Ústřední nákazová komise (ÚNK), kterou 5. 11. svolal ministr zemědělství Miroslav Toman, 12. 11. projednávala problematickou nákazovou situaci ve vztahu k africkému moru prasat (AMP), ptačí chřipce a také Covidu-19. Nejvážnějším rizikem pro tuzemské chovy je šířící se AMP v Německu a Polsku v blízkosti českých hranic. Proto se členové ÚNK shodli na vytyčení oblasti s intenzivním odlovem prasat divokých na severu Čech, který má za cíl snížit vysoké riziko opětovného zavlečení AMP do České republiky.
V nejrizikovějších oblastech Libereckého a Ústeckého kraje (Frýdlantský a Šluknovský výběžek) Státní veterinární správa (SVS) vymezila takzvanou zónu intenzivního lovu divočáků. Cílem tohoto opatření je snížení hustoty populace prasat divokých. Motivovat lovce k intenzivnějšímu lovu v této oblasti by mělo nově zavedené zástřelné ve výši 2000 Kč za ulovený kus. K ještě důslednějšímu vyhledávání uhynulých kusů a jejich včasnému odklízení by mělo přispět zvýšení nálezného ve stejné oblasti na 3000 Kč za kus. Ve zbytku ČR nálezné nadále zůstává na 2000 Kč za divočáka.
Oblast je ze severu ohraničena česko-německou a česko-polskou státní hranicí mezi Hřenskem a Harrachovem ze západu na východ. Ve vnitrozemí vymezují oblast silnice mezi Harrachovem a Hřenskem, které vedou přes Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, Jablonné v Podještědí, Nový Bor, Děčín a Hřensko. (Viz mapa v příloze). Rozloha oblasti s intenzivním lovem činí bezmála 1500 km². Vyhlášení této oblasti platí od 16. 11. 2020.
„Nákazová situace v okolních zemích se zhoršuje hned u dvou nebezpečných chorob současně, a je tedy otázkou času, kdy se některá z nemocí znovu objeví na našem území. Pokud jde o populaci divokých prasat v našich rizikových oblastech, chceme myslivce motivovat, aby ji co nejvíce snížili. Proto jsme se dnes dohodli na oblasti s intenzivním lovem divočáků a také na nově zavedeném zástřelném. Současně jsme v této oblasti zvýšili nálezné za uhynulá nebo sražená prasata,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Veřejnost by měla při nalezení uhynulého prasete neprodleně informovat příslušné myslivecké sdružení nebo obecní úřad. Uhynulého prasete by se také neměla dotýkat a jakkoliv s ním manipulovat, vhodné je zaznamenat přesnou polohu prasete, případně si ji vyfotografovat pro snazší dohledání myslivci.
„Státní veterinární správa má zpracovaný plán zavádění veterinárních opatření pro případ zvyšujícího se rizika nebo samotného znovuzavlečení AMP do ČR. Už v minulosti při likvidaci AMP na Zlínsku se jako velmi efektivní ukázala kombinace intenzivního odlovu divočáků a neprodleného odklízení uhynulých těl s použitím pachových a elektrických ohradníků. Samozřejmostí je přísné dodržování pravidel biologické bezpečnosti jak při lovu, tak v chovech prasat domácích,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V současnosti je velmi aktuálním tématem Covid-19 a jeho možný přenos mezi člověkem a zvířetem, proto se problému věnovalo i jednání ÚNK. Vysoce vnímavým druhem k infekci je norek americký. Největší problémy s Covid-19 hlásí z tohoto hlediska Dánsko, kde byla nákaza prokázána celkem na 217 kožešinových farmách. Dánská vláda kvůli výskytu mutace SARS-CoV-2 s názvem „cluster-5“ na farmách na severu Jutska rozhodla o utracení celé populace norků, která čítá zhruba 17 milionů zvířat. Nová mutace viru byla totiž v Dánsku zjištěna nejen u norků, ale i u lidí. Zmutovaný vir je odolnější vůči protilátkám, což by mohlo v budoucnu způsobit problémy při použití vakcíny. K dalším zemím, ve kterých se Covid-19 u norků objevil, patří také Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Švédsko a USA.
