Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) snížili odhad růstu tuzemské ekonomiky pro letošní rok jen mírně, a to z 3,9 na 3,7 %. Růst ekonomiky v letošním roce podpoří obnovená investiční aktivita, export, a také spotřeba domácností. Ta však bude následkem vyšší inflace slabší, než čekala přechozí listopadová prognóza. Inflace bude zvýšená zejména v prvním pololetí letošního roku a bude se pohybovat poblíž 10% hranice. Koncem roku zpomalí na 5 % a v příštím roce by se měla pohybovat opět pod 3 %. Zpomalování inflace patrně umožní ČNB začít v druhé polovině letošního roku snižovat sazby. Základní úroková sazba centrální banky by koncem příštího roku měla být již jen mírně nad 3 procenty.
Pandemická situace zpomaluje zotavování globální ekonomiky
Ačkoli řada indikátorů ekonomické aktivity naznačuje, že oživování globální ekonomiky na přelomu roku navzdory další vlně pandemie pokračovalo solidním tempem, ekonomické oživování bude i letos brzděno řadou přetrvávajících problémů, které naplno vykrystalizovaly v loňském roce. Energetická situace v Evropě se nezlepšuje tak rychle, jak se doufalo v loňském roce, a ceny energií zůstávají na zvýšených hodnotách i pro dlouhodobější kontrakty. Normalizaci cen energií brzdí i pokračující geopolitické napětí, což obecně bude vytvářet vyšší proinflační rizika pro letošní rok z titulu vývoje cen energií. Narušení dodavatelských vztahů se mírně zlepšilo, problémy ale budou patrně přetrvávat v průběhu celého roku, zejména však v jeho první polovině. To bude negativně dopadat více na průmyslově orientované ekonomiky, včetně ČR. Vstup do nového roku je tak stále zatížen velkou řadou nejistot, které budou letošní růst řady ekonomik brzdit. Stále také nelze pominout epidemiologická rizika, která mohou nečekaně opět akcelerovat se všemi negativními důsledky, kterým ekonomiky v minulých dvou letech čelily.
Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace: „Světová ekonomika vstoupila do nového roku opět s řadou rizik, která budou letošní ekonomické zotavování brzdit. A to ať jde o pokračující energetickou krizi, jen pomalu odeznívající problémy v dodavatelských řetězcích či skokový růst inflace dopadající na příjmy a spotřebu domácností. Rizikem zůstává i vývoj epidemiologické situace a nové varianty koronaviru.“
Růst tuzemské ekonomiky by se měl letos udržet nad 3,5 %
Růst tuzemské ekonomiky dle nové prognózy ČBA v letošním roce zrychlí a dosáhne 3,7 %, zatímco listopadová prognóza čekala růst o 3,9 %. Tempo oživení tak bude jen nepatrně slabší, než se čekalo před několika měsíci, a to navzdory tomu, že vstup do roku 2022 je doprovázen celou řadou komplikací spojených s pandemickou situací, energetickou krizí, vysokou inflací a pokračujícími problémy v dodavatelských řetězcích. Vzhledem ke zmíněným problémům je relativně vysoký odhad růstu způsoben i nízkou srovnávací základnou minulého roku. Pokud by tuzemská ekonomika v celém letošním roce z mezičtvrtletního pohledu jen stagnovala, i tak by zaznamenala meziroční růst téměř o 2 %. K relativně příznivému odhadu přispěl i příznivější vývoj ekonomiky v závěru roku 2021 a nad očekávání vyšší růst v posledním čtvrtletí 2021.
K růstu v letošním roce bude dle nové prognózy přispívat jak spotřeba domácností, tak obnovená investiční aktivita, a oproti minulému roku i čistý export. Spotřeba domácností by ale měla oproti poslední prognóze růst pomaleji, a to kvůli růstu inflace, která bude snižovat reálné příjmy domácností. Nejistotou zůstává, jak silně se nepříznivá energetická situace doprovázená plošným růstem cen projeví ve spotřebě domácností. Část spotřeby totiž může být kompenzována rozpouštěním nahromaděných úspor. Fixní investice by měly po stagnaci roku 2021 růst o 5 %. To bude dáno snahou zrychlit investiční aktivitu po slabším roce 2021 po odeznění problému v dodavatelských vztazích a také cyklem čerpání EU fondů. V příštím roce pak prognostický panel ČBA předpokládá růst ekonomiky o 3,6 %. Struktura růstu by měla zůstat obdobná jako v roce 2022.
Letos reálné mzdy poklesnou, v příštím roce již čekáme jejich růst
Trh práce se opět vrací mezi hlavní bariéry růstu firem. Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností, ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj. Vývoj nezaměstnanosti byl i v loni nakonec spíše příznivý, což posunulo odhady nezaměstnanosti pro letošní rok směrem dolů. Letos se tak předpokládá pokles podílu nezaměstnaných osob v průměru na 3,3 % po loňských 3,8 %. Další mírný pokles je pak předpokládán i v roce 2023, a to na 3,1 %. To je jen nepatrně vyšší hodnota, než byla v předpandemickém roce 2019 (2,8 % dle MPSV). Ačkoli průměrné mzdy by měly v letošním roce růst o 6 %, nebudou kompenzovat rychlý růst cen a reálné mzdy tak o 1 % poklesnou. V příštím roce však prognostický panel čeká návrat růstu reálných mezd, a to o 2,5 %.
