V nynější situaci komplikované Covidem se nám podařilo absolvovat studijní cestu do Maďarska pořádanou Maďarskou centrálou cestovního ruchu (MTU). Nyní vám představíme druhou část našeho putování.
Debrecín leží ve východním Maďarsku, 190 km východně od Budapešti a 30 km od rumunských hranic. Je druhým největším maďarským městem, žije zde přibližně 200 tisíc obyvatel. Město vzniklo sloučením obcí a je poprvé zmíněno v roce 1235. Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka. Město vzkvétalo i za turecké okupace. Po městu jsou pojmenovány Debrecínské párky. Debrecín byl dvakrát hlavním městem. Poprvé při povstání proti Habsburkům v roce 1848/49 po dobytí Budy císařským vojskem bylo od ledna 1849 hlavním městem maďarské revoluce a boje za nezávislost. Ve Velkém kostele zasedal v roce 1849 sněm, který sesadil Habsburky a za zemského správce zvolil Lajose Kossutha. Podruhé za 2. světové války, kdy tu zasedalo provizorní národní shromáždění od prosince 1944 do osvobození Budapešti Rudou armádou v únoru 1945.
Památky
Od r. 1540 se rozšířilo reformované učení Jana Kalvína a architektura spojená s tímto vyznáním, vynesla Debrecenu přídomek „kalvinistický Řím". Velký reformovaný kostel je největší protestantský kostel v Maďarsku. Byl postaven v letech 1805–1824 v klasicistním slohu na ploše 1 500 m². Stal se symbolem Reformované církve. Původní kostel vyhořel během velkého požáru města 11. června 1802, který zničil i většinu Debrecínu. Západní věž byla postavena v roce 1818. Je v ní nyní umístěn pátý největší zvon v Maďarsku o váze 3 800 kg, byl odlit z rakouských děl ukořistěných roku 1636 Jiřím Rákóczim. Východní věž byla dostavěna 6. srpna 1821 Je přístupná návštěvníkům a je z ní dobrý výhled na město. Věže s barokními prvky jsou vysoké 61 metrů. Strop je vysoký 21 metrů, kostel má kapacitu téměř 5 000 osob. V kostele je vystaveno křeslo, ve kterém seděl Lajos Kossuth v roce 1849. Před kostelem je také Kossuthův pomník z roku 1914. Malý kalvinistický kostel byl postaven v roce 1600, ale při požáru v roce 1727 utrpěl vážné škody. Věž byla původně zakryta cibulovitou kopulí, ale v roce 1907 ji velká větrná bouře poškodila. Opravili to, ale další ještě větší větrná bouře úplně zničila kryt věže. Poté architekti dali věži podobu bašty a vzdali se myšlenky špičaté kopule. Od té doby mu lidé říkají „uříznutý“ nebo „zkrácený kostel“. Na Kossuthově náměstí před Velkým kostelem je městský erb jako mozaika z 180 000 kusů benátského skla. Jehně v erbu symbolizuje náboženství, palmy starou obchodní tradici, fénix připomíná mnoho městských požárů, a slunce dlouhou dobu slunečního svitu a malé množství dešťových srážek v Debrecínu. Radnice byla postavená v roce 1531. V 19. století byla přestavěna v klasicistním slohu. V roce 1849 zde žil Lajos Kossuth a jeho rodina, byla tu kancelář obranného výboru, v tajném archivu byla uložena svatoštěpánská koruna. Hotel Aranybika – Zlatý býk je nedaleko Velkého kostela na Tržní ulici.
Pravděpodobně nejstarší hotel v Maďarsku byl postaven roku 1915. Secesní budovu navrhl maďarský olympijský vítěz v plavání z Atén roku 1896 Alfréd Hajós. Do budovy nechal zakomponovat i na tehdejší dobu absolutní novinku – plavecký bazén. Vitrážová okna vstupní haly zdobí portréty významných měšťanů. Kalvínská kolej byla založena roku 1538, její knihovna, obsahuje přes půl milionu svazků včetně asi 300 překladů Bible. V Dériho muzeu jsou národopisné sbírky a rovněž galerie s obrazy Mihály Munkácsyho i našeho Jana Kupeckého. V nejnavštěvovanějším výstavním prostoru muzea, Munkácsyho sále je k vidění monumentální dílo Mihálya Munkácsyho, které rozpracovává příběh Umučení. Jeho slavná trilogie se skládá ze tří monumentálních obrazů, Krista před Pilátem, Golgoty a Ecce Homo. Obrovská plátna dlouhá sedm metrů a vysoká přes čtyři metry byla vystavována v mnoha evropských městech a autora proslavila. Muzeum se jmenuje po Frigyes Dérim, který byl významným textilním podnikatelem a sběratelem, svou uměleckou sbírku věnoval Debrecínu. Mlýn na rohu Böszörményi út, je největším větrným mlýnem ve střední Evropě. Květinový karneval s mezinárodní účastí se koná od roku1905 vždy 20. srpna na Den sv. Štěpána. Největší svátek roku v Maďarsku připomíná svatořečení sv. Štěpána, prvního maďarského krále a zakladatele uherského státu 20.srpna 1083.
