Maloobchodní tržby se v dubnu nečekaně zadrhly, dobré zprávy došly a Češi se opět obávají inflace

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Vládě kvůli tomu citelně klesá inkaso DPH, což prohlubuje její schodek.

Tržby českého maloobchodu v dubnu zaostaly za očekáváním. Oproti březnu stagnovaly a meziročně polepšily reálně o 5,3 procenta. To je sice poměrně solidní dynamika, která však zaostává jak za očekáváním, tak třeba i za březnovým meziročním růstem. Ten podle revidovaných údajů činil 5,8 procenta. Přitom květnová čísla, která budou zveřejněna příští měsíc, zřejmě zlepšení situace neukáží. Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se totiž v květnu letos poprvé zhoršila, byť nepatrně.

Důvodem zadrhnutí růstu spotřebitelských výdajů je fakt, že další nové dobré ekonomické zprávy jaksi došly. Zejména v prvních třech měsících roku se inflace stabilizovala, takže se lidé osmělili k navýšení svých nákupů. A to i kvůli vyhlídce na letošní celoroční růst reálných mezd. Ty by za celý letošní rok měly přidat 3,7 procenta, jak naznačila i v úterý zveřejněná čísla k vývoji mezd v letošním prvním čtvrtletí.

Letos vyhlížený růst reálných mezd představuje významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly. Příznivý efekt tohoto vývoje se však zatím letos vyčerpal a v dubnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a že cenová úroveň z doby před covidem je již nenávratně minulostí. Navíc se potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Přitom vnímali stále nepříliš utěšené vyhlídky české ekonomiky jako celku, které na důvěře nepřidávají, někteří se obávali i návratu výraznější obecné inflace. A proto ve výsledku v dubnu jejich výdaje meziměsíčně stagnovaly, přičemž v květnu zlepšení moc čekat nelze.

Přesto se však letos zatím spotřebitelská nálada celkově zlepšuje, což vede k nárůstu čerpání spotřebitelských úvěrů, což jen dále podporuje letošní růst maloobchodních tržeb. Ty podle našeho předpokladu letos celoročně přidají 2,5 procent. Ty však přesto nadále zůstávají znatelně pod svojí úrovní z roku 2019, tedy z doby před covidem a válkou na Ukrajině.

Dubnové zadrhnutí spotřeby domácností dělá vrásky na čele také vládě. V dubnu totiž kvůli němu poměrně citelně kleslo inkaso DPH, meziměsíčně o bezmála sedm procent.

Reálné mzdy rostou nejvíce od roku 2019, více, než se čekalo, i když stát šetří. Dále to nakopne spotřebu

Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. Přitom ještě nárůst mezd brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako je oblast vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance.

Citelný vzestup mezd bude pokračovat i v dalších čtvrtletích letošního roku. Za celý rok tak nominální mzdy přidají 6,5 procenta, tudíž ty reálné poskočí o 3,7 procenta. Po dvou letech znatelných propadů reálné mzdy se tak do Česka letos vrací její růst, což podporuje spotřebu domácností. Ekonomika se proto vymaňuje ze spotřebitelské recese, do níž upadla vinou mimořádně vysoké inflace a energetické drahoty.

Současně probíhající mzdový růst není natolik výrazný, aby vyvolal mzdově-inflační spirálu nebo výrazněji oživil inflaci. Ta však přesto letos nebude až tak nízká, jak se čekalo ještě na přelomu zimy a jara. Česká národní banka i proto brzdí tempo své letošní realizované a vyhlížené redukce základních úrokových sazeb.

Přetrvávající vyšší než očekávané úrokové sazby, jež toho budou důsledkem napříč ekonomikou, nebudou pro hospodaření firem a podnik ovšem natolik dusivé, aby ty se musely uchýlit ke snížení tempa růstu nominálních mezd. Proto právě lze za letošek počítat s 3,7procentním vzestupem reálných mezd.

Nově vytvořený dluh vlády letos už překročil 200 miliard korun

To je pro tuto část roku nebývalé, jde o třetí nejhorší hospodaření v historii – vláda může mít problém dodržet schválený schodek.

Vláda letos hospodaří třetím nejhorším způsobem v historii České republiky od roku 1993. Alespoň tedy, co se týče nominální výše dluhu vytvořeného za prvních pět měsíců roku. Letos její deficit za měsíce leden až květen totiž představuje 210,4 miliardy korun. Vyšší schodek vykazoval v prvních pěti měsících roku státní rozpočet v celé historii ČR jen v covidovém roce 2021 a pak také v roce loňském.

Letos vládě pomáhá meziročně zlepšit schodek – byť z historického pohledu je stále mimořádně vysoký – zejména navýšení různých daní a odvodů, prosazené v rámci konsolidačního balíčku. Balíček vstoupil v platnost letos.

Meziročně tak zejména právě díky balíčku schodek ke konci května poklesl meziročně o 61 miliard korun. Dalším důvodem zlepšení salda jsou nižší výdaje v oblasti energetiky. Loni ke konci roku například došlo k ukončení zastropování cen energií. Vládě ale také pomáhá reálné oživení spotřeby, které rovněž zvyšuje příjem z daní typu DPH nebo těch spotřebních. Na druhou stranu vláda realizuje vyšší výdaje v některých oblastech, zejména v obranné a vojenské.

Pro letošní rok má vláda schválený maximální schodek 250 miliard korun. K této sumě se tedy v květnu nebezpečně přiblížila. To však ještě neznamená, že se jí schodek nepodaří letos naplnit. V druhé polovině roku lze – jako už takřka tradičně – předpokládat slabší tempo růstu deficitu, ba dokonce přechodná zlepšení oproti květnové hodnotě. Celoročně tak sice vláda bude čelit problémům „vejít“ se do částky 250 miliard, ale stále panuje dobrá naděje, že si jí to podaří. (5.6.2024)