Monitoring dietární expozice

Národní monitoring dietární expozice v ČR (MZSO)

(proč se monitoring provádí, k čemu je dobrý a odkazy na legislativu)

Historické souvislosti

V roce 2021 uběhlo již 28 roků od zahájení příprav a realizace tzv. monitoringu dietární expozice člověka v ČR. Je součástí programu „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí“ (MZSO), strategického plánování v oblasti prevence hrozeb spojených s bezpečností potravin a výživy. Historický základ pro vznik byl položen v usnesení vlády ČR č. 369/1991 a č. 408/1992. Byla to reakce na znečištění životního prostředí, bezpečnosti potravin a výživy populace vůči veřejnému  zdraví, s ohledem na stagnující ukazatele průměrné délky života v ČR.

Zakotvení monitoringu dietární expozice v legislativě

■ Realizace monitoringu je v současnosti zakotvena především v právních dokumentech:

■ Usnesení vlády ČR č. 323/2021 (Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030)

■ Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002

■ Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

■ Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

■ Zákon č. 135/2000 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, ve znění pozdějších předpisů

■ Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v české republice do roku 2030

Monitoring dietární expozice versus kontrola potravin

Obecné zásady potravinového práva v zemích EU jsou definovány v nařízení (ES) č. 178/2002  (General Food Law).  Jeho součástí je hodnocení zdravotních rizik, založené na dostupných vědeckých důkazech a je prováděné nezávislým, objektivním a transparentním způsobem. K tomu slouží nezávislé monitorovací systémy.  Každá země organizuje efektivní zpětnou vazbu, pro verifikaci funkce kontrolního systému pro potraviny tak, aby chránil veřejné zdraví a nebyl pouhým ekonomickým nástrojem. Monitoring dietární expozice není svou povahou duplicita kontrolního systému pro potraviny. Jde o samostatný instrument používaný k hodnocení expozice a charakterizaci zdravotního rizika na národní úrovni.

Organizační schéma monitoringu dietární expozice

Model monitoringu byl doporučený Světovou zdravotní organizací (WHO), známý pod názvem „Total Diet Study“ (TDS). Organizace vychází ze znalosti individuální spotřeby potravin, vytipování zásadních druhů potravin v obvyklé národní dietě, obvyklé kulinární úpravě, kombinaci do kompozitních vzorků a laboratorní analýze. Výsledkem jsou expoziční dávky a charakterizace zdravotního rizika. Monitoring byl soustředěn na jediné místo v ČR (doporučení WHO). Vládní doporučení ekonomicky doporučilo práci s 12 odběrovými lokalitami v rámci ČR, přičemž vzorkování potravin probíhá ve 4 typických ročních sezónách.

Soudobá podoba monitoringu dietární expozice

Používá organizační struktura založená na odběru cca 205 – 230 druhů potravin (korekce podle situace), které jsou vzorkovány na 12 místech v republice, měnících se dle vybraných  statistických údajů o velikosti sídel a většinovou populací preferovaných místech nákupu potravin, ve 4 ročních obdobích. Jeden cyklus v rámci studie, s ohledem na ekonomiku, trvá 2 roky. Nejfrekventovanější kulinární úpravy používané v českých domácnostech  se provádějí podle standardních receptur ve speciální laboratoři s cílem maximálně omezit kontaminaci vzorků. Kvantifikuje se řádově 110 – 160 různých chemických látek. Pracoviště SZÚ má vysoce specializovaný personál. Počet zainteresovaných osob v TDS týmu se pohybuje okolo 20 osob. Provozní rozpočet je stabilní, samozřejmě kromě investic na analytickou techniku.

Mezinárodní spolupráce

Náš monitoring se stal i příkladem pro další země EU. Pomohly nám zkušenosti z FDA v USA. Podpora ze strany WHO, která zorganizovala celosvětovou síť TDS pracovišť, nám umožnila zacvičit další země ve světě. Na těchto aktivitách se podílíme přes 20 roků a spolupracujeme aktivně i s EFSA (např. grant TDS EXPOSURE, 2013-2016), ale spolupracujeme i s Francií a UK (ANSES a IFR). Vedli jsme pilotní TDS studii v několika zemích Evropy (Německo, Portugalsko, Finsko, Island. Řada pracovníků SZÚ měla možnost navštívit pracoviště v zahraničí. Naše výsledky byly prezentovány na setkání TDS zemí Asijského regionu WHO v Jižní Koreji (2015). Na žádost IAAE byla v roce 2016 zabezpečena CZVP-SZÚ pro africké odborníky dlouhodobá stáž se zaměřením na TDS.

