V úterý 12. března se uskutečnil v Hrzánském paláci pracovní brunch s mladými úspěšnými vědkyněmi a vědci z Českého vysokého učení technického v Praze, který uspořádala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Po obsáhlé diskusi s ministryní pokračoval program tzv. speed-datingem, kde měli badatelé možnost se setkat ve formátu krátkých rozhovorů s novináři a popularizátory vědy.
Cílem akce bylo nabídnout opět příležitost k setkání mladých vědkyň a vědců s ministryní pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyní RVVI Helenou Langšádlovou a dále pomoci vytvářet pracovní sítě mezi odbornými novináři a mladými vědci. Pravidelně pořádaná událost by měla v daném formátu přispět i k růstu publicity vědy, výzkumu a inovací ve veřejném prostoru.
Ministryně Langšádlová se během debaty především zajímala, co mladé výzkumníky motivuje v jejich práci, s jakými překážkami se na své vědecké cestě setkávají, či jak vnímají podporu instituce, kde působí. Došlo také ke sdílení zkušeností z pobytů na zahraničních školách a špičkových pracovištích, a dále z projektů mezinárodní spolupráce realizovaných v rámci ČVUT.
„Jsem velice ráda, že jsem se mohla i letos setkat s celou řadou úspěšných mladých vědkyň a vědců. Zajímalo mě, co je přivedlo na cestu vědy, co je pro ně největší motivací nebo jakým překážkám musí ve výzkumné kariéře čelit. Diskutovali jsme také to, jak vnímají podporu institucí a jaké jsou jejich zkušenosti ze zahraničí. Je to právě zpětná vazba ze zahraničních pobytů, která nám může přinést cenné podněty pro to, abychom v Česku vytvářeli takové prostředí, do kterého by se naši vědci vraceli,“ sdělila k průběhu setkání Helena Langšádlová.
Technologie hlasových biomarkerů, pátrání po temné hmotě pomoci nových detekčních konceptů, studium struktury hmoty na (sub)jaderné úrovni, algoritmy zahrnující vliv náhodnosti v mikrostruktuře materiálů, topologická optimalizace nebo průmyslový internet věcí. To je jen malý průřez badatelským zaměřením vědkyň a vědců, kteří se dnešní odborné akce zúčastnili. Většina výzkumníků obdržela za svůj přínos Cenu rektora ČVUT, jež je každoročně udělována za mimořádně kvalitní výsledky s mezinárodním významem nebo významem pro společenské uplatnění.
Buďme konkrétnější. Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické ČVUT je dále kupříkladu nositelem prestižního grantu GA ČR „JUNIOR STAR“ na projekt základního výzkumu s očekávaným dopadem ve světovém měřítku, který se věnuje výzkumu umělé inteligence pro počítačové vidění. Jako postdok působil na Oxfordu a později se vrátil na svoji alma mater zpět do České republiky.
Martin Ladecký je absolventem Fakulty stavební ČVUT a ve svém výzkumu se zaměřuje na numerické (počítačové) modelovaní materiálových mikrostruktur. Nad rámec Ceny rektora získal jako první absolvent české univerzity dále cenu Dr. Klause Körpera udělovanou GAMM – Association of Applied Mathematics and Mechanics. V současnosti čerpá pro svůj aplikovaný výzkum při Albert-Ludwigs-Universität Freiburg v Německu podporu ze schématu „Marie Sklodowska-Curie Actions (MSCA) – Postdoctoral Fellowships“, což je jedno z nejprestižnějších stipendií pro vědu a výzkum udělovaných Evropskou komisí.
Dagmar Bendová se na ČVUT věnovala částicové fyzice, po dokončení doktorátu se nově zabývá Data Science v soukromém sektoru. K současnému zaměření ji přivedla absolvovaná magisterská stáž v CERNu. Jak hodnotí proběhlé diskusní setkání? „Inspirativním momentem setkání pro mne bylo uvědomění, že v konečném důsledku máme my vědci s paní ministryní dobrou shodu na problémech (české) vědy a vizi jejího rozvoje. V tomto směru oceňuji akcent setkání na transfer znalostí a technologií a také na spolupráci akademické a komerční sféry ve výzkumu. Příjemnou zprávou jsou také další chystané změny ve financích a sociálních jistotách pro doktorandky a doktorandy.“ (13.3.2024)