Životní pojištění umí pomoci ve vážných situacích, kdy lidé nenadále přicházejí o příjmy. Aby ale byl jeho efekt dostatečný, je potřeba mít správně nastavenou pojistku, a právě v tomto Češi dosud spíš zaostávali. Parametry vhodné pojistné smlouvy nesplňuje přibližně sedmdesát procent lidí. Situace se podle Filipa Bartoše ze společnosti YOUPLUS ale zlepšuje. Rady, jak životní pojištění správně nastavit a kolik peněz na něj měsíčně odkládat, přináší následující článek.
Hlídejte si výši pojistné částky
Pomůže při hospitalizaci, vážných úrazech či onemocněních, invaliditě i smrti. Řeč je o životním pojištění. Aby ale dokázalo pomoci dostatečně, je potřeba ho mít správně nastavené. Tedy mít vybraná všechna rizika, která mohou hrozit – a hlavně mít správně nastavenou pojistnou částku. Ta totiž nakonec určuje, kolik peněz vy nebo vaši příbuzní dostanou od pojišťovny.
Právě toto ale Češi mnohdy zanedbávají. „Dobrou zprávou však je, že situace se zejména v posledních pěti letech zlepšuje, zřejmě po zkušenostech s covidovými roky, ale hlavně díky poradcům. Pomáhají taky různé nástroje pro kalkulaci, díky kterým pojistnou částku dokážou nastavit správně,“ hodnotí současnou situaci Filip Bartoš, ředitel distribuce a marketingu pojišťovny YOUPLUS. Vývoj situace na pojistném trhu je až na drobné odlišnosti podobný i u našich východních sousedů „Ve srovnání se Slovenskem je u nás nárůst pojistných částek vůči měsíčnímu příjmu v posledních dvou letech rychlejší, je to dáno hlavně vyšší inflací v České republice a rozdílnou měnou, nicméně ten trend obecně v časovém úseku posledních pěti až deseti let je téměř identický,” vysvětluje Bartoš.
Když má klient špatně nastavenou pojistnou částku, znamená to, že od pojišťovny dostane méně peněz, než by potřeboval. A je tedy podpojištěný. Podle Bartoše se podpojištění týká menšího množství klientů než dříve. „I přesto situace ani dnes není zdaleka dokonalá. Odhaduji, že špatně sjednanou pojistku má dnes zhruba sedmdesát procent lidí. Určitě se nedá říct, že každý klient má pojistné částky u jednotlivých rizik životního pojištění sjednané správně,“ podotýká Bartoš.
Jak správně nastavit pojištění? Zaměřte se na příjmy a závazky
Jak tedy pojistnou částku správně nastavit? Obecně se dá říci, že tato hodnota musí být dost vysoká na to, aby lidem peníze od pojišťovny nahradily výpadek příjmů. A taky aby zbylo na léčbu, nákup zdravotních pomůcek nebo třeba stavební úpravy v případě invalidity. „Pokud máte hypotéku nebo jiný úvěr, je dobré mít pojistnou částku nastavenou tak, aby v případě výpadků příjmů pokryla splátky na několik let dopředu nebo dokonce celý dluh doplatila. Vaši příbuzní tedy nebudou muset tuto situaci řešit jen z vlastních prostředků,” vysvětluje Filip Bartoš.
Tento způsob nastavení pojištění je podle něj nejlepší. A zaručuje, že klient nebude podpojištěný. „Stává se ale, že klienti u sjednání pojištění postupují jinak. Tedy že si prvně určí, kolik chtějí na pojištění měsíčně platit, a podle toho si nastavují pojistné částky,” podotýká ředitel distribuce a marketingu pojišťovny YOUPLUS s tím, že tento postup často vede ke zmiňovanému podpojištění. Klienti si totiž z rozpočtu na pojištění vyhrazují méně, než by měli.
A kolik by tedy měli lidé za životní pojištění ideálně platit? Vždy záleží na konkrétní životní situaci, proto univerzální hodnota neexistuje. „Pokud ale vezmeme modelový příklad, ve kterém bude pojištěný klient, který má třicet let, zakládá rodinu a plánuje úvěr na bydlení, tak by to mělo být kolem pěti procent z čistého měsíčního příjmu,” vypočítává Bartoš.
Nezapomeňte pojištění aktualizovat
I když pojistnou částku klienti nastaví při sjednání pojištění správně, neznamená to, že už nemusí nic řešit. Smlouvu se totiž hodí v různých situacích aktualizovat. „Například v situaci, kdy se jim změní příjem. Nebo když založí rodinu a sjednají si hypotéku, případně jiný úvěr, který by příbuzní po výrazném výpadku příjmů nezvládli splácet,” radí Filip Bartoš z pojišťovny YOUPLUS. Revidovat výši pojistné částky by tak lidé měli alespoň jednou za pět let. Kromě životní situace se totiž mohou změnit i makroekonomické faktory, které zasahují do běžného života, jako například inflace, nezaměstnanost nebo změna daňové politiky státu. (14.11.2023)