Ministryně Nováková: Práci na MPO jsem věnovala maximum, můj nástupce má na co navazovat

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková uspořádala bilanční tiskovou konferenci, kde prezentovala práci, kterou od svého nástupu na ministerstvo udělala.

„Předávám ministerstvo průmyslu a obchodu stabilizované, efektivnější a vůči jeho „klientům“ výrazně vstřícnější. Deset měsíců ve funkci je pro splnění slibů málo. Přesto se mi dařilo postupně naplňovat cíle, se kterými jsem na ministerstvo přišla. Svědčí o tom řada projektů, které mají jednoznačně pozitivní dopad na naše podnikatele a občany,“ uvedla ministryně Nováková.

Snížení byrokracie a posílení sektoru služeb či podpora podnikání a obchodu. To byly priority, které si ministryně stanovila na začátku svého funkčního období. Mezi další priority patřila také energetika, čerpání peněz z evropských fondů, digitalizace a podpora exportu. Ve své bilanční prezentaci seznámila novináře a veřejnost s dokončenými a rozpracovanými projekty a situací v jednotlivých agendách Ministerstva průmyslu a obchodu.

„Přeji svému nástupci, aby byl úspěšný ministr a pomohl českým podnikatelům v jejich práci a spokojenému podnikání,“ uvedla na závěr Marta Nováková.

 

Z bilanční zprávy

Nová struktura MPO ve prospěch posílení prioritních oblastí

Sloučili jsme veškeré obslužné činnosti ministerstva do jedné sekce, snížili jsme počet úředníků o 51 osob a zároveň posílili personálně v oblastech, které jsou prioritní: energetika, podpora podnikání, suroviny, digitalizace.

 

Energetika

Připravili jsme novelu Energetického zákona, která řeší především kritickou situaci v Radě ERÚ, problematiku infringementu.

Připravili jsme nový systém provozní podpory pro OZE (2021–2030) tak, aby nerostly náklady na provozní podporu, resp. minimalizovaly se nároky na státní rozpočet (minimálně přes provozní podporu, maximálně na tržních mechanismech). Novela zákona o POZE také řeší závazky z notifikačních rozhodnutí (kontrola překompenzace).

Dokončili jsme vyjednání tzv. Zimního balíčku EU a v návaznosti připravili energeticko-klimatický plán. Příspěvek ČR k evropskému cíli je nastaven tak, aby reflektoval geografické, klimatické a ekonomické možnosti ČR. Po projednání ve vládě byl předán EK. Jeho finální podoba teď je předmětem diskuze na národní i evropské úrovni do konce roku 2019.

V reakci na Zimní balíček – NIP – SEK – evropské kodexy – rozvoj SMART technologií připravujeme zcela nový Energetický zákon.

Diskuzi o dostavbě NJZ a agendu SVJE se podařilo dostat do racionální roviny. SVJE vede nově přímo premiér, byl jmenován nový vládní zmocněnec a zakotvila se účast opozičních stran. Tím se vytvořily podmínky pro rozhodnutí o investorském a finančním modelu.

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií řeší žalobu EK ve věci nepřesné transpozice směrnice o energetické náročnosti budov, kterou předchozí PSP neprojednala.

Řešíme problematiku vykazování energetických úspor, kde ČR dlouhodobě neplní historické závazky. Připravili jsme proto zavedení tzv. kombinovaného schématu povinného zvyšování energetické účinnosti, který pomůže situaci řešit.

Postupují práce na aktualizaci SEK. Provádíme revizi jednotlivých vstupních parametrů – čísla, modely, statistiky a aktualizaci jednotlivých úkolů – nastavení nových cílů tak, aby reflektovaly nové trendy v energetice s ohledem na bezpečnost a spolehlivost dodávek za přijatelné ceny.

