Klíčové aspekty Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 z pohledu zemí Visegrádské skupiny na zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství v Lucemburku představil ministr zemědělství Miroslav Toman. Zmínil především požadavek na jednodušší pravidla, silný rozpočet a dostatečnou flexibilitu, která zohlední specifika jednotlivých členských států. Představil také společné prohlášení rozšířené skupiny V4 ke kalamitě v lesích a také k problematice afrického moru prasat (AMP).
„Velké riziko v současném návrhu nových pravidel Společné zemědělské politiky vidím v definici takzvaného skutečného zemědělce. Již v současném programovém období se podobná podmínka aktivního zemědělce ukázala jako nefunkční a po dohodě byla v roce 2018 zrušena. Je pro mě nepochopitelné, že se nyní navrhuje v ještě přísnější podobě. Nechci, abychom se každý rok museli zemědělců ptát, zda jsou skutečně zemědělci, to je opravdu nepochopitelná byrokracie,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
V diskuzi s ostatními ministry zemědělství evropské osmadvacítky představil výsledky společné debaty z nedávného zasedání rozšířené skupiny V4 v Praze. V oblasti SZP je to především požadavek na jednoduchou a realisticky nastavenou politiku, která poskytne dostatečnou flexibilitu pro jednotlivé členské státy a nezvýší administrativní zátěž.
„Společným zájmem nejen Visegrádské skupiny je i zachování dostatečně silného rozpočtu. Také proto jsem dnes podpořil prohlášení Francie, které se týká právě financování Společné zemědělské politiky v novém programovém období,“ uvedl ministr Toman.
Důležitým tématem Rady byla také debata nad strategií EU pro lesnictví, kterou na jednání zařadilo finské předsednictví. Ta by měla reagovat na změny klimatu a zajistit konkurenceschopnost lesnického sektoru.
„Česká republika podporuje významnější úlohu lesnictví v rámci Společné zemědělské politiky, a to především prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Je také nezbytné urychlit proces schvalování státních podpor, abychom mohli pružně reagovat na kalamity v lesích, způsobené například suchem nebo kůrovcem,“ řekl ministr Toman.
Ten také představil Společné prohlášení o lesích, trvale udržitelném hospodaření v lesích a přizpůsobení změně klimatu. To podepsali na začátku října v Praze zástupci České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Bulharska, Chorvatska a Slovinska. Zdůraznili v něm naléhavost přijetí nové strategie EU pro lesnictví, která bude klást důraz na podporu vlastníků lesů v jejich snaze adaptovat lesy na klimatickou změnu.
Ministři v Lucemburku diskutovali také o aktuální situaci afrického moru prasat. Ten má obrovské dopady na celý sektor vepřového masa a je nutné hledat cesty boje s touto nákazou.
„I proto jsme toto téma zařadili, jako předsedající země, na poslední jednání zemí V4. Výstupem je společné prohlášení k boji proti africkému moru prasat, kde se shodujeme na nutnosti přijmout jasná pravidla pro tlumení nákazy, ale i pro soustavné a systematické snižování počtu divokých prasat, a to nejen na národní, ale také celoevropské úrovni,“ uvedl ministr Toman.
Evropská komise by dle zemí V4 měla také více finančně podporovat opatření na boj proti AMP. Jde například o opatření zaměřená na zabránění šíření AMP do oblastí, kde se nákaza nevyskytuje, biologickou bezpečnost chovů domácích prasat nebo utrácení divokých prasat v zamořených oblastech. Intenzivněji by se měla celá EU věnovat i vědecké a výzkumné spolupráci, zejména v epidemiologii AMP.
Ministři zemědělství 14. 10. diskutuovali také o situaci na komoditních trzích, o vlivu vlků na zemědělské hospodaření, Evropském námořním a rybářském fondu, rybolovných právech v Baltském moři, biohospodářství nebo o ohlášených amerických clech na vývoz z EU. (18.10.2019)
