Komentář Romana Ziruka
Lednová zpráva o inflaci v USA přinesla další překvapení, když výrazně překonala odhady a meziročně dosáhla 7,5 %. Dluhopisové trhy po celém světě se po této zprávě vyprodávaly. Dopad na měnové trhy byl méně drastický. Měny rozvíjejících se trhů dokonce posilovaly, což je v rozporu se zkušenostmi z předešlých cyklů zvyšování úrokových sazeb. Zprávy o možném vyostření ukrajinské krize, které zasáhly trhy během pátečního odpoledne, náladu zhoršily jen částečně. Brazilský real vedl žebříček týdne, těsně následován dalšími latinskoamerickými měnami. V zemích G10 se dařilo také komoditním měnám, jako je australský, novozélandský a kanadský dolar, protože trhy dospěly k závěru, že konflikt na Ukrajině může navýšit ceny komodit ve světě.
Zdá se, že poslední inflační šok si vynutil bod zlomu ve Federálním rezervním systému. James Bullard, člen FOMC s hlasovacím právem, prohlásil, že nyní zvažuje zvýšení sazeb i mimo plánovaná zasedání, což se nestalo již několik desetiletí. V dohledné době se trhy budou soustředit téměř výhradně na dva faktory: čísla inflace a politiku centrální banky. Pokud jde o první z nich, tento týden se uskuteční inflace producentů v USA (úterý) a index spotřebitelských cen ve Velké Británii (středa). Je naplánováno vystoupení pěti představitelů Federálního rezervního systému, jakož i prezidentky ECB Lagardeové a hlavního ekonoma Lanea. Dále bude ve středu zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu, i když je třeba poznamenat, že ten přichází s třítýdenním zpožděním.
CZK
Česká koruna minulý týden prudce oslabila. Většinu jejího oslabení lze připsat rizikovému sentimentu poté, co trh začal na základě zpráv z USA předpokládat, že v nejbližších dnech hrozí reálné riziko vojenské agrese Ruska proti Ukrajině. Zvýšené riziko a různé příchozí signály znamenají, že koruna je na začátku tohoto týdne velmi volatilní.
Mezitím jsme obdrželi údaje o růstu spotřebitelských cen z Česka, které ukázaly inflaci CPI ve výši 9,9 %, což je mnohem více, než se očekávalo. Zároveň jádrová inflace vyskočila na 9,7 %, což je nový rekord. Podobného překvapení jsme byli svědky i v Rumunsku, kde inflace CPI vyskočila na 8,4 %.
Silnější růst cen nemusí nutně znamenat, že se dočkáme dalšího zpřísňování ze strany České národní banky. V kontextu jejích dalších kroků budou podle nás klíčová rizika, přičemž tím nejaktuálnějším je hrozba války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ta již nyní ovlivňuje ceny ropy a oslabuje korunu: pokud by Rusko skutečně zahájilo invazi na Ukrajinu, mělo by to s největší pravděpodobností za následek další tlak směrem ke zvýšení cen energií a oslabení kurzu koruny. V takovém případě by bylo snadné si představit další zvýšení úrokových sazeb v Česku na 5 % a více.
EUR
Pokračující snaha prezidentky ECB Lagardeové potlačit očekávání trhu ohledně zvyšování sazeb ECB většinou selhala, dokud vyhrocení napětí na Ukrajině neposlalo v pátek pozdě večer sazby zpět dolů. Za současného stavu trhy nyní očekávají zvýšení sazeb o 50 b.b. v roce 2022, ale konečnou sazbu pouze 0,7 %, což nám vzhledem k síle inflačních tlaků připadá naprosto nedostatečné.
Tento týden se objeví jen málo zpráv, které by mohly zahýbat trhem. Pozornost se bude soustředit na vedoucí představitele holubičí frakce v ECB, Lagardeovou a hlavního ekonoma Lanea, kteří mají oba veřejně vystoupit. Jakýkoli náznak, že některý z nich si je vědom inflační reality, by byl pro společnou měnu pozitivní.
USD
Lednová zpráva o inflaci byla dalším šokem. Inflace vzrostla na další 40ti leté maximum – 7,5 %. Ještě znepokojivější je, že růst cen se stává plošným. Obzvláště znepokojivé je rozšíření cenového tlaku na bydlení. U této složky se neočekává, že by v dohledné době tlak polevil. Výnosy amerických dluhopisů v minulých dnech prudce vzrostly. O část těchto zisků však přišly po zprávě, že ruská invaze na Ukrajinu může být nevyhnutelná.
Autor je analytik ve společnosti Ebury (16.2.2022)