Úspory energie podporujeme dotačními schématy OP PIK, kde jsme pro nové výzvy aplikovali schéma design to build tj. zjednodušili podmínky pro větší projekty a zvýšili alokaci pro velké podniky. Dále nám EK schválila podporu úspor energie v cestovním ruchu, což výrazně řeší absorpční kapacitu nově vyhlašovaných výzev.

Výběr lokality hlubinného úložiště: Nově jmenovaný ředitel má jasný úkol: přijít s novým proaktivním přístupem ke komunikaci s obcemi a vrátit je k jednání, dokončit geofyzikálních průzkumy, vyhodnotit je a navrhnout, které lokality vyřadit z dalšího průzkumu a připravit zákon o zapojení obcí do procesu výběru.

 

Podpora podnikatelů

Opatření pro podnikatele / opatření ke snižování administrativní zátěže

Po mnoha letech řečí o podpoře podnikání a snižování administrativní zátěže, jsme připravili Desatero pro podnikatele s konkrétními návrhy opatření a termíny, které předkládáme vládě, protože k jejich realizaci bude potřeba součinnost dalších rezortů a LRV.

Některá konkrétní opatření jsme už udělali:

Změnili jsme systém práce Podnikatelské rady a Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, kde jsme zavedli půlroční rotující předsednictví MPO a zástupců podnikatelských svazů a asociací.

Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR jsme představili Právní elektronický systém – PES, který zpřístupní všechny povinnosti podnikatelů vyplývající pro ně ze zákonů a dalších právních předpisů, přehledně a na jednom místě.

Vytvořili jsme nový Rozcestník pro obchodníky www.mpo.cz/podporaobchodu, abychom na jednom místě soustředili všechny možnosti podpory pro podnikatele.

Propojili jsme Registr živnostenského podnikání s Portálem občana, takže je teď možné komfortnější elektronické podání ve věcech živnostenského podnikání. MV ještě musí zavést možnost online plateb na Portálu občana. Projekt je už v ostrém provozu.

Registr živnostenského podnikání také nově umožňuje předávání a přebírání údajů z jiných registrů a rejstříků veřejné správy a v systému Elektronické licenční správy jsme zjednodušili administrativu žadatelů v licenčních a povolovacích řízeních.

Převedli jsme 84 % formulářů spojených s plněním povinností podnikatelů do elektronické podoby na Businessinfo.cz (www.businessinfo.cz/cs/online-nastroje/formulare.html).

Na stránkách www.zjednodusujeme.cz mohou podnikatelé elektronicky zasílat své náměty na snižování administrativní zátěže.

Vytvořili jsme nový web MPO k GDPR www.mpo.cz/gdpr a řadu materiálů především pro nejmenší podnikatele a živnostníky – „GDPR v kostce“, „Příručka pro přípravu malých a středních firem na GDPR“ – které byly předávány podnikatelům po celé ČR zdarma. Zorganizovali jsme 20 regionálních seminářů, kde jsme proškolili více než 1 800 zástupců firem a živnostníků.

Udělali jsme analýzu systému kontrol ve vztahu k podnikatelům. Kontrolní činností se zabývá 42 kontrolních orgánů, při nichž se řídí 192 právními předpisy. Cílem je snížit administrativní zátěž z kontrol. S rezorty projednáváme snížení počtu kontrol na maximálně 5 kontrol ročně.

Připravili jsme návrh daňových kompenzací nákladů, které podnikatelé mají v souvislosti se zaměstnáváním pracovníků v exekuci (návrh předán MF). Dále jsme ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků vytvořili definici rodinných firem.

V oblasti ochrany spotřebitele bojujeme proti šmejdům. Je připraven zákaz uzavírání smluv po telefonu. V rámci řešení problematiky realitního trhu jsme do novely živnostenského zákona zavedli novou koncesovanou živnost „Realitní makléř“.

