Květen 2024: Letošní zotavování bude pozvolné, v příštím roce by měl růst zrychlit, inflace setrvá letos i příští rok u 2% cíle centrální banky
Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) očekávají, že tuzemská ekonomika v letošním roce bude růst o 1,4 % a odhad tak oproti únorové prognóze nepatrně zlepšili. Pro příští rok prognóza očekává zrychlení HDP o 2,7 %, obdobně jako v únoru. Mírně příznivější odhad růstu pro letošní rok je spojen s nepatrně lepším výhledem na vývoj v zahraničí. Průměrná inflace letos poklesne na 2,3 % a na obdobné úrovni by se měla pohybovat i v příštím roce. Nominální mzdy v letošním roce porostou kolem 6 %, v reálném vyjádření pak o necelá 4 %, což představuje první růst reálných mezd po dvouleté přestávce. Na trh práce ekonomický pokles loňského roku dopadl omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých úrovních, ačkoli určité známky ochlazování na trhu práce viditelné již jsou. Úrokové sazby ČNB budou nadále klesat a v letošním roce by se měla základní sazba ČNB dostat k 4% úrovni, v příštím roce pak k 3,5 %. Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen směrem ke slabším hodnotám a v průměru by se měl letos pohybovat u hranice 25 Kč za euro, v příštím roce by měla koruna posílit k hranici 24,6 Kč za euro.
Nejistota globálního vývoje přetrvává
Vývoj globální ekonomiky začátkem letošního roku byl mírně nad očekávání, stále však řada indikátorů vysílá smíšené signály a letošní zotavení globální poptávky a zahraničního obchodu bude do velké míry záviset na vývoji v Číně. Nadále si dobře vede ekonomika Spojených států, kde příznivější makroekonomická čísla a pomalejší pokles inflace vedly tržní účastníky k výraznému přehodnocení rychlosti poklesu sazeb americké centrální banky. Zatímco začátkem roku byl trh přesvědčen o rychlém snižování sazeb, nyní se očekávání změnila na jedno či dvojí snížení sazeb o tradiční „čtvrtku“ do konce letošního roku. Vývoj v eurozóně sice není oslnivý, alespoň se však situace v některých ohledech přestala zhoršovat a za první čtvrtletí ekonomika mírně vzrostla. ECB by měla zahájit snižování sazeb v červnu, jak rychle bude sazby do konce roku snižovat, je však z titulu pomalejšího poklesu jádrové inflace pro trh také otázkou. Vývoj sazeb hlavních centrálních bank bude ovlivňovat i manévrovací prostor pro ČNB.
Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace: „Vývoj v zahraničí se v posledních měsících posunul mírně v optimistickém směru, což opatrně zlepšuje výhled pro zahraniční poptávku a umožňuje zlepšit růst tuzemské ekonomiky pro letošní rok na 1,4 %. Nadále však lze růst označit za křehký, a to jednak v souvislosti s vývojem v Číně, ale také Německu, které rovněž jako tuzemská ekonomika čelí řadě výzev s ohledem na energetickou náročnost průmyslu a strukturální změny v automobilovém sektoru.“
Opatrné oživování tuzemské ekonomiky započaté koncem minulého roku pokračuje
Nová prognóza ČBA pro letošní rok přehodnotila vývoj tuzemské ekonomiky mírně směrem nahoru, a to z 1,2 na 1,4 %, což se shoduje s odhadem ministerstva financí i České národní banky. Dle předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí letošního roku tuzemská ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,5 % a pokračuje tak v opatrném oživování, které začalo v posledním čtvrtletí minulého roku. Předpandemické úrovně konce roku 2019 by tak měla tuzemská ekonomika dosáhnout ve druhém čtvrtletí letošního roku, tj. po čtyřech a půl letech. Prognóza očekává, že mezičtvrtletní tempo růstu mírně zrychlí v druhé polovině roku a z meziročního pohledu se přehoupne přes 2 %. Nadále však platí, že oživování bude relativně pomalé, a to zejména z důvodu mírného oživování spotřeby domácností a slabé poptávky ze zahraničí. Ta by se měla začít zlepšovat zejména až v druhé polovině roku. V roce příštím by měl růst HDP dosáhnout 2,7 %, což je hodnota blízká předešlé prognóze z února.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank: „Česká ekonomika, nyní podpořená oživením spotřeby domácností, exportem i investicemi, konečně překonává pandemický propad. V roce 2025 očekáváme mírné zrychlení růstu díky pozitivnímu příspěvku všech klíčových složek, bez brzdění čerpáním zásob z dob pandemie.“
