Milá č. 18, slavný román jednoho z největších amerických spisovatelů Leona Urise vychází opět v češtině. Podmanivý příběh polské židovské komunity se odehrává během druhé světové války ve varšavském ghettu, jehož obyvatelé se v roce 1943 rozhodli zahájit proti nacistům ozbrojený boj. Brilantně napsaná kniha inspirovaná osudy skutečných lidí patří ke klasickým dílům o holocaustu a řadí se k tomu nejlepšímu, co o tomto tématu vzniklo. Napínavý román líčí zrod a průběh povstání, je ale i příběhem lásek, hrdinství a síly lidského ducha, jehož nezlomí ani sebevětší útrapy. Dílo, které deník New York Times označil za jeden z nejlepších knižních bestsellerů, vydává 24. května 2021 Nakladatelství ZEĎ jako další knihu věnovanou šoa. K těm patří i Reniin deník, zápisky polské židovské dívky zavražděné nacisty. Oba tituly lze objednat na www.knihy-zed.cz
„Kniha Milá č. 18 si okamžitě získala čtenáře po celém světě, a i u nás ji chtěl mít v knihovně snad každý, kdo o ní slyšel. Jde o silné, strhující válečné drama, k němuž se lze znovu a znovu vracet,“ říká Jan Dražan z Nakladatelství ZEĎ. A kolega-nakladatel Jan Pergler ho doplňuje. „Urisův román se před námi odvíjí jako širokoúhlý barevný film. Všichni jeho hrdinové v něm poznávají, kým doopravdy jsou, aby pak během povstání dovršili svůj osud. Autor přitom stojí na straně těch, co se odmítli poddat zlu, a vypráví o stále živé historii 20. století, která se i dnes hlásí o naši pozornost,“ uvádí Jan Pergler z nakladatelství zaměřeného na literaturu s poutavými příběhy.
První kapitola začíná v srpnu 1939 ve Varšavě a zahajuje ji úryvek z deníku vůdce židovského hnutí Alexandera Brandela. Román líčí napadení Polska, marný odpor polské armády, obsazení Varšavy hitlerovským vojskem i postupné utahování šroubů, dopadající hlavně na Židy. Právě pro ně nacisté nechali zřídit ghetto s podmínkami tak krutými, že se jeho obyvatelé v dubnu roku 1943 jejich teroru vzepřeli. Drtivé přesile svých utlačovatelů pak zvládli vzdorovat čtyřicet dní a nocí. Heroickému odporu velí v románu důstojník Andrej Androfski, jehož předobrazem byl skutečný vůdce postání Mordechaj Anielewicz. Nitky všech příběhů se sbíhají ulici Milá č. 18, v níž se nachází hlavní bunkr židovských bojovníků. Právě tato adresa dala název i velkolepému Urisově románu.
A čí osudy můžeme v knize s napětím sledovat? Italský novinář Christopher de Monti miluje manželku svého přítele, fascinující krásku Deboru Bronskou. Rád by ji z ghetta i s jejími dětmi odvedl, jeho milenka tu však pečuje o desítky bezbranných sirotků. Debořina dcera Rachel prožívá první lásku s Wolfem Brandelem, mladíkem zapojeným v odboji, a oba společně touží po životě. Se svým údělem a strachem se musí vyrovnat i Pavel Bronski, dříve vážený akademik a lékař, jehož němečtí okupanti dosadili do židovské samosprávy, aby se stal figurkou v jejich ďábelské hře. V ghettu má vliv také gangster Max Kleperman a samozřejmě i Andrej, šarmantní voják a charismatický velitel, rozhodnutý nedat svou kůži lacino…
„Jestliže bylo varšavské ghetto znamením nejhlubšího pádu v dějinách židovského národa, bylo i bodem, z něhož jsme se pozvedli k nejzazším výšinám… Není to zvláštní, že ztělesněná nelidskost člověka k člověku dala vznik i ztělesněné lidské ušlechtilosti?“, uzavírá postava novináře de Montiho román Milá č. 18.
