Masturbací k zachování rodu?

Vědci našli překvapivý důvod sebeukájení.

Masturbace patří mezi nejpřirozenější intimní aktivity, přesto však byla během lidské historie opředena řadou mýtů – a některé se tradují dodnes. Stále například někteří lidé věří, že pokud člověk v partnerském vztahu častěji masturbuje, je to výraz nespokojenosti s partnerem. Ve skutečnosti má sebeukájení nejspíš mnohem hlubší důvody, než je honba za rozkoší.  

„To, jak často člověk masturbuje, příliš nesouvisí se vztahovým statusem. Potřeba sexuálního uspokojení je dána úrovní libida, která je zcela individuální a neexistuje pro ni žádná norma. Úplně normální však je, když i zadaný člověk masturbuje. Pokud kromě toho funguje i partnerský sex a ostatní stránky života, je to v pořádku v jakékoliv míře,” vysvětluje MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM, primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a urolog Urologického oddělení nemocnice Litoměřice.

Také podle tuzemského průzkumu, kterého se zúčastnilo 3409 respondentů, není příliš rozdíl v tom, jak často se sebeukájení oddávají zadaní a single Češi. Na otázku „jak často masturbujete” odpověděla největší část žen (28 %) i mužů (46 %), že „několikrát za týden“. Na druhém místě je mezi ženami i muži odpověď „jednou za týden“. To je také – možná překvapivě – četnost, kterou uvádí téměř dvakrát více mužů ve vážném vztahu (19 %) než nezadaných (10 %). Mezi ženami masturbujícímí jednou týdně je velmi vyrovnaný poměr zadaných (27 %) a singles (28 %).

Od tabu k nástroji zachování rod

Masturbace je jedním z témat, o nichž se mnoha lidem nelehko mluví, a historicky byla v lepším případě považována za vedlejší součást sexuálního vzrušení, nebo dokonce za patologický jev. „Dříve se věřilo i takovým hloupostem, jako že z masturbace může člověk oslepnout nebo zešílet. Mýty jsou ve společnosti silně zakořeněné, třeba ve viktoriánské Anglii, kde se tvrdilo, že masturbace vede ke ztrátě životní síly, vznikaly i různé absurdní léčebné metody zabraňující masturbaci. Například nošení speciálního spodního prádla s uzávěry, nebo dokonce chirurgické zákroky. Z toho člověka až zamrazí a je dobře, že se nesmyslné pověry vyvracejí,“ vysvětluje Michal Večeřa z českého online sexshopu YOO.cz. Masturbace je také běžnou součástí chování primátů a také pro ni nejspíš existují hlubší evoluční důvody, jak poukazuje nový výzkum publikovaný v odborném časopise Proceedings of The Royal Society B.

Tým vedený Dr. Matildou Brindle z University College London provedl rozsáhlý výzkum, během něhož analyzovali data z téměř 400 různých zdrojů – akademických prací, dotazníků a osobních sdělení od primatologů a ošetřovatelů v zoo. Cílem bylo porozumět důvodům autosexuálního chování mezi primáty a pochopit, proč se vyvinulo u samic i samců. Zjištění studie ukazují, že masturbace má dlouhou evoluční historii mezi primáty a pravděpodobně byla přítomna u společného předka všech opic a lidoopů, včetně lidí. To naznačuje, že tato forma sexuálního chování má pevné místo v evoluci primátů.

Praktické důvody

Co se týče mužské masturbace, výzkumný tým navrhl dvě hlavní hypotézy, které by mohly vysvětlit její evoluční výhodu. První, nazvaná „Hypotéza postkopulačního výběru“, tvrdí, že masturbace pomáhá úspěšnému oplodnění. To může být tím, že zvyšuje vzrušení před sexem a umožňuje rychlejší ejakulaci. To je u samců s nižším postavením užitečné, protože se často stává, že když už se jim podaří ke kopulaci dostat, brzy je od samice odežene dominantní samec. Druhá „Hypotéza vyhýbání se patogenům“ vysvětluje, že samčí masturbace snižuje riziko infekce sexuálně přenosnými infekcemi tím, že čistí močovou trubici od předchozího spermatu a možných patogenů.

Co se týče samičí masturbace u primátů, zůstává její evoluční role méně jasná. Studie upozorňuje, že máme méně dat o ženském sexuálním chování, což omezuje naše porozumění tomuto fenoménu. Vedoucí výzkumnice, Dr. Brindle, zdůrazňuje význam těchto zjištění: „Naše studie ukazuje, že autosexuální chování může mít adaptivní funkci a je přítomné napříč řádem primátů. Masturbace může být součástí zdravého sexuálního chování a ukazuje, že existují evoluční důvody, proč je toto chování tak rozšířené u primátů, včetně lidí.“ Tato studie pomáhá lépe porozumět sexuálnímu chování u primátů a otevírá cestu pro další výzkum, který by mohl odhalit další tajemství evoluce a chování těchto zvířat, ale i člověka. (29.5.2024)