Ministři členských států EU 5. 3. na jednání Rady pro životní prostředí diskutovali o Zelené dohodě pro Evropu a o jejím propojení se zveřejněným návrhem „klimatického zákona,“ a také s očekávaným Akčním plánem pro oběhové hospodářství. Rada přijala dlouhodobou strategii EU v rámci boje proti změně klimatu a závěry o kvalitě ovzduší. Ministři se věnovali také ozelenění evropského semestru a hodnocení legislativy v oblasti ochrany vod. MŽP zastupoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
Ministři pro životní prostředí debatovali o iniciativě Evropské komise Zelená dohoda pro Evropu již podruhé. První jednání v prosinci loňského roku proběhlo jen několik dní po představení této iniciativy, proto mohli ministři členských zemí až nyní reagovat na konkrétní návrhy, které od té doby vznikly. Jedním z nich je plán na vytvoření Mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má díky mobilizaci finančních prostředků usnadnit přechod EU k tzv. klimatické neutralitě. Součástí tohoto mechanismu bude stejnojmenný Fond, který členským státům poskytne finance na podporu regionů nejvíce zasažených transformací.
Evropská komise na jednání představila návrh evropského právního rámce pro klima, který zveřejnila den před jednáním. Návrh by měl zakotvit cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, na němž se shodli lídři členských států na prosincovém zasedání Evropské rady [2].
„Pro dosažení dohody ohledně právního rámce bude klíčový pokrok ve vyjednávání o mechanismech financování spravedlivého přechodu a víceletém finančním rámci pro období 2021–2027. Bez nich bychom totiž nemohli podpořit klíčové investice, které jsou v této dekádě před námi,“ uvedl na adresu tohoto návrhu náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
„Dalším zásadním krokem bude zveřejnění analýzy dopadů možného navýšení klimatického cíle EU pro rok 2030. Zde apelujeme na Evropskou komisi, aby bylo toto hodnocení dopadů zveřejněno co nejdříve a aby obsahovalo rovněž hodnocení konkrétních dopadů na jednotlivé členské státy,“ doplnil náměstek Smrž. Česká republika dále zdůraznila nezbytnost jaderné energetiky pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
V souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu se diskutovalo rovněž o tématu oběhového hospodářství. K němu by měla Komise v příštím týdnu vydat akční plán. Česká republika na jednání upozornila, že v letech 2018 a 2019 byla v této oblasti přijata nová pravidla pro odpady a obaly, stejně jako pro jednorázové plasty. Namísto nových by tak podle ČR měly být přednostně implementovány cíle stanovené v uplynulých dvou letech.
Ministři dále přijali dlouhodobou klimatickou strategii EU, která bude předložena sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a která obsahuje cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Na programu Rady bylo rovněž projednání a schválení Závěrů o kvalitě ovzduší. Závěry reagují na důležité dokumenty, které byly za poslední dobu v této oblasti publikovány. Jejich hlavním cílem je vytyčit oblasti, jimiž je třeba se prioritně zabývat při zlepšování kvality ovzduší v EU. Po rozsáhlé debatě, kdy některé členské státy volaly po více ambiciózním a konkrétním textu závěrů, předsednictví připravilo kompromisní znění, které bylo jednomyslně schváleno.
„Vítáme, že závěry Rady kladou důraz na analýzu dopadů případného zpřísnění stávajících imisních limitů. Chceme skutečně zlepšit kvalitu ovzduší a ne slibovat něco, co v praxi žádné zlepšení nepřinese,“ uvedl náměstek Smrž.
Dalšími body na programu Rady byly výměna názorů o ozelenění evropského semestru, do něhož byly letos poprvé začleněny Cíle udržitelného rozvoje OSN, a výměna názorů o nedávno proběhlém hodnocení unijní legislativy o vodě. (5.3.2020)