V České republice vir SARS-CoV-2 doposud nebyl u zvířat detekován, ani zde nejsou známy žádné klinické případy nákazy Covid-19 u zvířat. V ČR je od ledna 2019 chov kožešinových zvířat zakázán, v současnosti se tedy chovy norků na našem území nevyskytují. SVS situaci ohledně Covid-19 a možného přenosu člověk-zvíře-člověk pečlivě sleduje a je v případě potřeby připravena přijmout efektivní opatření. Současná situace takové kroky nevyžaduje.
Posledním tématem, které ÚNK diskutovala, byla ptačí chřipka. V souvislosti s podzimní migrací ptáků se zvyšuje riziko výskytu této nákazy, která se objevila např. v Německu, potvrzena byla ve Velké Británii a nemoc zaznamenalo i Nizozemsko. Tam navíc testy potvrdily nebezpečný typ H5N1, který je přenosný na člověka.
Jediným efektivním nástrojem, který brání zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti. Státní veterinární správa proto upozorňuje, že je nutné především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě. (12.11.2020)
Ministr Toman: Efektivní boj s africkým morem prasat je podle naší zkušenosti podmíněn vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných
Šíření afrického moru prasat (AMP) v Evropě a možnostem jeho řešení se věnovali na jednání 10 .11. prostřednictvím videa ministr zemědělství Miroslav Toman, německá ministryně výživy a zemědělství Julie Klöcknerová a polský ministr zemědělství a rozvoje venkova Grzegorz Puda. Shodně uvítali možnost sdílet své požadavky a také čerpat poznatky z okolních států.
Podle ministra Miroslava Tomana musí být prioritou v boji proti africkému moru prasat ochrana chovů domácích prasat. „V současné době se velké úsilí věnuje zvládnutí této nebezpečné choroby v populaci divokých prasat. S ohledem na současné zkušenosti a poznatky by však prvořadé mělo být budování funkční biologické bezpečnosti chovů prasat, aby se zabránilo zavlečení nákazy do chovů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Mezi řadou opatření, která v České republice přispěla k vymýcení AMP, bylo nejdůležitější intenzivní odklízení uhynulých prasat divokých s následným laboratorním vyšetřením a důslednou likvidací v asanačním podniku. Dále pak okamžité vymezení zamořené oblasti na dostatečně velkém území, ohrazení oblasti s vyšším rizikem pachovým a elektrickým ohradníkem kvůli omezení migrace, zákaz lovu, nesklizení a ponechání části zemědělských plodin v zamořené oblasti a důsledná evidence chovů domácích prasat včetně neregistrovaných. Nejdůležitější nástroje proti AMP definují stále platná mimořádná veterinární opatření, jde například o zákaz přikrmování prasat divokých v celé ČR. Nařízen je i jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí, kde je AMP, i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející ze zemí s výskytem afrického moru.
Při výskytu AMP u divokých prasat je významně ovlivněno také nakládání se zvířaty a produkty živočišného původu ze zamořené oblasti a navazujících oblastí, přestože mnohdy populace domácích prasat není postižena. Tato omezení způsobují významné ekonomické ztráty, které nelze v rámci nákazových opatření kompenzovat. Proto by měl být vytvořen systém kompenzací pro tyto podniky. Jde nejen o chovy, ale i o jatka a další zpracující podniky.
Všechna opatření, která směřují k tlumení AMP, představují významné ekonomické náklady, které musí hradit jednotlivé členské státy EU.
„Existuje systém náhrad poskytovaných Evropskou komisí, nicméně systém čerpání těchto peněz je v současné době netransparentní, stále se mění a je administrativně a časově velice náročný. Tento systém by měl být revidován tak, aby poskytoval pružnou a nezbytnou podporu pro členské státy v době krize,“ uvedl ministr Toman.
Efektivní boj s AMP je podle zkušenosti ČR podmíněn vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných. Proto je potřeba sdílet požadavky a rovněž čerpat poznatky z okolních států. V této aktivitě je podle ministra Tomana nezbytné pokračovat jak na bilaterální, tak i na evropské úrovni. (10.11.2020)
