Komentář Lukáše Kovandy
Česko za rok utratí za ruský plyn pětinásobek toho, co Nestlé v Rusku vydělá.
Švýcarská potravinářská společnost Nestlé se stala terčem kritiky sociálních sítí pro svoji neochotu stáhnout se z Ruska. Kritici, i ti čeští, firmě vyčítají, že bude v Rusku nadále platit daně, a podílet se tak na financování ruského válčení na Ukrajině.
Klíčovým zdrojem financování války na Ukrajině ale Moskvě nejsou daně západních společností, nýbrž příjmy z plynu a ropy, které na Západ, nyní hlavně do kontinentální Evropy, dodává. Třeba jen v Česku, které má drtivou většinu plynu právě z Ruska, se ročně spotřebuje přes 82 tisíc gigawatthodin ruského plynu. Ruský plyn sice zpravidla nemíří do Česka přímo z Ruska, ale tuzemské firmy jej nakupují z Německa, kam jej ruské podniky v čele s Gazpromem dodávají plynovody.
Gazprom je plynárenský monopol ovládaný Kremlem. Při současné velkoobchodní ceně plynu v EU, 105 eur za megawatthodinu, a letošním průměrném kursu korun k euru, 24,46, to znamená, že Česko letos spotřebuje ruský plyn za zhruba 211 miliard korun.
Suma 211 miliard korun odpovídá pěti- až šestinásobku loňských tržeb společnosti Nestlé v Rusku, které v přepočtu činily 39 miliard korun.
Česko navíc od Ruska ve velkém odebírá také ropu. Ale jen české platby za ruský plyn dramaticky překonávají ruské tržby Nestlé. Je tedy pokrytecké švýcarské společnosti spílat, jestliže obyvatelé evropských zemí a jejich vlády současně nejsou s to se odstřihnout do ruských energií. Pokud argumentují tím, že by to poškodilo evropskou ekonomiku, může zase společnost Nestlé tvrdit, že stáhnutí z Ruska poškodí její „ekonomiku“, tedy její vlastní byznys.
Pikantní je, že nezanedbatelná část elektřiny se v Česku vyrábí právě z plynu, tedy z ruského plynu. Takže tuzemští kritici Nestlé, kteří se zapojují do kampaně na sociálních sítích, tak činí nezřídka právě prostřednictvím přístrojů – mobilů, notebooků či tabletů – poháněných v podstatě ruským plynem.
Válka je obrovská tragédie. Nic však nemění na tom, že pokrytectví zůstává pokrytectvím.
Moskevská burza se v pondělí otevře, ruská centrální banka se bojí pádu trhu s dluhopisy
Na moskevské burze se v pondělí začne obchodovat s cennými papíry. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová rozhodnutí otevřít burzu oznámila ve svém včerejším prohlášení po zasedání vedení banky. Takřka měsíční uzavření burzy kdekoli na světě je zcela ojedinělé. Například newyorská burza byla po útocích z 11. září, které se odehrály jen kousek od ní, zavřena pouze necelý týden.
Otevření moskevské burzy navíc podle Nabiullinové proběhne postupně. V pondělí se začne obchodovat s dluhopisy ruské vlády. Guvernérka uvedla, že tyto dluhopisy bude v rámci stabilizačních opatření nakupovat právě centrální banka. Centrální banka se evidentně obává prudkého růstu úroků na ruských vládních dluhopisech, k nimž může dojít po otevření burzy, pročež je bude svými nákupy stlačovat. Jakmile se ruské finanční trhy stabilizují, centrální banka všechny takto nakoupené dluhopisy opět prodá, aby neutralizovala dopad nákupů do měnové politiky země, dodala guvernérka.
V důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí se pod značným tlakem ocitají dluhopisy jak ruské vlády, tak ruských podniků. Ruská vláda včera odvrátila riziko platební neschopnosti na své cizoměnové závazky, první od roku 1918, od doby těsně poté, co se v Rusku k moci dostal Vladimir Iljič Lenin a bolševici, kteří přestali splácet carský dluh.
Rusko však dluh splatný tento týden, čítající 117 milionů dolarů, splatilo s určitým zpožděním, což umocňuje nejistotu stran splácení dalších závazků v nejbližší době, a zejména v době pod 25. květnu letošního roku. Po 25. květnu totiž už nebude v platnosti výjimka v rámci sankcí uvalených na Rusko ze strany USA, která stále i dnes umožňuje mezinárodním finančním zprostředkovatelům vyřizovat platby související s ruskými dluhopisy. Nejistota týkající se dluhopisů, resp. jejich emitenta a jeho možnosti splácet, obecně zvyšuje úroky na dluhopisech, neboť roste jejich rizikovost.
Obecně se po otevření moskevské burzy očekává nejen propad obchodovaných dluhopisů, který doprovází právě růst jejich úroků, ale zejména propad akcií. Akcie ruských podniků se mohou propadnout v průměru až o padesát procent. S některými ruskými tituly se v rámci takzvané duální kotace obchodovalo i po letošním 25. únoru, a to na burzách mimo Rusko, například v Londýně. Na londýnské burze tamní ruské akcie ztratily ve dnech po invazi takřka sto procent své tržní hodnoty, takže obchodování s nimi bylo pozastaveno. (19.3.2022)
