Voda je strategickou surovinou nejvyššího významu a měla by mít ústavní ochranu, a to s ohledem na její zranitelnost především v souvislosti s nastupujícími klimatickými změnami. Ministerstvo zemědělství (MZe) proto 21. 3. k tématu ústavní ochrany vody uspořádalo kulatý stůl s ústavními právníky, zástupci resortu životního prostředí, Úřadu vlády, Poslanecké sněmovny a Povodí.
„Voda je v současnosti chráněná stejně jako ostatní přírodní zdroje, tedy třeba písek nebo uhlí. Podle nás má být ale voda zájmem číslo jedna, je nejdůležitějším zdrojem, který musíme chránit pro nás i pro budoucí generace,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. MZe proto nechá zpracovat analýzu možností ústavní ochrany vody.
Suché období několika posledních let ukázalo, že voda potřebuje nejvyšší ochranu a zachování vodních zdrojů by mělo mít přednost před jinými chráněnými přírodními zdroji. V současnosti přírodní zdroje bez rozdílu chrání článek 7 Ústavy: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Důvodem zvažované ústavní ochrany je určitá zranitelnost vody a její strategický význam z hlediska bezpečnosti státu, především v souvislosti s nastupujícími klimatickými změnami a předpokládanými negativními dopady na život obyvatel, stav zemědělství a životního prostředí.
„Je nezbytné, aby stát chránil, udržoval a zachovával svoje zdroje vody a vnímal vodu jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu, neboť jde o strategický přírodní zdroj. Ukazuje se, že například v oblasti využití nerostných surovin je nezbytné zajistit, aby voda byla v rámci uplatňovaných veřejných zájmů zřetelnou prioritou,“ uvedl ministr Toman.
„Bez vody není života, a proto dlouhodobě podporuji její ochranu jako nejvyššího veřejného zájmu. Už před několika měsíci jsme proto zadali analýzu posílení ochrany vody Legislativní radě vlády a ta se stala jedním z podkladů pro dnešní jednání. Významu vody musí odpovídat i její stupeň ochrany v našich zákonech a ústavní ochrana se tak nabízí jako účinné řešení. Ostatně, inspirací nám mohou být moderní ústavy několika západoevropských zemí, které již rostoucí důležitost vody zohledňují,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec, který jednání u kulatého stolu zahájil za Ministerstvo životního prostředí.
Ústavní ochranu vody nedávno zavedli například na Slovensku. V České republice vyjádřilo podporu myšlence ústavní ochrany vody v minulosti např. Sdružení místních samospráv ČR. Iniciativu Ministerstva zemědělství vítá také Svaz měst a obcí ČR.
„Myšlenku ústavní ochrany považujeme jednoznačně za přínosnou. Voda je pro nás nenahraditelná a je třeba, aby měla dostatečnou veřejnou ochranu,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
Kulatý stůl byl začátkem debaty nad možnostmi ústavní ochrany vody. V úvahu přichází jak přímo úprava Ústavy, tak například samostatný ústavní zákon či další možnosti, které budou předmětem analýzy. Poté se znovu sejdou účastníci tohoto jednání. (21.3.2019)
