.jpg?s3=1)
Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 1,3 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 23,0 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 1,5 %, zemního plynu o 1,3 %, tuhých paliv o 5,7 %, nájemného z bytu o 0,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 1,2 % a ceny tepla a teplé vody o 0,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny masa o 1,7 %, olejů a tuků o 6,8 %, nealkoholických nápojů o 2,3 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,2 %, sýrů a tvarohů o 2,6 % a polotučného trvanlivého mléka o 5,3 %. Ceny zeleniny klesly o 2,2 %, z čehož ceny brambor byly nižší o 13,6 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly nižší ceny lihovin o 1,4 % a piva o 1,8 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,0 % a ceny služeb o 1,9 %.
„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hodnoty 17,5 %. Oproti minulému měsíci ceny vzrostly o 1,3 %, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst na 19,3 % z červnového 18,0 %). Růst cen masa zrychlil na 21,7 % (v červnu 20,4 %), sýrů a tvarohů na 20,5 % (v červnu 17,5 %), olejů a tuků na 53,4 % (v červnu 42,0 %). Naopak ceny brambor zmírnily svůj růst na 11,2 % (v červnu 24,3 %). V oddíle bydlení meziročně vzrostly především ceny elektřiny o 33,6 % (v červnu o 31,6 %), zemního plynu o 59,8 % (v červnu o 57,8 %) a tuhých paliv o 41,1 % (v červnu o 34,0 %). V oddíle doprava zmírnil růst cen pohonných hmot a olejů na 43,6 % (v červnu 47,5 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,9 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tepla a teplé vody o 19,2 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly meziročně vyšší zejména ceny mouky o 64,1 %, chleba o 29,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 40,2 %, másla o 60,9 % a ostatních jedlých olejů o 66,2 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 14,3 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 24,0 % a ubytovacích služeb o 20,1 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 19,3 % (v červnu o 20,1 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen nových bytů pro vlastní bydlení a stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 117,4 %. (Více informací: Metodická poznámka.)
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 20,0 % a ceny služeb o 14,0 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 10,6 % (v červnu 9,4 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v červenci HICP v Česku meziměsíčně o 1,3 % a meziročně o 17,3 % (v červnu o 16,6 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červenci 2022 za Eurozónu 8,9 % (v červnu 8,6 %), na Slovensku 12,8 % a v Německu 8,5 %. Nejvyšší byla v červenci v Estonsku (22,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červnu 9,6 %, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v květnu. Nejvíce ceny v červnu meziročně vzrostly v Estonsku (o 22,0 %) a nejméně na Maltě (o 6,1 %).
***
Dovozní ceny meziročně znovu překonaly hranici 20 %
Vývozní ceny
Meziměsíčně v červnu rostly o 0,8 % (po kurzovém očištění o 0,9 %), největší vliv měl růst cen minerálních paliv o 9,5 % (především elektřiny a ropných výrobků). Ceny chemikálií rostly o 0,8 %, průmyslového spotřebního zboží o 0,6 % a ceny ostatních surovin o 0,5 % (zejména vlákniny a sběrového papíru). Ze sledovaných skupin SITC 1 klesly pouze ceny nápojů a tabáku o 0,6 %.
Meziročně se zvýšily o 16,5 % (po očištění o 18,4 %), největší vliv měl růst cen minerálních paliv o 158,3 % (zejména elektřiny, ropných výrobků a plynu). Ceny rostly ve všech sledovaných skupinách SITC 1, výrazně zejména ceny ostatních surovin o 31,5 % (hlavně dřeva), potravin o 27,5 % (zvláště obilovin), polotovarů o 25,5 % (především kovových výrobků a papíru) a ceny chemikálií o 18,7 %.
