Na půdu Poslanecké sněmovny se dostává balíček nové odpadové legislativy (nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novela zákona o obalech a tzv. změnový zákon), která má za úkol nastartovat transformaci českého odpadového hospodářství v cirkulární ekonomiku. Svou podporu jí 16. 1. vyjádřili zástupci průmyslu i samosprávy - místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a místopředseda Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal.
„Není nač čekat, doba se změnila, odpady už nepředstavují něco, čeho se společnost chce zbavit, ale jsou nám zdrojem, znovuvyužitelným produktem, materiálem, energií, jejichž využitím šetříme a ještě více chceme šetřit primární suroviny a naše životní prostředí, a získávat nová pracovní místa v recyklačním a reuse průmyslu. Chceme proto, aby nová legislativa začala platit od roku 2021,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.
Jejím zásadním cílem je především zvýšit třídění a recyklaci odpadů, odklonit nakládání s komunálním odpadem od skládkování a naplnit povinné evropské cíle. Podle nich již v roce 2025, tzn. za 5 let, musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Z dnešní perspektivy viděno se ČR musí zlepšit o celých 16 %. V roce 2030 pak musí být v ČR recyklováno 60 % komunálního odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více. „Jde o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho nastavujeme i zákony. Ty stávající jdou paradoxně proti rychle tikajícímu času, protože bezpardónově zvýhodňují neekonomické a neekologické skládkování,“ dodává ministr Brabec.
Nové i novelizované odpadové zákony se proto opírají i o ve vyspělých evropských státech již osvědčené nástroje, jakými jsou zákaz skládkování využitelných odpadů – pro ČR od roku 2030, postupné zvyšování poplatku za ukládání recyklovatelných a využitelných odpadů na skládky (poroste ze současných 500 korun až na 1850 korun v roce 2029), zavedení motivační třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce, díky níž obec schopná dostatečně třídit nebude za skládkování zbylých nevytříditelných odpadů platit navýšený poplatek za ukládání odpadů na skládky. Obdobně budou moci ušetřit i občané, a to díky uzákonění tzv. systému PAYT, tedy šetrnému modelu, kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho do černé popelnice vyhodí.
Nový odpadový zákon také od roku 2025 zavádí povinnost odděleného sběru textilu. I to je významná změna, která ještě více usnadní občanům třídění jednotlivých složek svých odpadů a průmyslu více využívat těchto zdrojů škály materiálů.
Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech pak přináší zcela nový princip ekomodulace. Od ní se nově bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Hůře opravitelný nebo recyklovatelný výrobek bude zatížen vyšší cenou za jeho využití či odstranění a naopak. Ekologicky balené nebo vyráběné výrobky se tak mohou zlevnit, za ty nesmyslně zatěžující životní prostředí zaplatí firmy více. Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností zaručuje obcím více míst zpětného odběru pro výrobky, jako jsou bílé zboží, elektronika a baterie a zavádí povinnost uvedení recyklačního poplatku na účtenkách a fakturách. Občané tak budou mít přehled, kolik recyklace pořízeného zboží stojí.
Balíček moderní odpadové legislativy je výsledkem kompromisních jednání, která probíhala intenzivně po několik let. „Každý jsme museli v něčem ustoupit. Třeba já bych si jako ministr životního prostředí představoval, že skládkování ukončíme už v roce 2024, ale po dohodě s obcemi, které se na konec skládkování musí připravit, jsme termín posunuli. To je pro příklad jeden z kompromisů, který jsme museli učinit. A jsem opravdu rád, že jsme se dopracovali k tomu, k čemu žádná vláda před námi, a že můžeme prosazení našich klíčových zákonů stavět na podpoře našich klíčových partnerů - Svazu měst a obcí ČR, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR i Ministerstva průmyslu a obchodu, za což chci všem velmi poděkovat,“ uzavírá ministr Brabec.
Citace jednotlivých zástupců průmyslu a samosprávy:
„Oběh výrobků a materiálů po ukončení životnosti, fakt, že je dokážeme využívat znovu a znovu, ať už ke stejnému nebo jinému účelu, na tom stojí základ cirkulární ekonomiky, tedy značně i naší budoucnosti. Životní cyklus výrobků při respektování cirkulární ekonomiky má vliv na výrobu, trh s druhotnými surovinami, služby i chování spotřebitelů. A tedy i pozitivní dopad na celou ekonomiku. Když máme novým balíčkem odpadové legislativy systém nastavený na maximální třídění, vzniká jedinečný prostor pro rozvoj recyklačního průmyslu. A proto pro jeho posílení a pro vznik kvalitních výrobků z recyklovaných materiálů chce Ministerstvo průmyslu a obchodu více podporovat rozvoj inovativních technologií. Věřím, že to změníme díky intenzivní podpoře vědy, výzkumu a vývoje, kterou nyní poskytujeme. Novým trendům by mělo odpovídat i vhodné nastavení podpůrných programů Ministerstva průmyslu a obchodu,” vysvětluje místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
„Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě podporuje přechod České republiky k oběhovému hospodářství. Nově nastavená odpadová legislativa je výsledkem řady kompromisů i z naší strany. Podporujeme proto, aby celý odpadový balíček prošel parlamentem s minimem dalších zásahů. Jakékoliv další snížení skládkovacího poplatku nebo odsunutí zákazu skládkování by pouze demotivovalo investory od rozvoje alternativ pro skládkování. Nevznikly by zde dostatečné kapacity pro využívání odpadů,“ zdůrazňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„ČR má ambice stát jedním z lídrů v cirkulární ekonomice, proto bylo teď klíčové k tomu legislativně nastavit i odpadové hospodářství, dojít ke společnému řešení pro všechny zainteresované. Spolu s právními předpisy a nastartováním recyklačního průmyslu v ČR ale bude třeba dál měnit myšlení a chování nás všech, firem, politiků. Pro samotný průmysl se tu otevírá neohraničený prostor pro inovace, díky němuž se daří propojovat obě roviny celé věci – ekonomickou a ekologickou,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Šéf Komory považuje za zásadní také to, že se Hospodářské komoře v návrhu zákona podařilo pro podnikatele udržet princip možnosti výběru, komu budou předávat svůj živnostenský odpad a odmítnout tak povinné začlenění živnostenského odpadu do komunálních systémů měst a obcí. „Považuji za důležité ponechat rozhodnutí na podnikatelích, která alternativa je pro ně ekonomicky výhodná, technicky dostupná či s sebou přináší další benefity,“ dodal.
„Obce a města se musí připravit na třídění, musí vzniknout recyklační kapacity i nové kapacity pro energetické využití odpadů, musíme odzkoušet nové motivační nástroje pro občany. Proto vítáme, že nám ministerstvo vyšlo vstříc a posunulo termín konce skládkování a společně jsme se dohodli i na pomalejším navýšení ceny skládkovacího poplatku. Pro nás to znamená více času na přípravu, aniž bychom museli finančně zatěžovat občany navyšováním poplatků za nakládání s odpady,“ připomíná místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. (20.1.2020)