 

Ochrana spotřebitele

Předložili jsme novelu zákona na ochranu spotřebitele, která řeší problematiku tzv. energetických šmejdů. Nová pravidla však nejen posilují práva spotřebitelů, ale jejich cílem je také vymýtit energetické šmejdy jako takové. Osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost, bude muset být zapsána v registru u Energetického regulačního úřadu a bude tak dohledatelná. Platí přitom u ní obdobná práva a povinnosti jako u držitelů licencí na obchod s elektřinou nebo plynem. ERÚ přitom bude oprávněn v případě opakovaného, zvlášť závažného porušení právních předpisů souvisejících s činností zprostředkovatele provést výmaz osoby z registru. Opětovný zápis do registru přitom bude možný nejdříve po uplynutí stanovení karenční lhůty ode dne výmazu.

Další novela zákona o ochraně spotřebitele přizpůsobuje český právní řád nařízení Evropské unie, které se týká zákazu zeměpisného blokování, tzv. geoblockingu. Zásadně posiluje práva spotřebitelů i obchodníků při přeshraničním přístupu ke zboží a službám. Nařízení o geoblockingu určuje obchodní praktiky, které jsou nedovoleným zeměpisným blokováním. Je zakázáno blokování či omezování přístupu k on-line rozhraní obchodníka, přesměrování zákazníka bez jeho souhlasu z verze určené pro jednu zemi na jinou verzi on-line rozhraní, uplatňování rozdílných podmínek při prodeji zboží, pokud toto zboží není doručováno do členského státu zákazníka, diskriminace související s platbou, atd..

 

Konkurenceschopnost

Udělali jsme Benchmarking konkurenceschopnosti na základě dat WEF 2018. Pracujeme na analýze jednotlivých indikátorů a ve spolupráci s ostatními rezorty připravíme návrhy na dosažení cíle dostat se do první dvacítky.

Spustili jsme komplexní systém asistence státu v celém životním cyklu produkce – horizontální spolupráci sedmi státních organizací: TAČR, CzechInvest – CzechTrade, ČMZRB, ČEB, EGAP, CzechTourism. Je zřízen „one stop shop“ na adrese Štěpánská 15, společná regionální a zahraniční síť, společná nabídka služeb a nastaveno hodnocení efektivity.

Fakticky proběhlo sloučení CzechInvestu a CzechTradu. Je hotová integrace regionální sítě a zahraničních zastoupení a společná kontraktace a výběrová řízení. Bude jedna adresa včetně společného kontaktního místa, jeden back office, nové služby, odhadovaná úspora ve výši cca 75 mil. Kč.

Připravili jsme nový systém poskytování investičních pobídek. Zaměřili jsme se na investice s vysokou přidanou hodnotou, vyšší pružnost systému a větší podporu pro MSP. Finální slovo bude mít vláda. Novela zákona o investičních pobídkách prošla druhým čtením v PSP.

Připravili jsme nový program „Chytré průmyslové zóny“, který podpoří menší projekty cílené na technologicky vyspělé a inovativní investice, ekologická a „smart“ řešení (retenční nádrže, zelené střechy, vyšší komfort pro zaměstnance) a investice primárně na brownfieldech, atd. Měl by být spuštěn na podzim 2019.

Připravili jsme také změnu v podpoře brownfieldů. Program se zaměří na regenerace zanedbaných ploch a budov v intravilánech obcí, odstranění ekologických zátěží ve strukturálně postižených regionech a podporu živnostníků a MSP. Reagujeme tak mj. na situaci vylidňování malých obcí. Jedním z prostředků jak tomu zabraňovat je příprava na nové podnikatelské příležitosti. Program chceme spustit v polovině roku a máme připravenou alokaci 60–100 mil. Kč.

Budeme realizovat restrukturalizaci ČMRZB na rozvojovou banku ve spolupráci s dalšími rezorty (akcionáři). Cílem je ve spolupráci s EIB využití finančních nástrojů na investiční záměry vlády a to včetně možnosti investic mimo dluh státního rozpočtu.

