Ministři členských států EU na jednání Rady pro životní prostředí 19. 12. debatovali o nastavení politiky životního prostředí a klimatu v EU. Základem pro tuto diskuzi je přitom iniciativa nové Evropské komise Zelená dohoda pro Evropu. Rada dnes také schválila závěry, které obsahují priority EU pro vyjednávání o příštím celosvětovém rámci pro ochranu biodiverzity.
Na začátku prosince 2019 se ujala mandátu Evropská komise v novém složení, a byl tak definitivně zahájen nový legislativní cyklus EU. Předsedkyně Ursula von der Leyenová avizovala jako jednu z hlavních priorit svého týmu tzv. Zelenou dohodu pro Evropu, jejíž rámec následně představila 11. prosince. Jde o balík opatření pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. Nyní měli ministři životního prostředí EU první možnost k diskuzi na toto téma, a to za účasti nového výkonného místopředsedy EK pro Zelenou dohodu (Frans Timmermans) a nového komisaře pro životní prostředí (Virginijus Sinkevičius). Ministři také v rámci diskuze o budoucnosti evropské politiky životního prostředí a klimatu reagovali na výsledky Evropské rady 12. – 13. prosince, na které se hlavy členských států dohodly o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 (kromě Polska).
„Česká republika vnímá Zelenou dohodu pro Evropu jako velmi ambiciózní strategii zeleného a udržitelného růstu. Vidíme v ní příležitost pro rozvoj inovací a investic do nových technologií, které zajistí přechod k ekologičtějšímu hospodářství,“ uvedl na adresu aktuálního vývoje ministr životního prostředí Richard Brabec. „Je nutné si současně uvědomit, že systémové změny budou finančně velmi náročné, a to pro některé členské státy výrazně více než pro jiné. Je nepřijatelné, aby vyšší náklady nepřiměřeně dopadly na nejchudší regiony či regiony, které budou touto změnou postiženy nejvíce,“ pokračoval ministr Brabec. Česká republika proto podporuje návrh EK na vytvoření tzv. mechanismu pro spravedlivý přechod k nízkoemisní ekonomice, který by měl řešit financování těchto nákladů.
„Mezi prioritní oblasti, na které bychom se měli zaměřit, se řadí ozelenění Společné zemědělské politiky nebo iniciativy pro ochranu biodiverzity. Způsob, jakým chráníme půdu a krajinu, je klíčový nejen z hlediska funkčnosti ekosystémů, ale i z hlediska adaptace na probíhající změnu klimatu a dalšího snižování emisí skleníkových plynů. Nejen evropská půda a lesy jsou pod enormním tlakem, a proto potřebujeme efektivní domácí i zahraniční politiku pro ochranu půdy, lesů a podporu výsadby stromů i mimo les,“ doplnil Richard Brabec.
Ministři dnes na jednání dále odsouhlasili text závěrů Rady, ve kterém jsou uvedeny hlavní priority Evropské unie v rámci globálních jednání o ochraně biologické rozmanitosti. Platnost aktuální strategie pro biodiverzitu v rámci celosvětové Úmluvy pro ochranu biologické rozmanitosti končí v roce 2020. V příštím roce se proto bude intenzivně vyjednávat o cílech pro následující období.
„Nová celosvětová strategie pro ochranu biodiverzity je zásadním předpokladem pro zastavení globální ekologické krize, ve které se nacházíme. K lepší implementaci nového rámce a jeho komunikaci veřejnosti i napříč jednotlivými sektory by mohlo přispět stanovení měřitelného zastřešujícího cíle tak, jak je tomu například v oblasti změny klimatu. EU by měla aktivně podporovat přijetí takového cíle,“ uvedl ministr Richard Brabec a zakončil: „Je nezbytné, aby nově stanovené cíle byly dostatečně ambiciózní, což by mělo být podpořeno i zajištěním dostatečných finančních prostředků pro jejich plnění." (19.12.2019)