Prognóza předpokládá, že růst ekonomiky bude tažen zejména domácí poptávkou. Spotřeba domácností po poklesu v předešlých dvou letech by měla začít opět růst, a to o 2,5 %. To je obdobná dynamika, jako očekávala předešlá prognóza, ačkoli důvěra domácností se zkraje roku začala vyvíjet příznivěji a přináší tak mírný optimismus rychlejšího zotavení spotřeby domácností vlivem opětovného růstu reálných mezd. Růst reálných mezd v letošním roce se čeká o necelá 4 %, nicméně část tohoto nárůstu ztlumí dopady konsolidačního balíčku. V příštím roce očekáváme růst spotřeby o 3 %, což bylo běžné tempo v dobách před pandemií. Vládní spotřeba by měla letos růst kolem 1,5 %, tj. oproti předešlému roku polovičním tempem. Investice v letošním roce vzrostou o 2,6 % důsledkem nižších úrokových sazeb a pokračující nutnosti investovat do energetických úspor. Rozptyl odhadů jednotlivých prognóz je však pro letošní rok výrazný. To souvisí například i s nejistotou ohledně rozjezdu investic realitního sektoru, které byly v posledních letech v útlumu z důvodu vysokých úrokových sazeb. Významnou nejistotu bude představovat v posledním období rozkolísaný vývoj zásob, který by měl letos růst tlumit z titulu rozpouštění dříve vytvořených zásob. Vzhledem k nepatrně příznivějšímu obratu ve vývoji zahraniční poptávky se oproti únorové prognóze zvýšil odhad růstu vývozu. I přes pozitivní vývoj v prvních měsících letošního roku stále platí, že silný příspěvek automobilového sektoru k růstu vývozu v loňském roce nebude možné letos zopakovat, což potvrzují i poslední březnová čísla, která citelně zaostala za očekáváním.
Trh práce začíná mírně ochlazovat, podíl nezaměstnaných osob se však letos zvýší jen mírně
Tuzemský trh práce zůstává nadále v kontextu ekonomického vývoje v dobré kondici a míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v roce 2023 dosáhl 3,6 % a v letošním roce se očekává jen nepatrný růst na 3,8 %. To je však stále nižší hodnota, než jsme pozorovali v roce 2017, kdy již tuzemský trh práce začal čelit známkám přehřívání. Tuzemský trh práce je sice nadále ve stavu, kdy řada zaměstnavatelů má problém najít vhodné zaměstnance, určité známky ochlazování v posledních 2. čtvrtletích však patrné jsou a potvrzují to i poslední čísla z trhu práce, která zaostala za očekáváním, a to navzdory nadprůměrně teplé zimě.
Nominální průměrná mzda letos vzroste o 6 %, v příštím roce by pak měla dynamika dosáhnout 5 %. Po dvou letech tak začnou reálné mzdy opět růst, i tak však vzhledem k propadu v posledních dvou letech setrvají zhruba na úrovni roku 2018. V příštím roce by měl růst reálných mezd pokračovat, ale stále v relativně mírném tempu kolem 3 %. Dle současného výhledu by reálné mzdy mohly své dosavadní nejvyšší úrovně z roku 2021 dosáhnout v příštím roce. Pro výhled na růst mezd bude klíčový údaj za 1. čtvrtletí zveřejněný začátkem června. Ten bude pro trh důležitý i z toho důvodu, zda potvrdí optimističtější odhad centrální banky, která v nové jarní prognóze čeká letošní růst průměrné mzdy o 7,2 %.
Průměrná inflace letos i příští rok bude poblíž 2% cíle ČNB
Rychlejší pokles inflace začátkem letošního roku vedl k přehodnocení celoroční průměrné inflace z 2,6 na 2,3 %, samotný odhad růstu pro zbytek roku se však příliš nezměnil a nová prognóza stále čeká koncem letošního roku inflaci mírně pod 3% hranicí. Rychlejší dezinflace zkraje roku byla do velké míry způsobena rychlejším poklesem cen potravin, které však své protiinflační působení v následujících měsících zmírní. Rizikem setrvává také pomalý pokles inflace ve službách, kde ceny stále rostou meziročně kolem 5 % a meziměsíční růst setrvává nad dlouhodobým průměrem předpandemických let. Mimoto stále existují obtížně odhadnutelná rizika spojená s válečným konfliktem na Ukrajině či na Blízkém východě. I přesto odhad inflace pro příští rok se pohybuje rovněž na úrovni 2,3 %, což naznačuje přetrvávání některých inflačních rizik.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a ekonom ČSOB: „Inflace v Česku na začátku roku 2024 výrazně poklesla díky citelnému meziročnímu zlevnění potravin. Jejich pozitivní efekt však bude v nejbližších měsících odeznívat a díky setrvačné inflaci služeb předpokládáme ke konci roku inflaci na vyšších úrovních v blízkosti 2,8 %.“
ČNB bude pokračovat ve snižování sazeb, do konce roku její hlavní sazba poklesne na 4 %
Česká národní banka v květnu opět snížila sazby o půl procentního bodu na 5,25 %, avizovala však pokračující opatrnost při uvolňování měnové politiky. Z toho plyne, že snižování sazeb bude letos pokračovat, ačkoli v druhé polovině roku tempo poklesu úrokových sazeb zpomalí. Na konci roku tak konsensus poměrně jednotně vidí hlavní sazbu ČNB u 4% hranice, na konci roku 2025 pak u 3,5 %. V tomto ohledu se výhled na sazby v roce příštím posunul směrem nahoru, což souvisí s očekáváním trhu ohledně pomalejšího snižování sazeb v zahraničí. Z výše uvedených důvodů se i tuzemské úrokové sazby delších splatností – zejména pro letošní rok – přehodnotily v nové prognóze směrem nahoru. Dlouhé průměrné desetileté sazby tak klesají pomaleji a v letošním roce je konsensus vidí stále nad 4% hranicí, v roce příštím pak u 3,75 %.
Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen mírně směrem ke slabším hodnotám. Průměrná hodnota pro letošní rok by tak měla setrvat nad hranicí 25 Kč za euro. Na konci letošního roku prognostický panel nadále odhaduje posílení koruny a kurz kolem úrovně 24,8 Kč za euro. Rozptyl odhadů jednotlivých prognóz je v tomto ohledu výjimečně úzký a žádná z prognóz nevidí kurz koruny koncem letošního roku nad její současnou úrovní. V příštím roce dle prognózy průměrný kurz posílí o necelá 2 % k hranici 24,65 Kč za euro, do konce roku pak na 24,4 Kč za euro. Ani v případě výhledů na příští rok žádná z prognóz nepředpokládá oslabení koruny nad hranici 25 Kč za euro.
Konsolidační balíček dostává letos deficit rozpočtu vůči HDP pod žádoucí hranici 3 %
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA ve výši 2,7 % HDP a ve srovnání s předchozím rokem se tak deficit sníží o 1 p.b. Pokles deficitu v letošním roce je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a dopadu konsolidačního balíčku. Deficit pro rok příští se odhaduje poblíž 2% úrovně, což bude zejména důsledek očekávaného rychlejšího růstu tuzemské ekonomiky. Zadlužení vůči HDP by se mělo i v příštím roce pohybovat kolem 45 %.
Úvěrový trh se začátkem roku vyvíjí různorodě
Hypoteční trh za celý rok 2023 poklesl meziročně o čtvrtinu, což bylo dáno vlivem stále vysoké srovnávací základny z první poloviny roku 2022. Efekt srovnávací základny v prvním čtvrtletí letošního roku působí opačným směrem a meziroční růst objemu nově poskytnutých hypoték tak dosáhl 75 %. Za 1. čtvrtletí letošního roku byly poskytnuty dle oficiální statistiky ČNB čistě nové hypotéky v objemu 35 mld. Kč, což je zhruba úroveň téhož období roku 2019. Průměrná březnová sazba u nových hypoték dle ČNB činila 5,29 %, dle ČBA Hypomonitoru 5,19 %.
Objem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů v roce 2023 naopak o 11 % vzrostl a poprvé přesáhl hranici 100 mld. Kč. V prvním čtvrtletí se objem nových spotřebitelských úvěrů dostal na nové historicky nejvyšší hodnoty a meziročně se objem zvýšil o třetinu. Průměrná březnová sazba u nových spotřebitelských úvěrů činila 8,93 % a dostala se poprvé od poloviny roku 2022 pod 9% hranici.
Nově poskytnuté úvěry podnikům v loňském roce meziročně poklesly o třetinu, z toho korunové úvěry o 38 %, eurové úvěry pak o 27 %. Za první čtvrtletí letošního roku pokračoval již jen mírný meziroční pokles, a to ve výši 7 %, kdy nepatrně výrazněji klesly eurové úvěry. Ty za první čtvrtletí roku nepatrně převážily úvěry poskytnuté v korunách. Rozdíl mezi korunovou a eurovou průměrnou sazbou se v letošním březnu snížil na 1 procentní bod, zatímco v druhé polovině roku 2022 dosahoval 6 p.b. a urychlil tak přechod firem na eurové úvěry. Podíl nových korporátních úvěrů v eurech v roce 2023 poprvé mírně přesáhl hranici 50 % (51,3 %), zatímco v roce 2022 činil 47,4 % a průměr let 2014–2021 se pohyboval kolem 30 %.
Růst vkladů pokračoval v prvním čtvrtletí letošního roku v obdobném meziročním tempu jako za celý loňský rok. V případě domácností pak zrychlil a přesáhl 8 %. Vzhledem k tomu že zhruba třetina z růstu vkladů domácností v loňském roce byla tvořena úrokovými výnosy, lze očekávat, že s poklesem úrokových sazeb ČNB bude meziroční dynamika vkladů zpomalovat. (9.5.2024)
.jpg)