O zkušenostech s přípravou strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP) a o příležitostech pro zemědělce ve spojitosti se strategií Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) 21. 4. jednali na videokonferenci ministři zemědělství zemí V4+4. Diskutovali také o účinných opatřeních pro zvýšení organizace zemědělského sektoru v těchto zemích. Na závěr jednání přijali ministři Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Bulharska, Chorvatska a Rumunska společné prohlášení.
Ministr zemědělství Miroslav Toman považuje za zásadní zjednodušení pravidel pro zemědělce a co nejrychlejší dokončení legislativy, bez které nelze strategické plány a národní legislativu dokončit. Při jednání také zmínil otázku aktivního zemědělce.
„Vnímáme tlak Evropského parlamentu a Evropské komise, aby tato definice byla znovu zavedena a povinná. Chtěl bych upozornit, že podobnou definici již EU měla a kvůli administrativní zátěži se neosvědčila a v roce 2018 byla zrušena. Pokud by byla znovu zavedena, musí být skutečně jednoduchá a založená pouze na zemědělských činnostech. V případě, že někdo orá a hnojí pole, seje a sklízí na něm plodiny, tak se jej přeci nebudeme každý rok ptát, jestli je skutečně zemědělec,“ řekl ministr zemědělství Toman.
V souvislosti s Evropskou zelenou dohodou Miroslav Toman své kolegy informoval, že již nyní ČR v rámci environmentálních opatření Programu rozvoje venkova (PRV) podporuje opatření, která přispívají k cílům formulovaným touto dohodou a následně odpovídají i plnění doporučení.
„Jde zejména o podporu ekologického zemědělství a přechod k němu, agroenvironmentálně-klimatická opatření, například integrovaná produkce, zatravňování, ošetřování travních porostů, lesnicko-environmentální opatření v lesích nebo zalesňování. Tato opatření budeme i nadále podporovat i v přechodném období, než bude nová SZP uvedena do praxe,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ve společném prohlášení ministři zdůrazňují, že strategie Farm to Fork byla zveřejněna bez posouzení možných environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů její realizace. Členským státům rovněž nebyla poskytnuta analýza dlouhodobého dopadu strategie na jejich makroekonomickou a odvětvovou situaci. Ministři proto Evropskou komisi (EK) vyzývají, aby před zahájením jakékoli fáze provádění předložila příslušnou analýzu dopadu strategie.
Dokument také poukazuje na to, že provádění cílů strategie členskými státy povede k zásadní změně struktury zemědělských podniků, objemu produkce a organizace zemědělských trhů, jakož i podílu EU na globálním trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky. Současná situace ve vztahu ke COVID-19 ukázala, že EU si nemůže dovolit opatření, která reálně mohou vést k ohrožení vlastní produkce potravin a destabilizaci zemědělských a potravinářských trhů.
Ministři věří, že rozvojové plány pro ekologické zemědělství mohou vést k vytváření nových pracovních míst a přilákat mladé zemědělce a zároveň přispět k zachování biologické rozmanitosti, pokud bude za tímto účelem k dispozici odpovídající finanční příděl. V prohlášení podpořili myšlenku přijetí opatření na úrovni EU zaměřených na snížení množství používaných přípravků na ochranu rostlin, antimikrobiálních látek a omezení nadměrného užívání minerálních hnojiv, aby se snížilo znečištění ovzduší, půdy a vody a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti.
Videokonferenci předsedal ministr zemědělství a rozvoje venkova Polska Grzegorz Puda a kromě Miroslava Tomana se jí dále účastnili maďarský ministr zemědělství István Nagy, ministr zemědělství a rozvoje venkova Slovenska Ján Mičovský, ministryně zemědělství, potravinářství a lesnictví Bulharska Desislava Taneva, chorvatská ministryně zemědělství Marija Vučković, ministr zemědělství a rozvoje venkova Rumunska Nechita-Adrian Oros a ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství Slovinska Jože Podgoršek. (26.4.2021)