Obr. Vyhánění obyvatel varšavského ghetta. Jedna ze sta nejvlivnějších fotografií všech dob vybraných časopisem Time Magazine_foto Wikimedia Commons
Milá č. 18 (Mila 18). Leon Marcus Uris, přeložil Alexander Jerie. 528 stran, cena v knihkupectví 439 Kč, v e-shopu 395 Kč. Vydává Nakladatelství ZEĎ.
*
Leon Marcus Uris (3. srpna 1924, Baltimore, Maryland – 21. června 2003, Shelter Island, New York) byl americký spisovatel, který se proslavil svými historickými fikcemi – především bestsellery Exodus (1958) a Trinity (1976). Uris byl autorem beletrie, literatury faktu a scénářů. Jeho díla zahrnují řadu nejprodávanějších románů. Třeba Exodus byl přeložen do více než padesáti jazyků. Urisova práce je pozoruhodná tím, že se zaměřuje na dramatické momenty v soudobých dějinách, včetně druhé světové války a jejích následků, zrodu moderního Izraele a studené války. Díky obrovskému úspěchu svých románů a schopnostem vypravěče měl Uris velký vliv na populární chápání dějin dvacátého století.
Víte že…
► varšavské ghetto zřídila německá okupační správa v roce 1940 a postupně je nechala obehnat třímetrovou zdí? Do něj násilně sestěhovala asi 450 000 Židů, kteří museli žít na ploše 2,6 km čtverečních. V ghettu trpělo i 85 000 dětí do 14 let, v jednom pokoji se tísnilo v průměru sedm lidí. Nikdo nesměl oblast opouštět.
► průměrná denní dávka jídla pro Židy ve Varšavě v roce 1941 byla jen 184 kalorií, později klesla na 177 kalorií? Pro Poláky to bylo téměř 700 a pro Němce přes 2600 kalorií. Potravinová pomoc se obvykle skládala ze suchého chleba, mouky a brambor nejnižší kvality, krup, řepy a malých měsíčních dávek margarínu, cukru a masa.
► vinou extrémního přelidnění a nedostatečného zásobování docházelo v ghettu k četným úmrtím v důsledku hladomoru a epidemií?
► první velká vysídlovací akce z varšavského ghetta na východ začala 22. července 1942? Od tohoto dne musela židovská rada každý den připravit 6000 osob k transportu na nástupní stanoviště. Do konce roku 1942 bylo z ghetta do vyhlazovacích táborů, především Treblinky, odvezeno asi 300 000 Židů.
► vědomí neodvratné smrti přivedlo část obyvatel varšavského ghetta k tomu, že se v poslední fázi deportace navzdory absolutně nedostatečné výzbroji a nulové šanci na vítězství rozhodli postavit na odpor? Povstání vypuklo 19. dubna 1943. Oficiálně bylo potlačeno 16. května, ale ojedinělí skrývající se bojovníci se objevovali ještě v létě. Hitler pak nařídil po likvidaci posledních Židů srovnat ghetto se zemí. (14.5.2021)
Obr. Lidé v ghettu se rozhodli pro ozbrojený odpor a ten navzdory chabé výzbroji dokázali udržet 40 dní a nocí, foto Wikimedia Commons
Obr. Boj povstalců byl tak zuřivý, že se nacisté rozhodli ghetto spálit, foto Wikimedia Commons
Obr. Podle zprávy Jurgena Stroopa pověřeného likvidací povstání, kladly tyto ženy ozbrojený odpor, foto Wikimedia Commons
Obr. Nacisté poslali zbylé obyvatele do vyhlazovacích táborů a ghetto srovnali se zemí, aby nic nepřipomínalo fakt, že se jim Židé postavili, foto Wikimedia Commons
Obr. Vojáci oddílu SS před hořící budovou ve varšavském ghettu, foto Wikimedia Commons
Obr. Podle Stroopovy zprávy jsou na snímku zabití bandité, při bližším pohledu ale vidíme ženu objímající rukou dítě, foto Wikimedia Commons
Obr. Zajatí povstalci, foto Wikimedia Commons
Obr. Velitel Jurgen Stroop pověřený likvidací povstání, stojící uprostřed skupiny, byl v roce 1952 za válečné zločiny popraven, foto Wikimedia Commons
