Návrh Evropské komise na jednoleté přechodné období při přechodu na novou Společnou zemědělskou politiku (SZP) považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za důležitý posun, nicméně pro zemědělce i členské státy jde o nereálně krátkou lhůtu. Ministr proto bude chtít přesvědčit Chorvatsko, které nově předsedá EU, aby přechodné období prodloužilo na dva roky.
„S ohledem na potřebné nastavení podmínek nových dotačních pravidel i související nastavení platebních systémů je třeba, aby přechodné období bylo dvouleté. Jedině tak se jednotlivé národní platební agentury stihnou řádně připravit a neohrozíme výplatu podpor pro zemědělce. Budeme proto chtít přesvědčit Chorvatsko, aby si to vzalo jako jednu z priorit svého předsednictví,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Ten chorvatskou ministryni zemědělství již dříve pozval na březnové zasedání rozšířené Visegrádské skupiny v Brně. Na návštěvu České republiky ministr Toman pozval i nového evropského komisaře pro oblast zemědělství Janusze Wojciechowskiho.
Tématem, kterému se ministři věnovali na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství, byla i tzv. Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Ta má představovat zásadní strategii pro přechod do roku 2050 na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez emisí skleníkových plynů. Záměrem je stanovit ambiciózní cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu tak, aby se spravedlivě zapojily všechny členské státy. Důležité je zvýšit úsilí, prevenci i připravenost v řešení problému ohledně změny klimatu. Udržitelné hospodaření a posílení biodiverzity vnímá česká strana jako hlavní priority, proto vyšší ambice v oblasti klimatu a životního prostředí podporuje. Úroveň ambicí EU ale nesmí ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců. V ČR dojde po roce 2020 k posílení požadavků standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), a to především s ohledem na zachování zásob uhlíku a podporu jeho ukládání. Zemědělci budou například muset zachovávat trvalé travní porosty na základě poměru k zemědělské ploše či vhodně chránit mokřady a rašeliniště.
Se Zelenou dohodou souvisí také nová strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork), která bude řešit především ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin a vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí.
Rada na žádost Slovinska, kterou podpořila i ČR, diskutovala také o problematice označování země původu u medu. „Současný dobrovolný způsob označování směsí medu neposkytuje spotřebitelům dostatečné informace o původu medu, dozví se z ní jen to, zda jde o med z EU nebo ze zemí mimo EU. To chceme rozhodně změnit, zejména medy pocházející z některých mimoevropských zemí často obsahují látky, jejichž použití je v EU zcela zakázáno,“ uvedl ministr zemědělství. Zpřísnění podmínek pro označování medů by mělo přispět ke zlepšení kontroly sledovanosti a zvýšení bezpečnosti směsí medů. (27.1.2020)