 

Zahraniční obchod a podpora exportu

Podpora exportu přináší příznivé výsledky zahraničního obchodu. Zavedli jsme dvojí sledování výkonnosti exportu podle metodiky národního pojetí, která sleduje skutečný zahraniční obchod se zbožím a vypovídá více o exportní výkonnosti (2018 měl vývoz hodnotu 3,6 bil. Kč a byl meziročně vyšší o 3,5 %, dovoz v objemu 3,5 bil. Kč byl vyšší o 4,6 %) a podle přeshraniční statistiky, která sleduje pohyb zboží mezi státy (hodnota vývozu meziročně stoupla o 3,4 % na 4,4 bil. Kč a hodnota dovozu vzrostla o 5,0 % na 4 bil. Kč). Přebytek obchodní bilance v národním pojetí činil 132,7 mld. Kč (meziroční pokles o 30,8 mld. Kč), bilance zahraničního obchodu v přeshraničním pojetí skončila přebytkem 399 mld. Kč (o 44 mld. Kč meziročně méně).

MPO v koordinaci s podnikatelskými svazy podporuje podnikatelské mise. Celkem se 15ti realizovaných podnikatelských misí zúčastnilo 386 účastníků z řad podnikatelů.

Nově jsme zavedli setkání s firmami před cestou, abychom znali dopředu jejich potřeby a také vyhodnocení každé mise v objemu dovozu a vývozu.

V rámci bilaterálních zahraničně-ekonomických vztahů proběhlo 20 zasedání smíšených komisí s účastí celkem 389 firem.

MPO podpořilo účast firem na 28 výstavách a veletrzích, kterých se účastnilo 265 firem (z toho 60 % MSP).

Dotačními programy Marketing OP PIK podporujeme internacionalizaci MSP, dotujeme jejich účasti na zahraničních veletrzích a výstavách. Agentura CzechTrade pak organizuje společné veletrhy a výstavy podporované z OP PIK.

Abychom byli schopni lépe spárovat poptávku firem a zároveň diverzifikovali export, nově jsme začali koordinovat nástroje podpory s obchodně-politickým pohledem v daném teritoriu. Připravili jsme analytické informace z regionů. Máme hotové teritoriální strategie pro Čínu, Ázerbájdžán, Polsko, USA, Rusko, Ukrajinu, Kazachstán, Velkou Británii, Srbsko, Japonsko, Indii, Mexiko, Thajsko, Singapur a Brazílii. Na dalších pracujeme.

V loňském roce jsme věnovali hodně přípravě českých firem na BREXIT. MPO poskytuje podporu firmám v ČR i v Londýně. Zřídili jsme zelenou linku na 800 133 331 nebo export@mpo.cz, online průvodce https://www.mpo.cz/cz/zahranicniobchod/brexit/.

Připravili jsme návrh mechanismu pro monitoring a prověřování zahraničních investic, které by mohly představovat geopolitická bezpečnostní rizika pro ČR. Zákon umožní případnou rizikovou investici zablokovat nebo nastavit takové podmínky její realizace, za kterých budou rizika minimalizována. ČR tak získá nástroj, který již využívá řada dalších zemí, např. USA, Německo nebo Francie. Návrh zákona byl odeslán do mezirezortního připomínkového řízení.

 

Telekomunikace a dostupnost internetu

V příštím týdnu bude Sněmovna projednávat v prvním čtení novelu zákona o elektronických komunikacích, která zlepšuje postavení zákazníků ve vztahu k operátorům. Zřizuje se tzv. „one-stop shop“, tedy že operátor, ke kterému zákazník přechází, vyřídí veškerou administrativu za něj. V případě ukončení smlouvy do tří měsíců se snižuje plenění z této smlouvy na 1/20 zbývajících plateb a zkracuje se lhůta pro ukončení smlouvy z 10 dnů na 2 dny.

Přijali jsme taková opatření, která nezpochybnitelně konečně vedou ke snížení nákladů na výstavbu sítí elektronických komunikací (a snížení nákladů operátorů, kteří vysokými náklady argumentují), celý proces zjednodušují a zvyšují zájem i straně poptávky.

