Díky inovacím se všechny obory posouvají kupředu, procesy se zrychlují a zlepšují se výrobky. V oboru stavebnictví to ale není tak snadné – jde totiž o jeden z nejkonzervativnějších oborů. I přesto se ale pomalu posouvá, ať už pomocí procesů BIM, 3D tisku nebo stavbou a plánováním výškových budov. Jak se shodli odborníci na posledním letošním Saint-Gobain Fóru, stavby budoucnosti budou kvalitnější, efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Architektka Eva Le Peutrec, jedna z hostů prosincového Saint-Gobain Fóra, navrhovala mrakodrapy v Číně. Česká republika výškové budovy vzhledem k naprosto odlišné podobě historické zástavby nepodporuje, přestože jde o nejekologičtější zástavbu. „Každá země je specifická a nelze přesně přenášet asijský model bydlení do Evropy. Pokud by se ale v Praze stavělo více do výšky, vyřešilo by to problém s nedostatkem místa a lidé by mohli bydlet v bezprostřední vzdálenosti ke všemu potřebnému,“ tvrdí Eva Le Peutrec. „Stavět se přitom nemusí přímo mrakodrapy, stačí například přidat patro navíc nebo vytvořit půdní zástavby.“ Bydlení by pak bylo ekologičtější také proto, že by lidé nemuseli do práce dojíždět autem.
Jednou z významných inovací v oboru je také 3D tisk, který se stále častěji dostává do běžného života lidí. Ve stavebnictví se používá už nějakou dobu – v Nizozemí nedávno dokonce vznikl první zkolaudovaný objekt. „Daný objekt je postavený dle předpisů země, je vybaven veškerým zařízením, připojen na městskou síť a jeho životnost je odhadována na 50 let. Toto je určitě cesta, kterou by se stavebnictví mohlo ubírat,“ tvrdí Miloš Hutník, zástupce WEBER pro odbornou veřejnost. Podle Omara Koleilata, majitele jedné z největších developerských společností, která v rámci svých projektů prosazuje inovativní a udržitelné postupy, je 3D tisk důležitou součástí stavebnictví a strojírenství. Větší budoucnost však vidí v prefabrikaci, která by výrazně zjednodušila i zrychlila proces celé stavby.
Větší efektivita je jedním z hlavních cílů všech inovací. Stavebnictví je přitom podle průzkumů poměrně neefektivní, protože až 92 % klientů považuje výkresovou 2D dokumentaci za nedostatečnou, 37 % materiálu použitého na stavbě se stává odpadem a až 30 % staveb je dražších, než bylo původně zamýšleno. Řešením je proces BIM, který by měl v budoucnu pomoci se všemi stavbami. „Byl jsem učarován, jak je to snadné – mistr chodí po stavbě s tabletem, který namíří na strop, a ví, co je pod povrchem. Pomocí dalšího tlačítka pak zjistí, co ještě ve stavbě chybí. Toto je ale samozřejmě zatím záležitost jen špičkových firem,“ říká Jan Fibiger, předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, a doplňuje, že „bude ještě třeba, aby se s BIM naučily pracovat také malé a střední stavitelské firmy, které ho propojí se zlatými českými ručičkami“.
Akustika je další oblastí ve stavebnictví, v níž dochází k výrazným inovacím. Jejich cílem je omezit hluk v budovách a přispět k větší pohodě a zdraví jejich uživatelů. Aktuální Saint-Gobain Fórum proto nemůže tuto oblast opomenout. „Je dokázáno, že tiché prostředí zvyšuje výkonnost zaměstnanců, snižuje jejich nemocnost až o 30 %, pomáhá rychleji uzdravovat pacienty v nemocnicích nebo zvyšuje soustředěnost žáků ve školách,“ říká Pavel Rydlo ze společnosti ISOVER a zároveň navrhuje, aby budovy dostávaly „akustické štítky“. Objekty by tak byly řazeny do akustických kategorií, např. A, B, C, D, podobně, jako je tomu v případě členění dle energetické náročnosti. Jakmile by se totiž investor dozvěděl, že jeho objekt je navržen pouze na standardní minimální normové požadavky, tj. například kategorii D, zcela nepochybně by se ptal, proč nebylo zvoleno řešení lepší. Pak nám pochopitelně podobně jako u ledniček či nových domů D-čkové konstrukce z projektů zcela zmizí. Vojtěch Zítek, produktový manažer Rigips na závěr k tématu akustiky a dopadům na uživatele budov doplnil: „V budovách trávíme 80 % svého času, výraznou část pak v práci. Špatně řešená akustika kanceláří vede k chybovosti zaměstnanců, kterou může až o 70 % zvýšit. Přitom vhodně zvolené materiály pro příčky a podhledy mohou tento problém snadno vyřešit. Čím dál tím více investorů volí řešení ze sádrokartonu v kombinaci s izolační vatou, protože takové řešení je nejúčinnější, a to i ve srovnání s cihlovými nebo pórobetonovými příčkami. Potvrzuje to i měření, které jsme u takových konstrukcí realizovali,” uzavírá. (14.12.2021)
