Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) je v našich klimatických podmínkách efektivním způsobem výroby elektřiny, při kterém je vznikající odpadní teplo využito pro výrobu tepla. Zatím se v teplárnách spaluje převážně uhlí, se zvyšující se cenou emisních povolenek a stále přísnějšími emisní limity však bude nahrazováno biomasou, využíváním odpadního tepla, energie z odpadů, ale zvyšovat se bude i výroba elektřiny a tepla z plynu. Kogenerační jednotky s plynovými motory se tak stávají významnou součástí energetiky.
Debata o energetice se obvykle točí kolem elektřiny, přitom spotřeba tepla je dvojnásobná a proto i tento sektor si zaslouží patřičnou pozornost. Prioritu samozřejmě bude mít využívání obnovitelných zdrojů, rozvíjet se však budou i dalších technologie, které budou výrobu elektřiny a tepla z OZE vyrovnávat a doplňovat. Perspektivní technologií jsou kogenerační jednotky s pístovými plynovými motory, které mají celou řadu předností:
- Úspora 20-40 % primární energie a emisí CO2 oproti dělené výrobě elektřiny a tepla
- Jsou přirozeně decentrální - i malé jednotky o výkonu desítek či stovek kW mají vysokou účinnost výroby elektřiny i tepla a mohou tedy zajišťovat efektivní výrobu elektřiny a tepla blízko spotřebitelům a přispívat k energetická bezpečnosti města či regionu.
- Jsou flexibilní - umožnují rychlé výkonové změny a v kombinaci s akumulací tepla opakované starty a tím reagovat na výkyvy výroby z OZE a snižovat tak nároky kapacitu elektrické distribuční sítě či poskytovat podpůrné služby pro přenosovou a distribuční soustavu.
- Vedle zemního plynu mohou spalovat i bioplyn, biometan, kalový plyn, vodík či syntetický metan, který bude vyráběn z OZE elektřiny a bude sloužit jako sezónní akumulace energie. Kogenerační jednotky pak budou zajištovat účinnou konverzi plynu zpět na elektřinu.
- Jedná se se sice o fosilní, ale nízkoemisní zdroj, neboť zemní plyn má poloviční emise CO2 oproti uhlí a při spalování stále "zelenějšího" plynu v plynové síti budou emise dále klesat.
KVET je dle zákona 165/2012 Sb. podporovaným zdrojem energie, přičemž předností českého systému podpory elektřiny z plynové KVET do 5 MW je meziroční valorizace dle změny vstupních ekonomických parametrů. Tento systém zaručuje stabilní podmínky a průběžnou přiměřenost podpory bez excesů směrem nahoru či dolů během celé doby podpory. Postupné zvyšování velkoobchodní ceny elektřiny při poměrně stabilní ceně plynu vedlo k tomu, že se výše zeleného bonusu (ZB) od roku 2015 snížila o ca. 35 %. I při zvyšujícím se instalovaném výkonu a produkci elektřiny tak objem podpory zůstává stabilní a pohybuje se na úrovni ca. 800-900 mil.Kč/rok.
V roce 2021 by měl být v návaznosti na připravovanou novelu zákona spuštěn nový model podpory elektřiny z KVET. Podpory již nebude stanovena 15 roky jako nyní, ale provozními hodinami (parametry nového modelu ještě nebyly stanoveny, lze odhadovat, že celková doba podpory bude ca. 45-50 tis.h, při omezení maximálního ročního projezdu na max. 3,5-4 tis.h). Tedy už nebude nutné volit z režimu 3000 nebo 4400 h jako dosud, což provozovatelům umožní flexibilněji reagovat na situaci na trhu. Další změnou bude vážený výpočet výše podpory dle velikosti jednotky, bez skokových změn výše podpory při 200 kW a 1000 kW jako dosud. Nově bude též možnost podpory modernizovaných zdrojů (ve dvou variantách-částečná nebo úplná modernizace) či následná podpora pro vyrovnání provozních nákladů.
Instalovaný výkon plynových kogenerací do 5 MW vzrostl od roku 2014 z 220 MW na 330 MW. Vedle pokračujících instalací kogenerací do plynových výtopen lze vzhledem ke vzrůstající ceně emisních povolenek očekávat i přechod zejména menších uhelných tepláren na čistější paliva, tedy zejména na biomasu, ale i na zemní plyn. Do roku 2030 proto předpokládáme růst instalovaného výkonu kogenerací s plynovými pístovými motory až na ca. 800 MW.
"Malá" kogenerace se tak stává nezanedbatelnou součástí energetického mixu. Rozvoj oboru se odráží i ve zvyšujícím se zájmu o konferenci Dny kogenerace, jejíž již 12. ročník pořádá sdružení COGEN Czech 22-23.10.2019 v hotelu Aquapalace v Čestlicích. Na konferenci budou diskutovány legislativní, technické i ekonomické aspekty KVET, situace na trhu s elektřinou, potenciál a příležitosti pro další rozvoj, moderní energetika měst a obcí i téma uhlíkové daně.
Na konferenci vystoupí náměstek ministra průmyslu René Neděla, Lenka Kovačovská(ČPS), Rostislav Krejcar (ERÚ), Hans Korteweg (COGEN Europe), David Bauer (COGEN Czech), Blahoslav Němeček (ERÚ), Martin Hájek (TSČR), Martin Michek (ČAPLDS), Jiří Spitz (ENVIROS), Pavel Zámyslický (MŽP), Tomáš Mužík (NANO-Energies), Josef Jeleček (TEDOM), Jakub Maščuch (UCEEB ČVUT), Michal Černý (Litoměřice), Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky), Rut Bízková (Svaz měst a obcí ČR), Miroslav Šafařík (Porsenna), Ladislav Chaloupka (ČEZ Energo), Josef Géba (B:Power) a Václav Kropáček (ČEZ Distribuce).
Konference se jako čestní hosté zúčastní Pavel Pustějovský, předseda sněmovního podvýboru pro energetiku a Jitka Seitlová, členka senátního podvýboru pro energetiku a dopravu, Václav Hrabák, předseda energetické sekce Hospodářské komory ČR a další. Více na: www.cogen.cz (9.10.2019)