Mandl (mechanický)

Zatím nejstarší zmínka o mechanickém m. je z r. 1320 kdy byl postaven (s pohonem koňským) v Augsburgu k veřejnému užívání. O jeho zařízení není nic známo. První podrobnější popis a vyobrazení m. m. je v knize J. Bessona, Theatrum instrumentorum (1565); těžký kámen je pohybován po válcích lany mechanismu, jehož kolo s palci jen na polovině obvodu zasahuje střídavě do dvou jiných kol, na jednom a druhém konci průměru hnac. kola. Pohon je koňský, žentourem. Podobný m. m. je také v knize V. Zoncy (Novo teatro di machine, 1607), poháněný jednak šlapacím kolem, jednak žentourem. Mechanismus k pohybu m. převádějící pohyb otáčivý v posuvný, navrhl v několika variacích již Leonardo da Vinci. R. 1790 sestrojil Angličan E. Bunting m. s dutým válcem, ohřívaným z vnitřku rozpáleným železem. Francouz Monlfraine sestrojil r. 1829 m. s válcem ohřívaným parou.