Hodnocení současného stavu a možnosti českého zemědělství byla témata Žofínského fóra v Praze. Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil například o klimatických změnách, stavu půdy a pozemkových úpravách, kvalitě dozorových orgánů, glyfosátu a o vodním hospodářství. Důležitou součástí jeho vystoupení byla Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020, soběstačnost českých potravin a agrární zahraniční obchod.
„Jednou ze zásadních výzev současného zemědělství jsou klimatické změny, dostatečně varovná by pro nás měla být čím dál častější období sucha. Proto zpřísňujeme hospodaření s ornou půdou, zaměřujeme se na pozemkové úpravy, které zadržují vodu v krajině, a na další opatření v boji proti suchu,“ řekl ministr Miroslav Toman.
Od roku 2020 začne platit nové vymezení erozně ohrožených ploch, čímže bude chráněno více než 600 tisíc hektarů orné půdy. Dalším zpřísněním je zakládání pásů pro přerušení pozemku s erozně nebezpečnou plodinou. Plocha jedné zemědělské plodiny na půdě ohrožené erozí nebude moci být větší než 30 hektarů. U pozemkových úprav klade Ministerstvo zemědělství (MZe) důraz na opatření sloužící k zadržení vody v krajině.
S hospodařením na polích souvisí také používání glyfosátů. Od ledna letošního roku platí v ČR zákaz předsklizňové aplikace na plodiny určené pro potravinářské účely. Za posledních šest let se u nás snížilo množství používaných pesticidů o 7,1 %. Česko je jedním z prvních států EU, který k omezení používání glyfosátů přistoupil.
Když ministr Toman hovořil o ochraně klimatu, půdy i vodních zdrojů, uvedl, že je třeba to také zohlednit v rozpočtech EU. Díky dobrým finančním podmínkám pak budou zemědělci schopni o přírodní zdroje řádně pečovat. I z toho důvodu není vhodné zastropování přímých plateb a naopak je nutné výrazně zjednodušit pravidla SZP. MZe usiluje v rámci vyjednávání v Bruselu o zvýšení podpory na citlivé komodity ze současných 15 % na 25 % z celkové částky pro přímé platby.
„Nemůžeme po zemědělcích chtít stále více požadavků a přitom jim snižovat množství peněz. Chceme, aby se řádně starali o krajinu, budovali remízky, biopásy a podobně, a proto je musíme v těchto aktivitách podporovat. Zásadně proto nesouhlasím se zařazením environmentální platby a platby citlivým sektorům do případného zastropování,“ řekl ministr Toman.
V části věnované soběstačnosti českých potravin zmínil, že v rostlinné produkci je situace dobrá. Horší je to u živočišné výroby, kde Miroslav Toman vybízí zemědělce, zpracovatele i spotřebitele, aby používali a kupovali hlavně výrobky z České republiky. „Ministerstvo národními dotacemi tento sektor podporuje, ale bez spolupráce všech zainteresovaných stran ke zlepšení v této oblasti nemůže dojít,“ uvedl ministr zemědělství.
Zhodnotil také výsledky agrárního zahraničního obchodu, u kterého se prohloubila záporná bilance o 24 %. Důvodem bylo posilování české měny a snížení exportu cigaret. Ve většině zemí, kde působí zemědělští diplomaté, se podle Miroslava Tomana zvýšil vývoz, nejvíce v Rusku a Číně.
„Naše zemědělství není ve špatném stavu. Do budoucna však musíme daleko více bojovat za své zájmy a využívat všech podpor, které se zemědělcům nabízí. V neposlední řadě je potřeba i nadále přesvědčovat spotřebitele, že české potraviny jsou zcela bezpečné a kvalitní,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. (26.3.2019)
