MMR poslalo k připomínkám reformu přezkumu veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh reformy přezkumu veřejných zakázek, která má zajistit rychlejší, transparentní a odborné posuzování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jádrem je zrušení dvou instancí přezkumu a zavedení rozhodování v senátech. Zamezí se tím situacím, kdy rozhoduje pouze předseda úřadu. Pětice pilířů reformy je odpovědí na dlouhodobé výzvy veřejných zadavatelů a dodavatelů. Resort při přípravě zohlednil více než tři desítky jednání se zainteresovanými stranami za poslední rok. 

V současnosti se v České republice napadená veřejná zakázka posuzuje až v pěti instancích – to je v evropském srovnání rarita. V Německu je průměrná doba rozhodování při přezkumu veřejné zakázky 40 dnů – u nás až pět měsíců. V roce 2022 nabyly do dvou měsíců právní moci jen dvě procenta rozhodnutí. V návaznosti na to řada tuzemských firem uvádí, že délka přezkumu je odrazuje od účasti ve veřejných tendrech. „Pro strategické investice státu je klíčové, aby byl přezkum veřejných zakázek předvídatelný a rychlý. Stejně tak je zásadní pro soukromé investory a dodavatele, aby mohli přesně plánovat a nedocházelo k nepředvídatelnému zpoždění, které má negativní dopad na vyčlenění kapacit a finančních prostředků. Reforma přezkumu veřejných zakázek je součástí programového prohlášení vlády a jednou z priorit, kterou plánujeme prosadit do konce volebního období,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. 

Reforma má za cíl zvýšit atraktivitu veřejných soutěží a zajistit, aby byl jejich případný přezkum rychlejší, transparentnější a odborný. Zavádí rozhodování před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve tříčlenných senátech a jen v jedné instanci. Stejně jako dosud bude na přezkum úřadu navazovat soudní přezkum podle směrnice Evropské unie. Zrušením druhé instance odpadá rozhodování o rozkladu, které je čistě v rukou předsedy ÚOHS. 

Každý senát bude tvořen dvěma stálými členy jakožto odborníky za úřad. Pro rozhodování v konkrétní věci bude vždy doplněn o odborníka ze seznamu expertů, který splňuje podmínku nepodjatosti a potřebné specializace například v oblasti IT, stavebnictví, dopravy, kyberbezpečnosti atd. Jednostupňové rozhodování přispěje k zamezení průtahů a blokování zadávacích řízení. Zabrání také opakovanému předávání věci mezi jednotlivými instancemi (tzv. ping-pongu). Takových případů je v současnosti téměř dvacet ročně. Obdobné jednoinstanční rozhodování už bylo v České republice zavedeno ve více než deseti typech jiných správních řízení. Reforma v tomto sleduje domácí trend, který zároveň odpovídá zahraniční praxi přezkumu „živých“ veřejných zakázek. „Reforma přinese úspory v řízení u ÚOHS, nemluvě o úsporách díky rychlejšímu, flexibilnějšímu a vysoce profesionálnímu rozhodování. Možnost získat od úřadu předběžný právní názor do dvaceti pracovních dnů pomůže jak zadavatelům, tak dodavatelům. Zároveň bychom byli rádi, aby reforma přispěla k potřebné kultivaci komunikace a vztahů na trhu nebo ke zvýšení akceptace rozhodnutí úřadu. V Německu se tímto způsobem daří vyřešit přibližně šedesát procent všech případů přezkumu veřejných zakázek na spolkové úrovni,“ vysvětluje vrchní ředitelka sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování na MMR Leona Gergelová Šteigrová.

Úřad bude prostřednictvím senátů více rozhodcem mezi stranami sporu než vyšetřovatelem. To odpovídá i charakteru řízení o návrh, jak dlouhodobě vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Senát podle návrhu sdělí stranám svůj předběžný právní názor do dvaceti pracovních dnů. Zadavatel pak může sám přijmout nápravné opatření, případně dodavatel vezme svůj návrh zpět a ušetří podstatnou část kauce (65 procent). „Dnes v zákoně chybí motivace k tomu, aby strany přijaly rozhodnutí úřadu v první instanci. Stěžovatel by mohl ušetřit většinu kauce, ale chybí mu informace, kam rozhodnutí úřadu směřuje a proč. Podat následně rozklad nic nestojí, takže v naprosté většině rozhodnutí o návrhu ve věci je využíván. Na druhou stranu protahování přezkumu stojí daňové poplatníky nemalé prostředky spojené se zdržením investic a větší administrativní zátěží,“ doplňuje Ondřej Ječný, ředitel odboru strategií, práva a elektronizace veřejných zakázek na MMR. 

Úřad aktivně povede vyšetřování v řízeních zahajovaných z moci úřední, hlavně v přestupkových řízeních. Na základě podnětu by k zablokování probíhajícího tendru mělo docházet pouze ve výjimečných situacích. V případě soudního přezkumu má platit, že pokud soud rozhodne o pokračování blokace tendru, bude soud zároveň vázán lhůtou pro rozhodnutí v délce 60 (max. 90) dnů. Výrazně se tím zkrátí doba, po kterou bude uzavření smlouvy k zakázce blokováno.

Návrh reformy navazuje na diskuse zahájené v roce 2019 v souvislosti se závažnými kauzami bývalého předsedy ÚOHS. Na potřebě jednoinstančního rozhodování úřadu se představitelé vládních stran shodli v prosinci minulého roku. Na přípravě se významnou měrou podílela přední expertka na oblast veřejných zakázek Adéla Havlová. Podporu reformě vyjádřila v prohlášení skupina podnikatelů, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, Svaz podnikatelů ve stavebnictví nebo Sdružení pro výstavbu silnic. Ze strany zadavatelů má podporu Letiště Praha, Českých drah, Správy železnic nebo Asociace pro rozvoj infrastruktury. Z protikorupčních organizací je to Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení. 
Podrobné analýzy, data, grafy, prezentace, mezinárodní srovnání a další podklady k reformě přezkumu veřejných zakázek jsou dostupné na stránkách MMR. (13.6.2024)