Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko EIA k prodloužení těžby uhlí na lomu Bílina o pět let

Ministerstvo životního prostředí dnes vydalo souhlasné závazné stanovisko EIA k záměru pokračování hornické činnosti na dole Bílina do roku 2035. Současná těžba je na dolu schválena už od roku 2010, a to do roku 2030. Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let, postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu.

Záměr předložený do procesu EIA je po jeho posouzení a stanovení zmírňujících opatření zpracován tak, že dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel budou minimalizovány a nepřesahují míru stanovenou zákony a dalšími předpisy.

Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví byly v dokumentaci k záměru i v odborném oponentním posudku vyhodnoceny jako akceptovatelné. Stanovisko EIA není povolením těžby. Stanovisko potvrzuje, že na počátku přípravy je záměr akceptovatelný a opravňuje těžaře pokračovat v projektové přípravě. Teprve v další přípravě záměru a v povolovacích řízeních bude znovu vyhodnoceno, zda je těžbu možné povolit. Těžbu bude v budoucnu povolovat místně příslušný báňský úřad.

Vydané stanovisko EIA (posouzení vlivů záměru na životní prostředí) ukládá společnosti Severočeské doly a.s. soubor 31 podmínek, jejichž splnění minimalizuje dopady těžby na zdraví obyvatel a životní prostředí. Mezi tyto podmínky patří zejména opatření k ochraně veřejného zdraví, a to jak z hlediska hluku, tak především z hlediska ovzduší. Mezi nejdůležitější podmínky realizace záměru patří realizace nových protihlukových a protiprašných opatření v podobě valů a výsadby zeleně, k omezení prašnosti přispěje změna postupů při samotné těžbě a dopravě uhlí, např. díky novým pohonným jednotkám pásových dopravníků. Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby. Velmi obsáhlé je pak stanovení podmínek týkajících se vlivu na krajinu a ekosystém a následných rekultivací a kompenzací.

Jednou ze zásadních podmínek je také využití vytěženého uhlí. V souladu s usnesením vlády z roku 2015 je těžaři stanoviskem uložena podmínka, že vytěžené uhlí bude sloužit přednostně pro využití v teplárnách. Nebude tedy sloužit k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.

Další zásadní podmínkou uloženou ve stanovisku je pak realizace kompenzačních opatření z pohledu dopadů těžby na kvalitu ovzduší. Těžař bude muset do roku 2022 udělat konkrétní opatření, která sníží množství prachu v ovzduší o 9 tun ročně oproti současnému stavu, a to nad rámec již plánovaných protiprašných opatření. Jaká opatření zvolí, bude na těžaři, který se na jejich realizaci může dohodnout například s obcemi. Zlepšení kvality ovzduší v zimních měsících by mohla pomoci například ekologizace vytápění v obcích, kde se v domácnostech topí převážně v uhelných kotlích. To má právě v zimě dopad na zvýšené nadlimitní hodnoty prachu v ovzduší. Je třeba říci, že těžba se na zvýšených hodnotách prachových částic v ovzduší pochopitelně podílí, příspěvek samotné těžby však stanovený limit nepřekračuje.

Mezi subjekty přímo dotčenými těžbou, které se záměrem souhlasí bez připomínek, jsou Krajský úřad Ústeckého kraje, obce Světec a Bílina, připomínky k záměru pak zaslaly obce Mariánské Radčice a Braňany nebo město Osek a Duchcov. Nesouhlas se záměrem vyjádřilo město Litvínov.

V rámci procesu EIA Ministerstvo životního prostředí obdrželo 4200 připomínek od veřejnosti. Většina z nich byla totožná či obdobná. Připomínky nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí ve vztahu k emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu. S ohledem na směrnici EIA by však takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí. Jde o dosavadní praxi používanou i v okolních státech s ohledem na evropskou legislativu.

Záměr je v souladu s Politikou ochrany klimatu ČR z roku 2017, která počítá se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80% a současně předpokládá i vytěžení uhlí na lomu Bílina. Záměr představuje pokračování stávající povolené hornické činnosti na období 2010 - 2030, přičemž reaguje na usnesení vlády č. 827/2015 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. V tomto kontextu jde o prodloužení stávající hornické činnosti o pět let se zohledněním požadavku na efektivní využití ložiska v souladu se zákony č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění, a č. 44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění, a také vazby na aktualizovanou Státní energetickou koncepci (2015) a Surovinovou politiku České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2017).  Podklady i stanovisko EIA jsou veřejně dostupné na: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP471 (30.7.2019)