Ministerští náměstci odkryli detaily nových dotačních programů

První dotační výzvy z Národního plánu obnovy se čekají už na podzim. Naplno se pak nové dotační období rozjede na začátku roku 2022. Nové důležité informace zazněly na konferenci Eurofondy pro podniky 2021+ přímo od těch, kteří nové programy připravují.

Protože podle výzkumu plánuje v letošním roce žádat o dotaci 79,1 % firem, byl o konferenci velký zájem. Mluvilo se hlavně o šesti pilířích nových podnikových dotací:

• OPTAK: Operační program Technologie a Aplikace pro konkurenceschopnost nahrazuje oblíbený OPPIK z minulého dotačního období a zaměří se na podporu technologických inovací ve firmách, na výzkum a vývoj, zavádění digitalizace, automatizace a robotizace do firem, nebo třeba na energetické úspory a mnoho dalšího.

• NPO: Národní program obnovy, který reaguje na situaci způsobenou covidem a má pomoci restartovat ekonomiku především podporou investic do digitalizace, dopravy, vědy ale i zdravotnictví.

• TAČR: Technologická agentura ČR 11 aktivními programy pomáhá českým firmám s financováním vývojových a inovačních projektů.

• OP ST: Operační program Spravedlivá transformace se zaměřuje na rozvoj a ekonomickou proměnu 3 regionů závislých na těžbě (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj).

• OPŽP: Operační program Životní prostředí chystá podporu investic do úsporných energetických řešení, zlepšování kvality ovzduší a vody nebo ochrany přírody.

• Modernizační fond: podporuje investice do modernizace energetiky a do hospodářství s nízkou uhlíkovou stopou založené na obnovitelných zdrojích a udržitelných technologiích.

Národní plán obnovy (NPO)

Především Národní plán obnovy se podílí na výrazném navýšení celkové částky vyhrazené na dotace v nadcházejícím období 2021–⁠2027. Do České republiky poputuje na dotacích celkem 960 miliard Kč (v součtu evropských i národních programů). Z toho 172 miliard právě v NPO. Přitom 70 % z této částky se musí vyčerpat do konce roku 2022.

O NPO na konferenci mluvil Marian Piecha, náměstek Sekce fondů na Ministerstvu průmyslu a obchodu a představil také první termíny. 17. května by měla tento program schválit vláda, na přelomu srpna a září potom Evropská komise a v září se tak dají očekávat první výzvy.

Ty se budou vyhlašovat v rámci šesti komponent. Jednotlivé komponenty budou v gesci příslušných ministerstev a jejich systém čerpání se v případě podnikatelských komponent spadajících pod MPO bude řídit stávajícími pravidly (např. bude využit MS 2014+). Národní plán obnovy také není omezený velikostí podniku, proto je určen spíše větším firmám.

OPTAK zejména pro malé a střední podniky

Na podzim se podnikatelé dozví také první podmínky pro získání dotací z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK). MPO plánuje v listopadu vyhlásit tzv. avíza výzev. OPTAK podpoří zejména malé a střední podniky, ale také firmy z nové kategorie small mid-caps (podniky do 500 zaměstnanců).

První výzvy v OPTAK se však díky zpoždění otevřou pro příjem žádostí až na přelomu února a března 2022. Zhruba roční zpoždění dotací je způsobeno podle Mariana Piechy (MPO) především skluzem Evropské komise při přípravě patřičné legislativy, přípravou administračního systému a změnou alokací v jednotlivých programech. Na letošní jaro jsou však pro podniky ještě připraveny zbývající výzvy z programu OPPIK.

Součástí programů OPTAK i NPO budou kromě dotací také finanční nástroje (úvěry nebo záruky). Ty budou naplňovány ve spolupráci se státní Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

Celkem 61 miliard na životní prostředí

V plném proudu je také příprava programů zaměřených na podporu životního prostředí, ve kterých si firmy přijdou celkem na 61 miliard rozdělených do několika podprogramů. Promluvil o nich Jan Kříž z Ministerstva životního prostředí. Podle něj oblasti podpory i výzvy tady zůstanou víceméně beze změn oproti předchozímu období a zaměří se na oběhové hospodářství, snižování znečištění ovzduší a sanaci znečištěných lokalit.