Dovozní ceny
Meziměsíčně v červnu rostly o 1,4 % (po kurzovém očištění o 1,5 %), největší vliv měl růst cen minerálních paliv o 8,6 % (zejména ropy, ropných výrobků a plynu). Ceny ostatních surovin rostly o 2,3 % (hlavně rud kovů), potravin o 1,6 % a ceny průmyslového spotřebního zboží o 1,2 %. Klesly ceny chemikálií o 0,2 % a ceny polotovarů o 0,8 % (především železa, oceli a neželezných kovů).
Meziročně se zvýšily o 21,0 % (po očištění o 21,6 %), největší vliv mělo zvýšení cen minerálních paliv o 134,7 % (zejména plynu, ropy, ropných výrobků a elektřiny). Ceny rostly ve všech sledovaných skupinách, výrazně zejména ceny polotovarů o 21,7 % (hlavně železa, oceli, neželezných kovů a papíru), chemikálií o 16,0 % (především plastů), potravin o 12,7 % a ceny ostatních surovin o 12,6 %.
„V červnu 2022 se vývozní ceny meziročně zvýšily o 16,5 % a dovozní ceny o 21,0 %. Hranici 20 % překonaly dovozní ceny druhý měsíc po sobě zejména kvůli vysokým cenám plynu, ropy, ropných výrobků a elektřiny,“ upozorňuje Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.
Směnné relace
Meziměsíčně klesly na hodnotu 99,4 % (v květnu 101,0 %). Nejnižší hodnoty dosáhly ostatní suroviny (98,2 %), nejvyšší hodnoty polotovary (101,1 %).
Meziročně setrvaly na hodnotě 96,3 %. Nejnižší hodnoty dosáhly nápoje a tabák (89,3 %), nejvyšší hodnoty ostatní suroviny (116,8 %).
***
Tržby ve službách rostly již 5. čtvrtletí v řadě
Ve 2. čtvrtletí se tržby očištěné o kalendářní vlivy meziročně reálně zvýšily o 12,1 %. Mezičtvrtletně tržby ve službáchpo očištění o sezónní vlivy vzrostly reálně o 2,4 %.
Meziročně se tržby zvýšily reálně o 12,1 %. Meziroční nárůst zaznamenala všechna hlavní odvětví služeb.
„Z dílčích odvětví služeb se nejvíce dařilo cestovním agenturám, kancelářím a jiným rezervačním činnostem, kterým tržby vzrostly o 217,1 %, následovalo je ubytování s růstem 146,5 % a letecká doprava, kde se tržby meziročně zvýšily o 135,6 %. Naopak největší pokles vykázaly činnosti související se zaměstnáním, a to o 13,7 %.“ říká Tomáš Harák, vedoucí oddělení datové podpory statistiky obchodu, služeb a životního prostředí ČSÚ.
V jednotlivých odvětvích byl vývoj následující:
• v dopravě a skladování tržby vzrostly o 15,8 %. Tržby letecké dopravy pokračovaly v růstu (tentokrát o 135,6 %), který započal ve 2. čtvrtletí 2021. Vzrostly také tržby vodní dopravě o 76,3 %, skladování a vedlejším činnostem v dopravě (o 20,7 %) a pozemní a potrubní dopravě (o 11,3 %). Naopak pokles tržeb o 6,5 % vykázaly poštovní a kurýrní činnosti;
• v ubytování, stravování a pohostinství se tržby zvýšily o 54,5 %. V ubytování vzrostly tržby o 146,5 % a ve stravování a pohostinství o 37,3 %;
• v informačních a komunikačních činnostech tržby vzrostly o 2,5 %. Nejvyššího meziročního růstu tržeb o 4,8 % dosáhly činnosti v oblasti informačních technologií, které zahrnují např. programování, správu počítačového vybavení či poradenství v oblasti IT. Vydavatelským činnostem se tržby zvýšily o 3,8 %, filmovému a hudebnímu průmyslu o 2,6 % a telekomunikačním činnostem o 1,3 %. Naopak nižší tržby oproti předchozímu roku zaznamenaly informační činnosti (o 1,4 %), které zahrnují zpracování dat, webové portály a hosting, a také tvorba programů a vysílání (o 12,8 %);
• v činnostech v oblasti nemovitostí tržby meziročně vzrostly o 2,5 %;