Z výsledků monitoringu dietární expozice

Přehled výsledků je vcelku impozantní. Dlouhodobé sledování umožňuje popsat trendy vývoje expozičních dávek chemických látek, ale i nárazové změny vlivem např. přírodních katastrof. Tak například monitoring zaznamenal zvýšení expozice obyvatelstva ČR perzistentním organickým polutantům po povodních v roce 1997, 2002 a 2010. Současně ale data dokládají trend snižování expozice populace ČR polutanty, které jsou sledovány v rámci tzv. Stockholmské konvence. Za významné považujeme i dlouhodobé sledování expozice anorganickým látkám. Analýza dat o obsahu olova ukázala, že zásadní význam pro snižování expozice mělo omezení používání olovnatého benzínu, nikoli opatření týkající se nějakých limitů pro potraviny. U některých látek pozorujeme i stagnaci, či zvyšování expozice. V poslední době vydal SZÚ varování pro zvyšování expozice niklem, což souvisí s vyšším využitím nerezových pomůcek. Nemůžeme být ani spokojeni se situací týkající se expozice anorganickým arsenem a kadmiem. Naopak se zjišťuje relativně příznivá expozice rtuti, což nesporně souvisí s nízkou konzumací ryb a mořských plodů. Tato nízká spotřeba je ale zase příčinou nedostatků v zásobení populace některými mastnými kyselinami. Sledován byl i přívod trans-mastných kyselin, který má tendenci k poklesu, vzhledem k reformulaci/změně receptur potravin. Chronický problém je zjišťován v přívodu sodíku. Na druhou stranu, pokud se konzumuje jódovaná sůl, pozorujeme zvýšený přívod jódu. Pro některé populační skupiny se zjišťují zvýšené přívody manganu a hliníku. Obecně řečeno, více problémů se jeví z hlediska chybného přívodu živin, než z hlediska bezpečnosti potravin. V současnosti bude např. publikován přehled přívodu vitaminu D pro různé populační skupiny. Prakticky nikdo nesplňuje nová doporučení a přitom je vitamin D pro zdraví velmi významný (kritická doba je zima). Zajímavé výsledky přinášejí i další návazné aktivity. Např. výskyt známých neznačených GMO potravin na trhu v ČR v poslední době poklesl téměř k nule. Pokud je falšování potravin kontrolováno (př. konina místo hovězího masa), daří se je držet pod kontrolou, i když to nemá přímý zdravotní dopad. Obsah mykotoxinů se nedá sledovat jednoduše, ale situace se zdá být pod kontrolou. Monitorovací program si všiml i dopadu klimatických změn. Začíná se měnit osídlení potravin mikroskopickými houbami, takže i u nás budeme moci pozorovat problémy typické spíše pro jižní oblasti Evropy (např. toxiny fusárií). Specifickou kapitolou výsledků je popis individuální spotřeby potravin. Ten umožňuje modelovat obvyklé nutriční chování populace. Lze jej s výhodou použít v situacích, kdy se odborníci nemohou shodnout např. na legislativě. Dalo by se jistě pokračovat, ale asi by byl text příliš dlouhý. Zájemci o detailní výsledky monitoringu dietární expozice mohou informace získat z internetu, kde jsou veřejně dostupné.

Strukturální organizace práce monitoringu dietární expozice

Jádrem projektu je od počátku hodnocení expozice chemickým látkám v potravinách („CHEMON“). Tato základní část je metodicky provázána na monitoring cizorodých látek a reziduí („SAFEMON“) a monitoring obsahu vybraných živin v potravinách („NUTRIMON“). Rozsáhlou částí je zjišťování spotřeby potravin a jejich reprezentativní vzorkování na území ČR („SAMPLEMON“). Další část zaměřená na výskyt mikroskopických hub a mykotoxinů („MYKOMON“). Realizuje se také část monitoringu zaměřená na výskyt geneticky modifikovaných organizmů používaných k výrobě potravin („GENOMON“). Tato část se dnes skrývá pod šířeji koncipovaným „hygienickým monitoringem“ („HYGIMON“), který zahrnuje i falšování potravin. Realizuje se řada grantových projektů, zejména mezinárodních, zdokonalujících metodiku monitoringu (např. „COST99, EFCOSUM,  EFCOVAL, SAFEFOOD, PANCAKE, EXPOCHI, TDSEXPOSURE, SUSFANS, EUROMIX“, aj.). Detaily lze nalézt na internetu.

Efektivita a výhledy do budoucna

Občas je vznesena otázka, jak lze vyčíslit přínosy ve vztahu k nákladům. Vědecky podložené hodnocení zdravotních rizik na základě dat monitoringu dietární expozice, přispělo jen u dvou největších případů, kdy byla po státu požadována náhrada, ve výši 450 milionů Kč. Budoucnost monitoringu dietární expozice bude vždy závislá na dostupnosti kvalitních laboratorních dat a moderních metodách hodnocení expozice. To nejde bez mezinárodní spolupráce, protože na národní úrovni chybí zdroje i znalosti. Současnost, ale hlavně budoucnost, nabízí dělba práce na úrovni EU. Máme možnost využívat pravděpodobnostní modelování nejistot (MCRA, RIVM NL). Liberální trh s potravinami vyžaduje kontinuální monitorování expozice a hodnocení zdravotních rizik. Je to cesta zachování rozumné bezpečnosti potravin a výživy pro populaci ČR.

Prof. J. Ruprich, CZVP (SZÚ 13.8.2023)