Česká republika předložila na Radě pro zemědělství a rybolov bod týkající se zlepšení fungování monitorovacího systému (AMS) pro snížení počtu kontrol a administrativní zátěže zemědělců v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Kontroly se po zavedení systému v Česku loni zvýšily téměř o 100 % oproti roku 2022. Česká strana chce proto po Evropské komisi (EK) revizi zavádění systému a vytvoření pracovní skupiny, která se bude metodikou zabývat. Ministři dále řešili například zemědělské otázky související s obchodem, novou SZP nebo populaci velkých šelem. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Marek Výborný.
„Aktuální nárůst opakovaných kontrol představuje neúnosný tlak jak na zemědělce, tak na kontrolní orgány, a přitom měl systém AMS vést ke snížení této zátěže. Proto jsem požádal o zařazení samostatného bodu na jednání s požadavkem, aby se upravily podmínky nastavení monitorovacího systému platebních agentur pro potřeby kontrol. Sedmnáct členských států podpořilo náš požadavek podpisem ještě před jeho projednáním, další země nás podpořily během dnešního jednání. Naším společným cílem musí být práci zemědělcům co nejvíce ulehčovat, aby se mohli věnovat produkci kvalitních a dostupných potravin, a ne nadměrné byrokracii a papírování. Jsem rád, že komisař Janusz Wojciechowski na jednání slíbil, že Evropská komise metodiku upraví,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Česká republika chce dosáhnout revize pokynů pro provádění kontrol ze strany Evropské komise a vytvoření pracovní skupiny s vyšším zapojením národních zástupců, která se bude metodikou zabývat a odstraňovat nepřiměřenou kontrolní zátěž. Zavedení systému vedlo loni ke zvýšení kontrol v ČR téměř o 100 % oproti roku 2022 – 5 250 kontrol v roce 2022 a 9 758 kontrol v roce 2023. Ministr Výborný také požaduje, aby byl rok 2023 (první rok provádění nové SZP) považován za zkušební rok bez finančních sankcí za nastavení systému.
V rámci diskuze o mezinárodním obchodu ministr Výborný podpořil otevřenost a posilování obchodních vztahů se třetími zeměmi. Je důležité, abychom nadále našim partnerům vysvětlovali naši legislativu zacílenou na udržitelnost a potřebu garance rovných podmínek. Česká republika i nadále podporuje Ukrajinu a dočasnou liberalizaci obchodu považuje za důležitou formu pomoci ukrajinské ekonomice. Další nastavení této otázky je nutné dojednat do léta letošního roku a vyhodnotit i dopad na evropský trh a ceny na burzách obchodovaných komodit. Zejména je podle ministra Výborného nutné zohlednit aktuální dopady dovozu cukru, kuřecího masa nebo obilí z Ukrajiny do EU.
Ministři také v rámci debaty o budoucnosti evropského zemědělství označili společnou zemědělskou politiku a její budoucí podobu jako hlavní zdroj veřejných finančních prostředků. Je nutné v tomto ohledu posílit konkurenceschopnost a kvalitu života ve venkovských oblastech, generační obměnu a zařazovat do sektoru nové technologie a inovativní přístupy tak, aby se stal atraktivnějším pro stále více lidí.
Dalším důležitým tématem byla problematika velkých šelem a vyváženost jejich ochrany s dopadem na zemědělské hospodaření a společnost. „Není pochyb, že musíme chránit ohrožené živočichy a podpořit jejich výskyt tam, kam patří. Musíme ale brát v potaz také neudržitelné dopady na zemědělskou činnost. Je nutné nastavit vhodný systém péče a řízení těchto živočichů. I s kolegy z Ministerstva životního prostředí budu urychleně jednat a hledat vyvážené řešení k bezpečnému soužití lidí, zemědělců a přírody,“ uvedl ministr Výborný.
Ministr Marek Výborný v rámci Rady jednal také s eurokomisařkou Stellou Kyriakides a komisařem Marošem Šefčovičem. (28.1.2024)