• v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly tržby o 7,2 %. Největší růst tržeb zaznamenaly ostatní profesní, vědecké a technické činnosti (o 16,4 %) a architektonické, inženýrské činnosti a technické zkoušky a analýzy (o 12,2 %). Tržby vzrostly o 5,7 % u právních a účetnických činností a činností vedení podniků a poradenství v oblasti řízení. Naopak pokles tržeb o 5,6 % zaznamenaly reklamní agentury a průzkum trhu;
• v administrativních a podpůrných činnostech se tržby zvýšily o 21,4 %. Největší nárůst o 217,1 % zaznamenaly cestovní agentury, kanceláře a jiné rezervační a související činnosti. Administrativním, kancelářským a jiným podpůrným činnostem pro podnikání vzrostly tržby o 13,0 %, činnostem souvisejícím se stavbami a úpravou krajiny o 11,4 %, bezpečnostním a pátracím agenturám o 6,3 % a činnostem v oblasti pronájmu a operativního leasingu o 3,0 %. Naopak meziroční pokles o 13,7 % zaznamenaly agentury práce.
***
Návštěvnost ubytovacích zařízení se v jarních měsících zvyšovala
Ve druhém čtvrtletí 2022 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo celkem 5 milionů hostů, v tom bylo 3,1 milionu domácích a 1,9 milionu ze zahraničí. Počet přenocování se zvýšil o 190 % na 12 milionů nocí.
Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl ve 2. čtvrtletí letošního roku 12 milionů nocí, což bylo o 190 % více než ve stejném období loňského roku. Převažovali domácí hosté, 62 % přenocování uskutečnili rezidenti. Počet přenocování rezidentů byl o 7 % vyšší než ve 2. čtvrtletí 2019 před pandemií. Počty uskutečněných nocí nerezidenty ale stále nedosáhly výsledků z roku 2019, ve sledovaném čtvrtletí byly o 36 % nižší.
„Do hromadných ubytovacích zařízení přijelo ve sledovaném období celkem 5 milionů hostů, což bylo o 229 % více než v loňském roce. Počet domácích návštěvníků se zvýšil více než dvojnásobně a také zahraničních hostů se ubytovalo výrazně více než loni,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Hotelový segment, v němž se ubytovalo 70 % všech hostů, zaznamenal zvýšení celkové návštěvnosti na 3,5 milionu příjezdů (o 304,2 %). Příjezdy do penzionů představovaly 14 % objemu návštěvnosti s meziročním navýšením o 143,3 %. Začátek turistické sezóny v kempech znamenal 270 tisíc příjezdů, o 59,3 % více než loni. Mezi nejnavštěvovanější kraje patřily ve 2. čtvrtletí kromě Prahy tradičně Jihomoravský a Jihočeský kraj. V Praze tvořili cizinci 73 % ubytovaných, v ostatních regionech převažovala domácí klientela.
„Výkony ubytovacích zařízení v letošním 2. čtvrtletí ještě nedosáhly objemů před pandemií. Stále chybí zahraniční hosté, kterých se ubytovalo jen 65 % v porovnání s rokem 2019. Zatímco návštěvnost domácích hostů výsledky 2. čtvrtletí 2019 již překonala,“ sdělil Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Zahraničních hostů (podle státního občanství) se nejvíce ubytovalo tradičně z Německa. Němci stále tvořili více než čtvrtinu zahraniční klientely ve sledovaných ubytovacích zařízeních (521 tisíc příjezdů). Druhou nejpočetnější skupinou byli návštěvníci ze Slovenska (229 tisíc) a na třetím místě se umístili hosté z Polska (165 tisíc příjezdů). Z mimoevropských zemí byly na 4. místě Spojené státy se 103 tisíci příjezdy. Nadále pokračoval výpadek příjezdů z asijských zemí a Ruska. (10.8.2022)