Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku. Tyto důležité výhody migrace jsou však aktuálně výrazně narušovány klimatickými změnami a působením člověka. To přináší negativní důsledky pro populace migrujících zvířat i celé ekosystémy.
K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců pod vedením Dr. Vojtěcha Kubelky, který je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, ve studii zaměřené na sledování narušení přínosu migrace u ptáků, savců a hmyzu, publikované v časopise Trends in Ecology and Evolution.
Do severních zeměpisných šířek každoročně migruje velké množství divokých zvířat. Vědci předpokládají, že oproti tropickým a subtropickým oblastem stěhovaví živočichové po náročné migraci na sever využívají výhody v podobě sezónně bohaté a lehce dostupné potravy, nižšího výskytu parazitů a menšího predačního tlaku.
Jak ale ukazuje studie, využívající příklady 25 konkrétních problémů migrujících živočichů (zahrnující např. bahňáky, racky, husy, kachny, alky, rybáky, pěvce, soby, netopýry, motýly a vážky), tyto výhody aktuálně vlivem klimatických změn a tlaku ze strany člověka již zdaleka nemusí platit a severská hnízdiště nemusí být pro reprodukci tak výhodná, jak tomu bylo dříve.
Příčin je hned několik – snížená dostupnost potravy v důsledku trofického/fenologického nesouladu, což je proces, kdy reprodukce stěhovavých zvířat není dobře sladěna s obdobím maximální rostlinné produkce nebo výskytu hmyzu. V důsledku globálního oteplování se na sever šíří řada patogenů a parazitů, jež jsou původci chorob a v některých případech způsobují hromadný úhyn zvířat. Roste také míra predace hnízd a mláďat stěhovavých ptáků.
S globálním oteplováním se na sever šíří noví predátoři (například liška obecná) a odpad z rozšiřujících se lidských sídel zase přispívá k vyššímu počtu oportunistických predátorů. Díky změněným potravním řetězcům a nedostatku dříve hojné hlavní kořisti, například lumíků nebo hrabošů, jejichž počty negativně ovlivňují oscilace klimatických jevů, místní predátoři zvyšují tlak na hnízda a mláďata.
Vzhledem k rychlému tempu změn nejsou migrující živočichové schopni na všechny nové hrozby adekvátně reagovat a celá řada jejich populací má sníženou reprodukci nebo větší úmrtnost dospělců a tudíž i klesající populační trendy. Migrujících zvířat jednoduše ubývá.
Hlavní autor studie a vědecký koordinátor mezinárodního projektu ÉLVONAL Shorebird Science Vojtěch Kubelka uvádí: "Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy, včetně bahňáků, sobů nebo motýlů, představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci.“
Živočichové přizpůsobení k migraci do severních mírných a arktických oblastí tak mohou čelit dvojímu ohrožení, a to nízké reprodukci v místech rozmnožování a zhoršujícímu se přežívání dospělých jedinců během jejich migračních tahů. Autoři studie závěrem zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách.
„V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever a pokud se situace nezlepší, mohli by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí”, doplňuje Vojtěch Kubelka.
Vedle konkrétních ochranářských opatření autoři navrhují jednoduchý rámec, jak zmapovat stresové faktory pro migrující živočichy v prostoru a čase. Ten pomůže rozlišit mezi vhodnými, přirozeně se zlepšujícími nebo chráněnými stanovišti na straně jedné a ekologickými pastmi nebo degradovaným prostředím se zmenšenými nebo již neexistujícími výhodami pro náročnou migraci na straně druhé. Lépe porozumět tomu, jak je v aktuálně měnícím se světě migrace pro konkrétní populace výhodná či nevýhodná a jak můžeme migrující živočichy spolu s jejich prostředím lépe chránit, jsou zásadní úkoly pro navazující výzkum a praktickou aplikaci ochranářských opatření. (7.10.2021)