Debrecen je město plné zeleně. Ve Velkém lese (Nagyerdei) na severu města je zoologická i botanická zahrada, univerzitní areál. V areálu parku je jezero, kde je možné se projet na lodičce. Letos v červnu byl po rekonstrukci otevřen obrovský aquapark – Aquaticum Water Park. Jeho rozloha se zvětšila z 2000 m2 na 5700 m2 vodní plochy, je zde 15 plaveckých bazénů,12 tobogánů, jeskynní lázně, proudový kanál. Sluneční terasa ve výši 12 m je přístupná výtahem i po schodech. Mediteránní zážitkové lázně jsou v kopulovité hale o průměru 66 m. Díky neobyčejné stavbě s bujnou tropickou vegetací se budete cítit během celého roku jako v létě. Termální lázně Aquaticum jsou otevřeny během celého roku. V útrobách kopulovité bazénové haly jsou 3 bazény s různými teplotami léčivé vody, plavecký bazén a parní kabiny. Kromě toho je k dispozici i celoročně provozovaný venkovní léčivý bazén. Spojení mezi termálními a zážitkovými lázněmi je zabezpečeno prosklenou chodbou. Kapacita Aquaparku je 8000 návštěvníku, letos kvůli pandemii zde může být jen 2000 hostů. Návštěvníkům slouží 40 apartmánů a 68 pokojů pro 240 osob.
Západně od města se nachází Národní park Hortobágy, největší a nejstarší národní park v Maďarsku. Je pojmenován po obci Hortobágy, která v blízkosti národního parku leží. Jeho hlavní součástí je step (puszta) při toku řeky Tisy. Byl založen v roce 1973, zaujímá plochu 801 km² a jeho velká část (748 km²) je od roku 1999 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Průměrná nadmořská výška parku je 90 m n. m. Hortobágy je malá vesnice na staré říšské silnici z Budapešti do Debrecínu. V tomto místě překračuje silnice stejnojmennou řeku úzkým kamenným mostem s devíti oblouky, který je nejdelším kamenným mostem v Maďarsku.
Byl postaven v letech 1827 až 1833. Těsně pod mostem je Csárda, jedna z původních zájezdních hostinců postavená v roce 1781. V minulosti byla využívaná obchodníky se solí při cestě od řeky Tisy do Debrecínu. Můžete zde okusit výborné místní speciality: hortobágyské masové palačinky, gulášovou polévku, pörkölt z masa ovce a další maďarské speciality i místní lahůdky. V protější budově z 18. století, která je stejně jako csárda ukázkou maďarské lidové architektury je Muzeum pastýřů. Zážitkem je cesta koňským povozem do puszty. Po cestě uvidíte stepní šedý skot, buvoly volně se pohybující krajinou, kozy racka se šroubovitými rohy, prasata mangalica, typické vahadlové studny. Maso šedého dlouhorohého skotu je vyhledáváno pro svoji vysokou kvalitu. Maso kudrnatého prasete plemene Mangalica je vyhlášené jemným mramorováním a delikátní chutí.
Místní honáci dobytka – Čikoši ve specifických krojích, modrých širokých kalhotách a kloboukem na hlavě předvedou své umění na koních. Vycvičení koní trvá 1-2 roky. Na konci vyjížďky pět koní v tzv. uherské zápřeži ovládá jeden jezdec, který stojí rozkročmo na dvou zadních koních, každou nohou na jiném koni. V rukou má otěže všech pěti koní a projíždí tryskem kolem dokola. O stájích v Hortobagy je první písemná zmínka z roku 1671. Nyní zde mají 250 koní (z toho 60 klisen plemene Nonius), je to nejvýznamnější centrum chovu koní v Maďarsku. Hlavním cílem je zachování plemene Nonius a zvýšení počtu koní maďarského teplokrevníka. Hortobágy je ale světoznámé i díky ptačímu světu. Registrovali zde výskyt 342 různých druhů, z nichž 152 zde hnízdí.
Budapešť „Královna na Dunaji“
Velkoměsto vzniklé roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí (Budína, Starého Budína a Pešti), se rozkládá na obou březích Dunaje. Na ploše o rozloze 525 km² zde žije přibližně 1,8 milionu obyvatel. Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jsou zapsány budovy podél břehů Dunaje, Budínský hrad a Andrássyho třída. Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch Géllert se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta) v úbočí. Severně se nachází hradní vrch Vár s mohutným královským palácem. Dále se proti obloze tyčí věže Rybářské bašty a Matyášova chrámu. Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova Parlamentu dostavěná v roce 1904, 268 m dlouhá a 96 m vysoká. Má téměř 700 místností. Architekt stavby Imre Steindl se nechal inspirovat londýnským Westminsterským palácem a navrhl zdobnou neogotickou budovu. Z městské zástavby vysoko ční kopule Baziliky sv. Štěpána, zasvěcené prvnímu maďarskému křesťanskému králi. Roku 1896 k oslavě tisíciletého výročí země bylo na severozápadním okraji tehdejší Pešti vybudováno Náměstí Hrdinů. Dominantou náměstí je Památník tisíciletí věnovaný nejdůležitějším postavám maďarských dějin. Je zde rovněž Muzeum krásných umění. Ulice Váci je ukázkou měnících se architektonických stylů 19. a 20. století.