První výzvy OPŽP se podle Jana Kříže spustí už v říjnu 2021, protože Ministerstvo životního prostředí tyto dotace zafinancuje ze Státního fondu životního prostředí a poté je překlopí do strukturálních Evropských fondů. Proces žádání pro firmy a instituce se tak urychlí.

Podobné zaměření má také nový Modernizační fond, který podporuje např. fotovoltaiku či přechod na alternativní zdroje energie v průmyslu a dopravě. Podmínkou zisku dotace z Modernizačního fondu je však účast v předregistrační výzvě a pro tu už termíny vypršely. Do budoucna by však tento systém předregistračních výzev již neměl být zachován.

Ekologicky je zaměřený také Operační program Spravedlivá transformace, kde už běží výběr prvních strategických projektů, na kterých bude stát přeměna Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Cílem programu je ústup od těžby hnědého uhlí a přeměna na ekonomiku šetrnější k životnímu prostředí.

Národní TAČR

Poslední dotační programy představil na konferenci Ladislav Mlčák z Technologické agentury ČR, která dlouhodobě podporuje technologické inovace českých firem i veřejných organizací. V současnosti je aktivních 11 programů a navyšují se alokace, ale také zájem, takže celková úspěšnost žádostí v TAČRu klesá. Alokace se na podzim zvýší i díky financím z NPO, které budou rozděleny např. přes oblíbený program Trend.

Konferenci zakončila panelová diskuze, která se točila kolem 3 zásadních témat: složitosti struktury programů, dotačních strategií firem a náročné administrativy.

Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy vyzval tvůrce programů, aby představili přehledného průvodce dotačními programy například interaktivní formou. Poukazoval totiž na problém, že se podnikatelé v programech nevyznají. Pavel Juráš z Ministerstva průmyslu a obchodu reagoval sdělením, že už se komunikační strategie připravuje a doporučil sledovat stránky MPO a Agentury pro podnikání a inovace, která je místem pro konzultace.

Jiří Kvíz z poradenské společnosti enovation a Viktor Filip z Cetinu se shodli, že dotace by pro firmy neměla být základním cílem, ale cestou, jak dosáhnout předem vytyčeného rozvoje. Nejprve by si měli ujasnit, do čeho chtějí investovat i bez dotace a až potom se poohlížet po vhodném programu. Není proto potřeba mít přehled o všech dostupných dotacích.

Jejich podmínky jsou podle Jiřího Kvíze často složité i pro zkušené poradce, natož pro zástupce firem. Velké firmy to mají v tomto ohledu jednodušší, protože často mají svá interní oddělení, které se dotacím věnují. Ovšem zase mají méně dostupných programů.

Čerpání dotací pak dle všech diskutujících komplikuje náročná administrativa. Jejich podmínky by se měly zjednodušit podle všech zúčastněných. A podle Pavla Juráše i Jana Kříže, kteří zastupovali příslušná ministerstva, se už na snižování administrativních povinností v dotačních projektech pracuje. Například v projektech zaměřených na energetické úspory a ochranu životního prostředí se připravuje vyplácení podpory na základě tabulkových cen projektů (například cena za metr zateplovací fasády nebo zelenou střechu) a paušálů za projektovou přípravu.

Kritizovalo se také zdržení nových programů, kvůli kterému firmy přizpůsobují své investiční cykly těm dotačním. Podle zástupce MPO by to mělo být přesně naopak, a proto se připravuje zveřejnění podmínek jednotlivých programů ještě před zveřejněním výzev, aby se podniky mohli připravit. Čeká je totiž náročný dotační podzim.

Účastníci panelové diskuze:

• Ing. Bohuslav Čížek, Ph.D., MBA (SPČR)

• Mgr. et Mgr. Pavel Juráš (MPO)

• Mgr. Jiří Kvíz (enovation)

• Ing. Libor Kraus (AVO)

• Viktor Filip (CETIN)

• Ing. Jan Kříž (MŽP) (30.4.2021)