Miloš Hutník, odborník na energetické úspory ze společnosti Weber, Saint-Gobain
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes oznámilo změny v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Do programu, který domácnostem finančně přispívá na opatření zlepšující energetickou náročnost budov, alokuje dalších 10 miliard korun z Modernizačního fondu. Zároveň bude klást větší důraz na podporu komplexních opatření rodinných domů. Ukázalo se totiž, že až 80 % dotačních žádostí v rámci NZÚ směřuje na instalaci úsporných technologií, především fotovoltaických panelů na střechy rodinných domů. Řada lidí přitom instalovala fotovoltaiku i na domy s vysokou energetickou náročností. Taková řešení ale nemají příliš velký ekonomický ani ekologický smysl, protože největší úsporu nákladů na energie a emisí skleníkových plynů přináší snížení energetické náročnosti budov, tedy primárně jejich kompletní zateplení.
Pro názornost lze využít praktické výpočty energetických specialistů ze společnosti V-systém elektro. U vzorového domu s energeticky vztažnou plochou 215 m2 a energetickou náročností třídy G, jenom zateplení stěn přinese úsporu ve výši 40 %. V kombinaci s výměnou oken už provoz budovy spotřebuje o polovinu méně energie. Roční úspora pro majitele domu v takovém případě dosahuje přibližně 100 tisíc korun ročně. Dalších 14 % procent ušetřené energie přidá zateplení střechy a stropu. Právě v tuto chvíli se teprve vyplatí instalovat do domu úsporné technologie, jako jsou tepelná čerpadla nebo právě fotovoltaické panely, o které je mezi žadateli největší zájem.
Je třeba si totiž uvědomit, že k největší spotřebě energie dochází v zimě, kdy je třeba objekty vytápět. Řada domácností k tomu využívá plynové kotle, případně tepelná čerpadla nebo další zdroje energie. Pokud domácnost k vytápění využívá elektřinu, nedokážou v zimě fotovoltaické panely vyrobit dostatek energie na pokrytí spotřeby. Pokud domácnost využívá jiné způsoby vytápění, neřeší fotovoltaické panely hlavní příčinu plýtvání energiemi a vysokých nákladů.
Proto má změna podmínek a přísnější posuzování skutečné přidané hodnoty provedených opatření jednoznačně smysl. Dotace podobného typu by měly být využívány s maximální efektivitou a s cílem dosažení svého primárního cíle, což je snížení vypouštěných emisí právě skrze nižší spotřebu energií. Ve svém důsledku ale budou přínosné i pro žadatele, kteří v dlouhodobém horizontu ušetří mnohem více než v případě pouhého pořízení úsporných technologií. (31.1.2024)