V pondělí 10. 2. 2020 v 5:03 našeho času bude z floridského mysu Canaveral do vesmíru vynesena sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejíž přípravě se významně podílela i Česká republika. Úkolem bude komplexní studium Slunce, zejména pak studium slunečního magnetismu, slunečního větru a vzniku vysoce energetických částic. Sonda přinese také úplně první pohled na oba sluneční póly. Nové poznatky získané z měření Solar Orbiteru pomohou lépe porozumět Slunci a jeho chování, což v budoucnosti umožní lépe předvídat sluneční aktivitu a chránit tak družicové systémy i důležité pozemní infrastruktury (energetické sítě, letectví atp.) před negativními vlivy proudů a výronů vysoce energetických částic přicházejících ze Slunce.
Účast na Solar Orbiter je doposud největším zapojením českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008. Právě programy ESA umožňují ČR podílet se na přípravě nejen vědeckých misí, ale i na dalších perspektivních a technologicky náročných kosmických projektech, které by jinak nebyly v možnostech samotné ČR.
Na přípravě sondy se podařilo prosadit hned pěti českým týmům, které pracují na čtyřech z celkového počtu 10 přístrojů, kterými je sonda vybavena:
•řídící software a napájecí zdroj pro spektrometr pro oblast rentgenového záření STIX (Astronomický ústav AV ČR a softwarová firma Evolving Systems Consulting),
•zrcadla pro teleskop pro pozorování a spektroskopii sluneční korony METIS (Astronomický ústav AV ČR a optická dílna TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR),
•elektroniku pro sensor analyzátoru slunečního větru SWA (Matematicko-fyzikální fakulta UK) a pro přístroj RPW k měření magnetického a elektrického pole elektronika digitálního vlnového analyzátoru TDS (Ústav fyziky atmosféry AV ČR) a napájecí zdroj (Astronomický ústav AV ČR a specializované pracoviště CSRC firmy BD Sensors).
Jedná se o bezprecedentní míru zapojení českých pracovišť na jedné misi. Tak masivní účast českých vědců a firem by nebyl možná bez dodatečného financování z běžně nedostupných finančních nástrojů v ESA, které vyjednalo Ministerstvo dopravy v roce 2011.
Ministr dopravy, který je odpovědný za koordinaci komických aktivit ČR, předložil na podzim 2019 vládě strategický dokument určující směřování kosmických aktivit. Vláda Národní kosmický plán 2020-2025 schválila i zajistila investice do kosmických aktivit ČR, které realizujeme prostřednictvím ESA v objemu 1,53 miliardy korun ročně. To představuje meziroční nárůst o 27 % a pětinásobný nárůst oproti roku 2008, kdy ČR vstoupila do ESA jako její 18. členský stát.
Národní kosmický plán 2020 je strategií České republiky pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry. Cílem je zajištění konkurenceschopnosti a maximalizace návratnosti veřejných investic do kosmických aktivit a souvisejících oblastí. MD chce prostřednictvím nového kosmického plánu podpořit další růst kosmického průmyslu tak, aby české firmy mohly dodávat ucelenější komponenty družic a nosných raket, jako jsou celé přístroje či komplexní subsystémy velkých družic. Důraz kosmického plánu je také kladen na ambiciózní projekty, které propojují kapacity akademické sféry a českých firem k vědecké excelenci, prosazení se na komerčním trhu a naplnění potřeb státu.
Česká republika realizuje většinu kosmických aktivit prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA), do níž jako plný člen vstoupila v závěru roku 2008. Od té doby došlo k významnému nárůstu účasti českých firem na kosmických projektech, nyní (2019) jsou české firmy uznávanými členy mezinárodních dodavatelských řetězců ve výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů.
Bez účasti na projektech ESA prakticky není možné se do dodavatelských řetězců např. Airbusu, Thalesu, OHB či jiných velkých firem dostat.
Za období 2008 – 2019 bylo českými firmami a vysokými školami realizováno téměř 400 projektů.
Kosmické aktivity představují pro budoucnost ČR nevídanou příležitost i díku tomu, že ČR získala sídlo agentury EU pro družicovou navigaci GSA (od roku 2012 sídlí v Praze). Otevřely se tak českým subjektům další příležitosti v rozvoji aplikací systému družicové navigace Galileo. Od roku 2021 se GSA transformuje do Agentury EU pro kosmický program. Z Prahy se tak budou řídit i program pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU pro ochranu Země před negativními vlivy kosmického prostoru. Tyto příležitosti, které nám mohou ostatní státy jen závidět, musíme co nejlépe využít! (7.2.2020)
Foto ESA