Snížili jsme poplatky za využívání rádiových kmitočtů.

V rámci novely zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací jsme prosadili změny usnadňující výstavbu sítí elektronických komunikací tím, že byla zrušena kolaudace těchto staveb nebo se zjednodušil režim výstavby přípojek sítí elektronických komunikací do 100 m.

MPO také implementuje zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, který konečně zavádí koordinaci staveb, snižuje jejich administraci, zavádí povinnost informovat o infrastrukturních stavbách, zavádí jednotné informační místo na ČTÚ atd.

Dojednali jsme s MŽP možnost přikládat chráničky pro optické kabely na vysokorychlostní internet v rámci projektů podporovaných z OPŽP. Nyní se tak tedy už starostové nemusí bát, že poruší dotační podmínky pro projekty jako např. na rekonstrukce kanalizace.

V rámci dotačních opatření jsme 7. února spustili dotační program z OP PIK na tzv. „bílá místa“ pro 90 tisíc domácností v hodnotě 1 mld. Kč.

Připravili jsme novou aktivitu na tzv. „internetové vouchery“, které po notifikaci EK umožní poskytnout prostředky na stranu poptávky, tzn. obyvatelům oblastí bez vysokorychlostního připojení s tím, že agregace poptávky bude realizována přes kraje. Bude připravena k vyhlášení výzva ve výši alokace 2 mld. Kč na digitální technické mapy.

Spustili jsme projekt regionálních expertů pro starosty, kteří budou přímo v terénu radit a poskytovat konzultace starostům i podnikatelům v souvislosti s výstavbou vysokorychlostního internetu.

Vláda schválila návrh postupu a podmínek aukce pásma 700 MHz. Její realizace a příchod 4. operátora by měly přispět ke zvýšení konkurence na telekomunikačním trhu. MPO vede konzultace s potenciálními investory nejen z Evropy, ale také z Jižní Koreje nebo Spojených států amerických. Aukce bude obsahovat stanovení požadavků pokrytí území/obyvatel, dálnic a železničních koridorů. Podmínkou je také do budoucna rozvoj sítí 5. generace, což je důležité zejména pro industriální aplikace (Průmysl 4.0) či autonomní mobilitu.

ČTÚ by měl na základě požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu spustit internetový srovnávač cen a akcelerovat jednání s Evropskou komisí o zavedení regulace na telekomunikačním trhu.

Do Zákona o elektronických komunikacích implementujeme právě přijatý evropský Kodex pro elektronické komunikace, který zaručí zákazníkům větší práva.

Novela poštovního zákona, která řeší financování čistých nákladů spojených s poskytováním základních poštovních služeb za roky 2013 a 2014 pro Českou poštu, s. p. (zrušení kompenzačního fondu a výplata částky 800 mil. Kč ze státního rozpočtu) prošla 2. čtením ve Sněmovně.

 

OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podařilo se stabilizovat operační program a zbývá dořešit s Evropskou komisí míru uznané chybovosti programu.

Splněn limit čerpání n+3 pro rok 2018 ve výši 683 773 654,28 EUR se započtením zálohových plateb a splníme i limit čerpání n+3 pro rok 2019 ve výši 1 136 469 434,05 EUR se započtením zálohových plateb.

V roce 2019 se zaměřujeme na snížení administrativní zátěže při vyřizování evropských dotací a všechny administrativní procesy zkrátíme o jeden měsíc. Tímto způsobem zakcelerujeme čerpání pro roky 2020 a 2021.

