 19. století byl tento ples nejoblíbenější mezi aristokraty a zúčastnilo se ho mnoho slavných osobností, například básník Vörösmarty, Mór Jókai a Lujza Blaha slavná herečka „slavík národa“. Dodnes je zde krásný dům ve slohu klasicismu, který byl v letech 1893 až 1916 letním sídlem slavné herečky. Prvním manželem zpěvačky byl rakouský důstojník a kapelník českého původu Jan Blaha.
Tihany ležící na 80 m vysokém návrší 14 km jihozápadně od Balatonfüredu, je historicky nejvýznamnějším místem u Balatonu. Město je vystaveno na stejnojmenném poloostrově, který vybíhá asi 5 km do jezera. Celý poloostrov je přírodní rezervací pahorků a bažinatých luk. Poloostrovu se přezdívá „maďarská Provence“, všude jsou pole nádherné fialové levandule. Můžete ochutnat z mnoha levandulových specialit: levandulovou kávu, levandulovou zmrzlinu, čokoládu s levandulí, med s levandulí. Jako suvenýr si můžete odvézt mýdla, polštáře, oleje. Na začátku 11. století si tu kyjevští mniši do čedičové skály vytesali své mnišské byty, jedinečné zachovalé poustevnické sídlo. Mniši následovali maďarského krále Ondřeje I. jenž se roku 1046 vracel z kyjevského vyhnanství. V roce 1055 tu bylo založeno Benediktinské opatství, z něj se do dnešních dnů dochovala pouze krypta s hrobem krále Ondřeje I. Nad kryptou stojí barokní kostel z roku 1754 se dvěma věžemi. Kostel je dominantou poloostrova a je viditelný z velké dálky. Zachovaly se tu charakteristické domy s rákosovou střechou. Vrch ozvěny byl pojmenovaný podle slavné tihaňské ozvěny Když na kopci zakřičíte, hlas by měl doputovat ke zdi kostela, odrazit se od ní a vrátit se zpět. Podle legendy pyšná princezna z Tihaně se odmítla provdat za syna krále vod. Starý král se rozhněval a proklel ji, princezna zkameněla, ozvěna je jejím hlasem.
Lázeňské městečko Hévíz, které má cca 5 tisíc obyvatel, se nachází pouhých 6 km na severozápad od „maďarského moře“ – jezera Balaton. Podle legendy byl římský císař Flavius Theodosius jako dítě chromý, jeho křesťanská chůva se modlila k Panně Marii za jeho uzdravení. Matka Boží nechala vyvřít pramen, v němž se Flavius uzdravil, z pramene vzniklo jezero Hévíz. Lázeňství se zde provozuje od roku 1795, kdy hrabě Festetics nechal postavit první lázeňský dům. Hévízské léčivé jezero je největším biologicky aktivním přírodním termálním jezerem vulkanického původu na světě. Je obklopeno 50 ha lesem, který zaručuje neobvyklé a jedinečné mikroklima. Má plochu 4,4 ha a je zásobováno minerálními prameny, které vyvěrají z hloubky 38 metrů. Každou sekundu produkuje 410 l vody, což znamená, že se voda v jezeře vymění každé 3 dny. Teplota vody díky neustálému ohřívání geotermickou energií neklesá ani v zimě pod 22 °C a v létě může dosahovat až 38 °C. Jedná se o radioaktivní, sirnou léčivou vodu s vysokým obsahem vápníku, hořčíku a dalších látek. Na dně jezera leží asi 7 metrů silná vrstva rašeliny, která je též bohatá na organické a anorganické látky a využívá se k léčbě. Krásu jezera podtrhují též jezerní růže, kvetoucí na jeho hladině od léta do listopadu. Květ tohoto indického rudého leknínu je v erbu městečka Hévíz. Voda z jezera má příznivé účinky proti revmatismu a chorobám pohybového aparátu. Používá se i jako pitná kúra, neboť potlačuje žaludeční potíže. K léčebným účelům se používá také bahno ze dna jezera.
V romantické oblasti Dunajského ohybu 20 km severně od Budapešti leží Szentendre - „Montmartre Dunaje“. Malebné Szentendre se spletí křivolakých uliček je domovem mnoha umělců a je plné uměleckých galerií. Přibližně 4 km od města je od roku 1967 největší skanzen v Maďarsku, představuje venkovskou architekturu maďarských regionů.
