Co nejrychlejší přijetí nového stavebního zákona je pro budoucnost naší země klíčové. „Jakákoliv výzva k neschválení nebo pozastavení projednávání nového stavebního zákona je krajně nezodpovědná. To je prostě nebezpečné politikaření. Všichni se přece shodli na tom, že je potřeba zákon změnit a včera bylo pozdě. Pokud neschválíme stavební zákon v tomto volebním období, budeme se brodit byrokratickým marasmem minimálně dalších pět let,“ řekla v reakci na tiskové prohlášení Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Klára Dostálová odmítla, že by ministerstvo porušilo dohodu se Svazem měst a obcí ČR (SMO ČR). Ve sněmovně je vládní návrh zákona, který ji respektuje. A to, že existuje komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru PSP ČR, na tom nic nemění. „Je smutné, že předseda Svazu měst a obcí ČR nezná pravomoci Poslanecké sněmovny. Těžko můžeme bránit poslancům podat svoje návrhy. A to, že jim Ministerstvo pro místní rozvoj s těmito návrhy pomáhá, je logické, protože jde o provázanost mnoha paragrafů. My opakovaně říkáme, že model čistě státní stavební správy je lepší než dohoda se Svazem měst a obcí ČR na hybridním modelu, což konstatovala i Legislativní rada vlády. To ale neznamená, že se vládního návrhu zříkáme. Je na zákonodárcích, který návrh schválí,“ uvedla ministryně Dostálová.
Zapomeňme na politikaření
Není už možné jen bědovat nad tím, že povolit dálnici v České republice trvá v průměru 13 let a obyčejný bytový dům v Praze více než pět. Proto MMR poslední čtyři roky intenzivně pracovalo na přípravě nového stavebního zákona. V četných pracovních skupinách byli zahrnuti všichni aktéři, kterých se změna zákona dotýká. „Hledat kompromis mezi tolika často protichůdnými zájmy, které se ve stavebním právu setkávají, opravdu nebylo lehké. Pro výsledný konsensus jsme udělali maximum. Proto bychom se teď měli oprostit od prosazování jen úzkých zájmů a podívat se na zákon jako celek. Zahazovat tolik odvedené práce je nesmysl. U takto složité normy nebudou nikdy všichni spokojeni,“ vysvětlila ministryně Dostálová. Zákon prošel připomínkovým řízením, kdy se měl každý šanci k němu opakovaně vyjádřit, následně jej vládě doporučila schválit Legislativní rada vlády. Nerozumíme proto, proč SMO ČR zpochybňuje přípravu zákona.
Lidé potřebují, aby úřady pracovaly rychle a předvídatelně
Občana a investora ale nezajímá, kým placený úředník povede stavební řízení. Jde mu o to, aby tak činil efektivně, rychle a předvídatelně. A je více než evidentní, že současný systém nefunguje a samotná digitalizace, na kterou někteří poslanci sázejí, problém bez změny legislativy rozhodně nevyřeší. Je potřeba radikální změna. Zachování současného stavu je hazardování s pokovidovou budoucností země.
Co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
► Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon zákonodárci nechválí ještě v tomto volebním období, práce na něm začnou od začátku. Příprava takto složité rekodifikace znamenala čtyři roky intenzivní práce a tvrdého vyjednávání kompromisů se stranami, které mají často protichůdné zájmy. Agónie povolování staveb bude trvat minimálně do roku 2025.
► Dál budeme ztrácet konkurenceschopnost v porovnání s okolními státy, což nejlépe vystihuje žebříček Doing Business, kde jsme v délce povolovacího procesu na ostudném 156. místě ze 190 států. Jednodušší než u nás, bude tak i nadále výstavba i v zemích jako je Tádžikistán, Pobřeží slonoviny nebo v Mali.
► Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou čím dál více dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.
► Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.
► Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.
► Bydlení nebude dostupnější, spíš naopak. Tempo povolování bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 116 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.
► Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Naposledy se tak stalo u pokračování Pražského okruhu do Běchovic. Velmi dobře to ale znají i investoři, kteří chtějí stavět bytové domy, napadána je ovšem i například přístavba domova důchodců, kde je investorem veřejný sektor.
► Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.
► Máme před sebou nové programovací období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o více než 900 miliard korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.
► Nepřipojíme nové zdroje energie do naší sítě a v budoucnu nebudeme mít energie dostatek. Celková doba procesu výstavby nového vedení totiž dnes trvá mezi 102 a 144 měsíci. S novým stavebním zákonem by se tyto procesy zkrátily až polovinu.
Harmonogram nového stavebního zákona:
► Dne 24. srpna 2020 vláda schválila návrh stavebního zákona a novely souvisejících právních předpisů.
► 5. listopadu 2020 proběhlo první čtení zákona v Poslanecké sněmovně.
► 18. listopadu 2020 proběhlo jednání Hospodářského výboru, který projednání návrhu zákona doporučil a navrhl přikázat k projednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
► Na začátku února byl nový stavební zákon projednáván na Hospodářském výboru, Ústavně právním výboru a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
► Poslanci Hospodářského výboru ve středu 3. února doporučili Polanecké sněmovně projednat a schválit komplexní pozměňovací návrh Martina Kolovratníka. Ten vylepšuje vládní návrh stavebního zákona a povolování staveb ještě více zrychlí.
► Poslanci výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj 4. února nepodpořili opoziční návrh a doporučili sněmovně vládní návrh stavebního zákona.
► Druhé čtení zákona v Poslanecké sněmovně na začátku března.
► Koncem května třetí čtení, projednání v Senátu.
► V červenci podpis prezidenta. (1.3.2021)
