Politici často nerozumí tomu, že průmysl schopný konkurovat na světovém trhu je základem evropské prosperity. „Proto neustále připomínáme, že nadcházející transformace, zejména ta zelená, se musí provést tak, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné,“ říká Markus J. Beyrer, generální ředitel evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope.
Česká republika bude ve druhé polovině roku 2022 předsedat Radě EU. Co od české vlády očekáváte?
Priority české vlády jsou v souladu s těmi byznysovými, což není v EU úplně běžné. Shodneme se třeba na významu obchodní politiky, otevřenosti trhů, prohloubení vnitřního trhu. Stejně tak máme podobný pohled na to, že při zelené transformaci definované Zelenou dohodou pro Evropu se nesmí zapomínat na konkurenceschopnost průmyslu. Takže na spolupráci s Českou republikou během předsednictví se těšíme.
Jakou roli by během předsednictví měl hrát Svaz průmyslu?
Svaz průmyslu a dopravy bude hrát důležitou roli. Pro nás bude představovat přímé spojení na představitele země, abychom mohli společně využít půlroční předsednictví optimálně. Svaz průmyslu se také bude významně podílet na pořádání červnové Rady prezidentů BusinessEurope, jejíž součástí bude také setkání s českým premiérem. Svaz průmyslu tím jen potvrdí, že je to nejsilnější průmyslový svaz v regionu střední a východní Evropy.
Česko má novou vládu. Co byste ministrům, z nichž pro mnoho bude předsednictví zcela nová zkušenost, poradil?
Nová česká vláda bude proevropská, což je dobrý základ pro předsednictví. Během prosincové návštěvy v Praze jsem získal dojem, že žádná zásadní změna ve vztahu k EU nepřijde. Je pochopitelné, že se vláda bude muset i kvůli covidové krizi věnovat prioritně domácím tématům. Nicméně předsednictví je unikátní šance, jak vylézt z národní ulity. Váš názor bude mít mnohem větší váhu. To by nová vláda měla brát vážně.
Jaká politická témata budou pro byznys v roce 2022 na úrovni EU nejdůležitější?
Bude hodně záležet na tom, co se podaří dokončit za slovinského předsednictví a jak daleko se dostanou Francouzi. Určitě to ale bude vnitřní trh. Víme, že francouzské předsednictví se bude zabývat digitálními pravidly DSA a DMA. Na stole bude také navrhovaný nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, který má zajistit volný pohyb zboží, služeb a lidí v dobách krize. Tento nástroj podporujeme, protože se potřebujeme připravit na budoucí krize.
Tvořit se budou i nová pravidla pro snižování skleníkových emisí podle baličku Fit for 55.
To bude další klíčové téma. Francouzské předsednictví se bude muset věnovat reformě systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), novému mechanismu pro zpoplatnění skleníkových emisí u dováženého zboží (CBAM) či Sociálnímu klimatickému fondu. Určitě je ale nestihne dokončit. EU bude řešit také sociální témata, jako je minimální mzda nebo směrnice o platové transparentnosti. Uvidíme, jestli je zvládnou Francouzi uzavřít.
Měla by být EU aktivnější v oblasti mezinárodních obchodních dohod?
Určitě by EU měla s jejich vyjednáváním pohnout. Francie nejspíš nebude kvůli jarním prezidentským volbám v této oblasti příliš aktivní. Proto bude důležité, aby se jim věnovalo české a po něm i švédské předsednictví. Na dokončení čeká dohoda s Chile, Mercosurem. Modernizaci potřebuje dohoda s Mexikem, zeměmi ASEAN. Začínají rozhovory s Indií. Dlouhodobá řešení bude muset EU najít i ve sporných otázkách se Spojenými státy, například u dotací pro letecké výrobce. Klíčové také bude udržovat dialog s Čínou.
V Pařížské deklaraci, kterou jste vydali před startem francouzského předsednictví, velmi často skloňujete slovo konkurenceschopnost. Znamená to, že politici nerozumí tomu, že Evropa potřebuje konkurenceschopný průmysl, který je základem evropské prosperity?
Nerozumí a musíme je na to proto pořád upozorňovat. Před třemi lety jsme vydali náš program Prosperita, lidé, planeta. V něm jsme řekli, že chceme, aby všechny tyto pilíře fungovaly. Politici totiž často zapomínají na to, že potřebujete prosperitu, abyste mohli řešit i ty dva zbývající pilíře.
Pravidelně se se špičkami EU potkáváte na tripartitních summitech. Co na nich zdůrazňujete?
Třeba předsedkyni Komise Ursule von der Leyen jsme vysvětlovali, že priority Komise, jak je přednesla ve Zprávě o stavu Unie, nebudou fungovat bez konkurenceschopných a úspěšných firem. Je dobře, že politici chtějí utrácet peníze proticyklickými opatřeními, když se ekonomice nedaří, ale tyto peníze je nutné také vydělat. Proto neustále připomínáme, že nadcházející transformace, z nichž ta zelená je nejvýznamnější, se musí provést tak, aby evropské firmy zůstaly konkurenceschopné.
Zelená transformace bude stát spoustu peněz.
A tyto peníze nespadnou z nebe. Firmy si je musí vydělat, aby do zelené transformace mohly investovat. Když totiž neukážeme zbytku světa, že se zelená transformace dá udělat tak, abychom zachovali naši prosperitu, tak náš příklad nebude následovat a globální problém se změnou klimatu se nevyřeší. Dnes se EU na světových skleníkových emisích podílí 8 procenty, v roce 2030 to bude 5 procent.
Co konkrétně navrhujete?
Určitě je třeba zachovat systém povolenek, které firmy v chráněných odvětvích dostávají zdarma. To není nějaký zdroj zisků, jak říkají některé neziskové organizace, jsou to prostředky na nutné investice do transformace firem. V případě energetické účinnosti nyní Komise pracuje s absolutním stropem pro spotřebu energie. Ale pokud máme dekarbonizovat některé průmyslové sektory a zároveň nastavíme pevný strop pro spotřebu energie, omezíme tím průmyslovou výrobu. Cílem je přece snižovat emise CO2 a ne spotřebu elektřiny. Takže u energetických úspor je třeba přejít k měřítku energetické intenzity, čili spotřeby energie na jednotku produkce.
Evropské firmy a domácnosti se potýkají s vysokými cenami energie. Měla by Evropská unie přijmout nějaká opatření, aby jim od vysokých nákladů ulevila?
Jedna věc jsou krátkodobá opatření a jiná dlouhodobé změny na energetickém trhu. Podporujeme krátkodobá opatření, se kterými Evropská komise přišla. Dala členským státům prostor, aby byly flexibilnější v oblasti hospodářské soutěže, aby upravily DPH nebo přišly s určitými dotacemi. Je třeba, aby tato opatření pomohla nejen domácnostem, ale také firmám. Ve střednědobém výhledu vycházíme z toho, že zdražení je jen dočasné. Je proto předčasné se bavit o nějakých velkých reformách energetického trhu.
Jan Stuchlík, SP ČR (5.1.2021)