Pavel Sobíšek, hlavní ekonom Unicredit Bank: „Růst cen je jednoznačně vnímán jako největší makroekonomické riziko letošního roku, a to ze strany poptávky i nabídky. Poptávku může negativně ovlivnit případná změna spotřebního chování domácností v situaci, kdy jejich nominální příjmy porostou pomaleji než inflace. Za strany nabídky je otázkou, zda dokážou podniky dostatečně rychle přenášet zvýšené náklady na vstupy na své odběratele, nebo je nákladový tlak přiměje k omezování produkce.“
Inflace zrychlí a bude nejvyšší od roku 1998
Zrychlení inflace v druhé polovině minulého roku bylo nad očekávání a vedlo k výrazným revizím odhadů inflace v letošním roce. Bez znalosti lednové inflace jsou však odhady v současné situaci mimořádně nejisté, obecně však prognostický panel předpokládá inflaci poblíž 10% hranice v první polovině roku, a její zpomalení k 5 % koncem roku. Průměrná hodnota by měla přesáhnout 7 %, ačkoli mezi odhady se vyskytovaly i hodnoty blízké 9 %. Prognóza ale čeká, že inflace v roce 2023 citelně zpomalí a v průměru dosáhne 2,5 %. Koncem příštího roku se pak bude pohybovat již kolem 2% hranice. To naznačuje, že prognostický panel nepředpokládá dlouhodobější epizodu vyšší inflace a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad 4 %. Na druhou stranu byla akcentována řada proinflačních rizik, zejména z vývoje cen energií, které zůstávají poměrně vysoké i pro dlouhodobější kontrakty. To by znamenalo další růst cen energií i v příštím roce.
Sazby ČNB mohou ještě mírně růst, v druhé polovině roku však začnou mírně klesat
Nad očekávání rychlejší růst cen se promítl v podstatně rychlejším růstu úrokových sazeb ze strany České národní banky. Ta v posledních několika čtvrtletích přistoupila k bezprecedentní rychlosti zvyšování sazeb a základní úrokovou sazba vystoupala z 0,25 % na 4,5 %. Podle prognózy ČBA se úrokové sazby patrně již přiblížily svému vrcholu, ač ještě mírné zvýšení v první polovině letošního roku přijít může. Panel byl však poměrně rozdělen ohledně vývoje sazeb v druhé polovině roku. Část ekonomů předpokládá již snižování úrokových sazeb, část pak z důvodu možných proinflačních rizik předpokládá jejich stabilitu. Pro vývoj sazeb v příštím roce však byl již jasný konsensus, který čeká koncem roku 2023 základní sazbu ČNB ve výši 3,25 %.
Navzdory citelnému růstu úrokových sazeb a vyšší atraktivitě koruny v očích zahraničních investorů prognostický panel ČBA nepředpokládá výraznější posílení koruny. Koncem letošního roku by se měla koruna dle konsenzu pohybovat kolem úrovně 24,3 Kč za euro a v roce příštím u 24 Kč za euro s tím, že nejoptimističtější odhad čeká korunu v závěru příštího roku u hranice 23,5 Kč za euro. Spíše mírné posílení koruny v příštím roce je dáno i skutečností, že očekáváné snižování sazeb ČNB bude atraktivitu koruny vůči zahraničním měnám opět tlumit. Vzhledem k rychlejšímu posílení koruny začátkem letošního roku se však průměrný kurz očekávaný letos oproti listopadové prognóze posunul na 24,5 Kč za euro (24,9 v listopadové prognóze).
Vyšší inflace a rychlejší konsolidace veřejných financí sníží ukazatel dluhu vůči HDP
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 4,2 % HDP. Odhady tak předpokládají deficit pod 300 mld. Kč, jak avizovala nová vláda. Konsolidace veřejných financí bude pokračovat v příštím roce, kdy by měl deficit dosáhnout 3 % HDP. Rychlejší konsolidace veřejných financí společně s vyšší inflací a rychlejším růstem nominálního HDP pak snižuje celkovou výši zadlužení vlády vůči HDP. Tento podíl se tak pro letošní rok snižuje oproti předpokladům listopadová prognózy z 43,6 % HDP na 42,4 % HDP a pro rok 2023 je očekáván na 43 % HDP.
Michal Skořepa, ekonomický analytik České spořitelny: „Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bude vládě dařit snižování deficitu především skrze výdajovou střídmost, k níž se vláda zavázala letos, nebo zda bude přece jen nutno citelně zvýšit zdanění, a pokud, tak který typ daně vláda zvolí jako pro tento účel nejvhodnější.
Korporátní úvěry by měly příští rok zrychlit
Dynamika růstu hypotečních úvěrů byla v loňském roce zcela výjimečná. To se odrazilo ve dvouciferném meziročním růstu objemu hypoték. Ačkoli lze předpokládat citelné zpomalení objemu nově poskytnutých úvěrů v letošním roce, stále by to mělo znamenat solidní růst meziročního stavu úvěrů na bydlení, i když meziroční dynamika zvolní. Naopak rychlejší růst by měly zaznamenat v letošním roce korporátní úvěry, a to nejen z titulu obnovené investiční aktivity, ale i potřeby provozního financování. Zatímco tak meziroční dynamika korporátních úvěrů v loňském roce stagnovala a začala růst až závěrem roku, letos by měla v průměru růst o 5 %. V posledních měsících lze také pozorovat zvýšený zájem o cizoměnové financování, což lze patrně přičíst vývoji úrokových sazeb. Podíl cizoměnových úvěrů koncem minulého roku dosáhl 35 %. (11.2.2022)
