Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která zároveň předsedá Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), seznámila zástupce médií s výstupy analýzy výzkumu a vývoje v ČR. Snídaně s novináři se uskutečnila 10. března v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Publikace „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím“, kterou RVVI každoročně zpracovává, poskytuje datový vhled do prostředí výzkumu, vývoje a inovací u nás. Na straně vstupů popisuje finanční zdroje a jejich vývoj, stav výzkumných infrastruktur, a dále kupř. počty a strukturu zapojených výzkumnic a výzkumníků. Na straně výstupů analyzuje výsledky výzkumu, inovační výkonnost české ekonomiky i trendy v zapojení do mezinárodních projektů. Nad rámec tradičních statistik Analýza využívá unikátní data z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI).
Analýza VaVaI, aktuálně přijatá vládou, zpracovala a vyhodnotila data za rok 2021. V oblasti financování ukazuje, že Česká republika v roce 2021 poprvé dosáhla hranice 2 % HDP celkových výdajů na výzkum a vývoj. „Jakkoli je nutné udržet a posílit financování z veřejných rozpočtů, mezinárodní srovnání ukazuje, že zaostáváme především v podílu soukromých investic. Souvisí to s relativně nízkým využitím nástroje nepřímé podpory, tedy daňových odpočtů na výzkum a vývoj,“ uvedla ministryně Langšádlová.
Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace v roce 2021 činily 37,5 mld. Kč. Pro podporu českého systému VaVaI jsou zároveň důležité veřejné zahraniční zdroje, a to zejména fondy EU a rámcové programy EU, které byly podle Českého statistického úřadu ve sledovaném roce ve výši 8,4 mld. Kč.
Vedle efektivního nastavení veřejné podpory musí současně docházet k rozvoji lidských zdrojů. V ČR pracovalo ve výzkumu a vývoji v roce 2021 téměř 85 tisíc osob přepočtených na plnou pracovní dobu. Jedním z přetrvávajících problémů v této oblasti je nízké zastoupení žen. „Za nesmírně důležité považuji vytváření dobrých podmínek pro sladění profesního a rodinného života, ale i obecně posílení motivace mladých vědkyň a vědců k výzkumné kariéře. Je žádoucí podpořit mezinárodní i národní mobility v kombinaci s dobře nastavenou návratovou politikou pro úspěšné vědce, kteří se po kariéře v zahraničí vrací do České republiky,“ zdůraznila ministryně a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.
Analýza je komplexní mapou pojednávající o stavu výzkumu a vývoje u nás
V souvislosti s měřením předchozích let analýza ukazuje, jak dalece je věda v České republice roztříštěná. Tato roztříštěnost je přetrvávající charakteristikou českého vědecko-výzkumného prostředí. Na druhé straně staví Česká republika na silné průmyslové i výzkumné základně, vynikající výzkumné infrastruktuře nebo silné kultuře publikační činnosti. Postupně se rozvíjející internacionalizace vede k excelenci vybraných vědeckých oborů. Pozitivním trendem je růst celkových výdajů na vědu a výzkum. Díky tradičně silnému akademickému zázemí v ČR dlouhodobě narůstá počet výzkumných pracovníků.
Pro optimální rozvoj systému VaVaI je zásadní moderní, koordinovaný a transparentní systém řízení. Současná vláda stanovila vědu a výzkum jako jednu ze svých prioritních oblastí, i proto vznikl úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace. “Vnímám jako zásadní potřebu českého systému agendu výzkumu a vývoje lépe koordinovat. Pro rozvoj znalostní ekonomiky, posílení globální konkurenceschopnosti i pro tvorbu politik na základě dat a vědeckých poznatků je to nezbytné,” sdělila ministryně Langšádlová.
Mezi klíčové kroky vedoucí k naplnění jejího cíle patří především revize Národních priorit orientovaného výzkumu, a dále příprava nového zákona, který nahradí více než dvacetkrát novelizovaný zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Veškeré změny se budou vedle dobré praxe ve vyspělých zemích opírat i o data a zjištění vyplývající z této analýzy.
„Účelem tvorby nového zákona je zjednodušení a zefektivnění systému řízení výzkumu a vývoje, snížení administrativy, lepší využití prostředků a lidských kapacit v systému a schopnost České republiky čelit aktuálním výzvám a flexibilně reagovat na měnící se situaci,“ doplnila ministryně Helena Langšádlová. Jedním z důležitých dílčích cílů je také posílení institucionální odolnosti vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám.
Bez analýzy výzkumu a vývoje bychom cestovali po slepé mapě. Její vypracování pomáhá zjistit silné a slabé stránky stavu vědecko-výzkumného prostředí v České republice, formulovat vize a příležitosti i nastavit funkční a efektivní kroky pro zlepšení celého systému.
