Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela vystoupil během podnikatelské mise po USA na kulatém stole na půdě Hooverova institutu Stanfordské univerzity. Tématem diskuze byla energetika a ministr Síkela během ní představil úspěch EU i České republiky při zvládání končící zimy bez dodávek plynu z Ruska. V průběhu diskuze také vyjádřil svůj názor, že Evropa a Spojené státy americké by měly čelit ruské energetické válce společně.
„Loni 24. února se stalo něco, o čem jsme byli přesvědčeni, že už se nikdy nestane. Ruská invaze na Ukrajinu vrátila válku do Evropy, způsobila obrovské utrpení milionům lidí a naplno rozpoutala energetickou válku Ruska proti Evropě,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela během kulatého stolu na Stanfordské univerzitě s tím, že Rusko se na energetickou válku připravovalo s předstihem, snižovalo dodávky do Evropy s cílem vystavit ji hrozbě nedostatku plynu a otevřít si prostor k manipulacím s jeho cenou.
Ruská taktika vedla k nárůstu ceny plynu na rekordní úroveň okolo 350 EUR/MWh. A protože je na cenu plynu navázána cena elektřiny, také ta se přiblížila až k částce 1000 EUR/MWh. „Na jednu stranu jsme byli zemí, která byla na ruském plynu jednou z nejzávislejších, a čelila tak obrovským domácím výzvám. Na druhou stranu ale právě v době největší eskalace situace v oblasti energetiky předsedala celé Evropské unii,“ popsal vývoj ministr Síkela a dodal: „Evropa se za velkého přispění našeho předsednictví dokázala ruskému zneužívání energetiky jako zbraně ubránit. A s tím, jak roste jistota, že situaci zvládneme, se uklidňuje také situace na trzích a klesá cena plynu. A s ním i cena elektřiny.“
Cena plynu do dnes klesla pod 45 EUR/MWh a cena elektřiny k částce 135 EUR/MWh. K tomuto poklesu výrazně přispívá úspěch EU při nahrazování ruského plynu pomocí LNG a také plynem z Norska. Základem jsou energetické úspory a zodpovědný přístup ke spotřebě plynu. Například České republice se podařilo snížit spotřebu plynu o 20 procent. „Od zářijového ukončení dodávek plynu přes plynovod Nord Stream je jediným místem, kudy může do České republiky proudit plyn z Ruska, stanice Lanžhot na hranicích se Slovenskem. Od loňského září představují dodávky plynu z Ruska jen necelá 2 procenta celkového dovozu,“ shrnul ministr Síkela situaci v České republice.
Diskuzi u kulatého stolu moderoval Arum Majumdar, děkan stanfordské Doerrovy školy udržitelnosti. Kromě ministra Síkely se ho zúčastnil také bývalý ředitel CIA v době administrativy Billa Clintona John M. Deutch, akademici aktivní na Stanfordské univerzitě jako profesor ekonomie Paul Gregory a další.
Ministr Síkela během kulatého stolu odpovídal na otázky ohledně dalších vyhlídek evropské energetické závislosti na Rusku, přípravy na další zimu a o tom, jakou roli v tom mohou hrát Spojené státy americké. „Spolupráce s Amerikou na dodávkách LNG hraje velkou roli v tom, že zimu bez dodávek plynu z Ruska zvládáme. Evropa masivně rozvíjí infrastrukturu, díky které budeme moci tento druh plynu dopravovat ze zemí jako Spojené státy i do zemí bez přístupu k moři, jakou je Česká republika,“ uvedl ministr Síkela s tím, že Česká republika získala prostřednictvím skupiny ČEZ podíl v LNG terminálu na pobřeží Nizozemska. Ten jí umožní pokrýt 40 procent roční spotřeby plynu. První dodávka LNG do tohoto terminálu určená pro Českou republika pocházela právě ze Spojených států amerických.
„Jsem přesvědčen, že tato spolupráce musí pokračovat. A musí se prohloubit. Věřím také, že je správné o této spolupráci přemýšlet jako o společném úsilí porazit Rusko v jeho energetické válce proti Evropě. Tato válka je bezpochyby součástí ruské agrese proti Ukrajině a věřím, že spojenci, když jeden z nich čelí agresorovi, by se neměli snažit na sobě navzájem vydělat, ale naopak si pomoci,“ zakončil svou úvodní řeč během kulatého stolu ministr Jozef Síkela. (18.3.2023)