Připravovaná revize Zákona o obalech by měla zavézt povinný sběr plechovek a PET lahví pro všechny obchody s prodejní plochou nad 50 m2. Někteří maloobchodníci se bojí vyšších nákladů, nových starostí či ztráty zákazníků. Data z trhů, kde zálohový systém již běží, však ukazují, že obavy nejsou na místě. Zapojení do zálohového systému je možné i bez investic do automatických zálohomatů, menší obchody nejsou systémem nijak výrazně zatěžovány a zákazníci své nákupní návyky v jejich neprospěch nemění. K vracení prázdných nápojových obalů přistupují v nižší frekvenci a ve větším množství najednou, loajalita menším obchodům v podobě pravidelných nákupů z důvodu blízkosti a praktičnosti zůstává.
Zavedení zálohového systému pro PET lahve a hliníkové plechovky, který aktuálně připravuje Ministerstvo životního prostředí v podobě revize Zákona o obalech, u některých maloobchodníků vyvolává otázky, jaký dopad na ně bude zavedení tohoto systému mít. Obávají se negativních dopadů na chod svých provozoven a nutnosti vysokých investic. Výsledky spotřebitelské studie TOMRA z řady evropských zemí, kde systém již úspěšně běží, ukazují, že zálohové systémy pro maloobchodníky nepředstavují překážku, ale naopak příležitost.
„Zavádění zálohového systému s sebou vždy přináší řadu otázek, očekávání i obav. Na základě našich zkušeností z více než 60 trhů a naší nedávné spotřebitelské studie z vybraných evropských zemí však můžeme říci, že zálohové systémy nepřináší menším prodejcům žádné zásadní nevýhody, naopak nabízí nové příležitosti. Spotřebitelé například stále více zohledňují otázku udržitelnosti, skrze zapojení do zálohování tak prodejci zákazníkům přináší možnost, jak se podílet na cirkulární ekonomice. Čeští prodejci mají navíc výhodu, že jsou již součástí systému výkupu zálohovaných skleněných lahví, zařazení PET lahví a plechovek tak pro ně nebude úplná novinka, nýbrž rozšíření stávajícího systému,“ říká Juraj Otta, Country Manager společnosti TOMRA Collection Slovakia.
Přestože je potřeba při zpuštění systému počítat s počátečními investicemi, tyto náklady jsou škálovatelné. Praxe z evropských zemí ukazuje, že velká část prodejen si vystačí s manuálním sběrem, kdy je nutným řešením pořízení ručního skeneru (což je v řadě zemí zároveň finančně podpořeno ze strany provozovatele systému), nikoliv automatického zálohomatu. Pokud se však provozovatelé rozhodnou pro zvýšení uživatelského komfortu a zjednodušení celého procesu, na trhu je k dispozici celá řada cenově dostupných kompaktních zařízení. Každý z provozovatelů si tak může najít to nejlepší řešení pro svůj byznys.
Jednou z obav provozovatelů malých prodejen je představa, že zákazníci začnou tyto prodejny zahlcovat zálohovanými obaly v počtu, který bude výrazně převyšovat jejich reálný prodej na daném místě a s tím spojená potřeba větších skladovacích prostor. Průzkum TOMRA ukazuje, že se tomu tak neděje, jelikož zavedení zálohového systému nijak zásadně nemění naučené vzorce nakupování. Zákazníci nejčastěji k vrácení prázdných obalů přistupují v nižší frekvenci, 1-2x měsíčné, kdy v domácnosti nahromadí vyšší počet lahví či plechovek (11-29). Tyto obaly následně vrací zpravidla v rámci „velkého nákupu“ ve větších prodejnách, které jsou schopné rychle a automatizovaně odbavit větší množství obalů v krátkém čase. Rumunsko, které za 9 měsíců fungování systému vysbíralo více než 1 miliardu obalů, ukazuje, že i přes zapojení všech prodejen bez limitu velikosti prodejní plochy nedochází k zahlcování malých obchodů prázdnými nápojovými obaly. Tento fakt lze ukázat i na poměru počtu sesbíraných zálohovaných obalů prostřednictvím automatizovaných a manuálních sběrných míst. Například v Norsku je k dispozici 11 300 manuálních a 3 700 automatizovaných sběrných míst, přesto 93 % všech odevzdaných zálohovaných obalů připadá na místa s automatickými zálohomaty.