Hlavní cíle OP PIK pro rok 2019:

• splnit pravidlo n+3, tj. vyčerpat minimálně 12 mld. Kč

• více využít finanční prostředky pro podporu zejména malých a středních firem

• řešit problematické oblasti – vysokorychlostní internet – částečná realokace prostředků, nové aktivity – digitální mapy

• zkrátit lhůty v rámci hodnocení žádostí (formálního i věcného) a zrychlit celý proces v průměru cca o 10 kalendářních dnů

• zefektivnit administraci/hodnocení žádostí vyšším využitím externích hodnotitelů

• snížit administrativní zátěž žadatelů – návrh podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace pouze ze strany Řídicího orgánu

• provést průzkum mezi žadateli týkající se bariér/problémů při tvorbě a schvalování žádostí o dotaci a podle výsledků zlepšit a dále zrychlit procesy (již je v procesu)

 

Suroviny a hornictví

V oblasti surovin jsme zpracovali aktualizaci Surovinové politiky v oblasti nerostných surovin tak, abychom zabezpečili ochranu nerostných surovin a zároveň zvýšili ingerenci státu v oblasti osvojování ložisek strategických nerostných surovin ČR. Spolupracujeme s MŽP na řešení kauzy „lithium“. Státní podnik DIAMO zažádal o stanovení průzkumného území v lokalitě města Krupka.

V oblasti hornictví jsme se zaměřili na vyřešení dvou základních parametrů. Možnost změnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, a to zrušením pětileté fixace na jejich zvyšování a zabezpečení dostatečných rezerv na straně těžebních společností na pokrytí nákladů na sanaci a rekultivaci území po ukončení těžby. Vládě jsme předložili novelu horního zákona, která dá státu možnost pružně měnit sazby úhrady v reakci na trh strategických surovin a uloží těžebním společnostem vytvořit hotovostní rezervu na vázaném účtu (do roku 2025 nebo do ukončení těžby, pokud nastane dříve), která může být použita výhradně na zahlazování škod po těžbě a pouze na základě schválení báňským úřadem a po projednání s dotčenou obcí.

Zaměřili jsme se také na náklady na zahlazování následků hornické činnosti a prodeje majetku státu. Ve spolupráci s kraji diskutujeme takový postup, abychom již v okamžiku plánování rekultivačních prací znali způsob využití území po jejich dokončení.

V souvislosti s řešením akutního nedostatku vody zpracováváme analýzu využitelnosti vody v zaplavených územích, dolech pro krizové situace. Návrhy budou připraveny pro vládu v létě.

Věnovali jsme se optimalizaci v oblasti vytváření a udržování státních hmotných rezerv. Cílem je celý systém maximálně zefektivnit. MPO oslovilo dotčené rezorty s výzvou znovu přehodnotit své požadavky.

 

Průmysl

Abychom pomohli uklidnění situace a předešli problémům v Ostravě, zapojili jsme se do řešení prodeje hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava. Probíhala pravidelná jednání s EK DG Comp, s odboráři i potenciálním investorem. V těchto dnech bylo zveřejněno rozhodnutí EK, že společnost Liberty House byla potvrzena jako vhodný kupec. MPO tak prosazovalo eminentní zájem na zachování výroby, udržení pracovních míst a zajištění investic do ekologie.

Také díky MPO se konečně začalo aktivně řešit téma zavedení prvků systému duálního vzdělávání do odborného vzdělávání a přípravy v ČR. Cílem je systémové a legislativní ukotvení polytechnického vzdělávání a rekvalifikací s duálními prvky za účasti zaměstnavatelů, krajů, odborů a rezortů (MŠMT je gestorem).

V roce 2018 jsme ukončili dvacetiletou realizaci offsetů v ČR (téměř 400 transakcí za bezmála 60 mld. Kč). MPO s MO v současné době jedná o modelu podpory domácího obranného průmyslu.

Při řešení kůrovcové kalamity přišlo MPO s řadou opatření jak podpořit zpracování kůrovcového dřeva. Ze strukturálních fondů EU jsme připravili koncem roku 2018 bezúročné úvěry pro podnikatele, kteří kůrovcové dřevo zpracují. Nákup strojů a zařízení pro těžbu a zpracování dřeva je podporován formou De-minimis a je komplementární s podporou MZe.

Na úrovni EU byl dosažen kompromis při vyjednávání o nových emisních limitech CO₂ pro automobilový průmysl, což znamená větší směřování k nízkoemisní mobilitě. Cíle pro rok 2025 se pro osobní vozidla a dodávky podařilo udržet na původní výši 15% snížení, což byla hlavní priorita ČR.

Český automobilový průmysl se musí vypořádat s novými výzvami v oblasti elektromobility a autonomního řízení a je nutné mu k tomu vytvořit adekvátní podmínky. K tomu mj. slouží Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR vč. Akčního plánu.

Pracujeme aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility, kde budou navržena nová opatření na podporu rozvoje čisté mobility a související infrastruktury. Podařilo se v rámci Evropských strukturálních fondů na MPO, MD a MMR prosadit dotační programy v oblasti čisté mobility směřující především do podpory veřejné infastruktury, veřejné dopravy a podpory malých a středních podniků.

Prosazujeme BIM (informační modelování staveb) – proces vytváření a správy dat o stavbě během celého jejího životního

cyklu. Používání metody BIM je základní podmínkou digitalizace stavebnictví, která je nedílnou součástí Stavebnictví 4.0.

 

Inovace a digitalizace

MPO má v rámci vládního programu „Digitální Česko“ v gesci koncepci Digitální ekonomika a společnost. V rámci DES prosazujeme opatření, která napomůžou digitální transformaci českých inovativních malých a středních firem.

Máme hotovou „Národní strategii umělé inteligence“. Česká republika má obrovský potenciál díky velké výzkumné základně i podnikovému výzkumu v oblasti umělé inteligence. Strategie obsahuje mimo jiné podporu propojení výzkumného a podnikového světa tak, aby se výsledky a přidaná hodnota realizovaly primárně v ČR a to díky novým programům spolupráce ve výzkumu jako program TREND. Ve spolupráci s CzechInvestem jsme připravili také podporu pro rozvoj prostředí pro startupy v oblasti AI a jejich úspěch na dalších trzích. Podpoříme, aby ČR byla lídrem v aplikacích AI jako je robotika či autonomní mobilita a mnohých dalších.

Strategie pro AI je významným vstupem pro rozhodování Evropské komise o tom, kde bude umístěno Evropské Centrum Excelence pro AI a jedině země, které doloží jasnou národní vizi v oblasti rozvoje AI, můžou mít šanci.

Zároveň jsme dokončili novou RIS3 – národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializace 2021+ jako základní dokument pro podporu aplikovaného výzkumu a vývoje v budoucím programovacím období 2021–2027. Ta bude plnit roli technologického foresightu ČR a díky ní můžeme přímo ovlivňovat nastavování intervencí v oblasti VaVaI.

V rámci programu na podporu výzkumu a vývoje TRIO jsme v roce 2018 podpořili celkem 342 projektů (z toho 94 zahájeno v roce 2018) v celkovém objemu podpory 4 387 mil. Kč. Program byl po diskuzích na RVVI prodloužen o rok. V roce 2019 podpoříme celkem cca 420 projektů (z toho cca 120 bude v roce 2019 zahájeno).

Připravili jsme nový program TREND (2020–2027), který je zaměřen na chytré specializace – Průmysl 4.0, umělá inteligence, nanotechnologie, optoelektronika, fotonika/lasery, atd. S rozpočtem programu 10 mld. Kč na 7 let podpoří projekty s vysokým potenciálem uplatnění na globálních trzích. V únoru jsme zahájili první průběžné hodnocení naplňování koncepcí 13 podpořených výzkumných organizací.

Máme připravený návrh nového programu výzkumu, vývoje a inovací The Country for the Future, kde již je připravena alokace na roky 2020-2022 částka 2,7 mld. Kč. Program je určen na rozvoj start-upů, digitalizace a zavádění inovací založených na výsledcích výzkumu do podnikové praxe. (23.4.2019)