Motory ekonomiky a ochránci životního prostředí: Čtyři pilíře udržitelného stavebnictví

Během posledních let se stavebnictví stalo jedním z nejvýkonnějších motorů české ekonomiky a ekonomiky EU obecně. Částečně proto, že na něm závisí řada dalších oborů. I přesto, že se v důsledku současné koronavirové krize otáčky tohoto motoru snížily, stavebnictví si vedlo ve srovnání s jinými sektory výrazně lépe. A to navzdory omezením uvaleným na celou společnost v důsledku pandemie. Pokud se podíváme na stavebnictví z hlediska pozemního stavitelství, zjistíme, že konkrétně v České republice v rámci celostátního průzkumu CEEC Research, ředitelé predikovali propad trhu o cirka 2,0 % v roce 2020 a pozemní stavitelství počítá s mírným poklesem o 1,8 % i pro rok 2021.

Vláda deklaruje podporu infrastruktury, která však může narazit na nedostatečnou připravenost liniových staveb u investorů. Bytová výstavba se za této situace může stát důležitým stabilizujícím faktorem. Přestože bytová výstavba v Česku v měřítku dokončených bytů meziročně klesla o 19,3 %, DELTA vidí možnost, jak by se mohla situace zlepšit výstavbou obecních bytů, které se v budoucnu mohou privatizovat do soukromého vlastnictví. Je zřejmé, že Česko, zejména Prahu, trápí nedostatek nových bytů v důsledku nepřehledné a komplikované situace v oblasti stavebních povolení na nové bytové projekty, které by zvýšily dostupnost bydlení v hlavním městě. Je nutné si uvědomit, že za předpokladu správné implementace může stavebnictví nejen urychlit zotavení všech souvisejících sektorů ekonomiky, ale také sehrát roli jednoho z nejúčinnějších prostředků při dosahování klimatických cílů. DELTA Group, komplexní poskytovatel služeb v pozemním stavitelství, definovala v rámci čtyř evropských zemí, ve kterých působí, tyto čtyři pilíře udržitelného stavebnictví, které jsou klíčem k dosažení vytyčených cílů.

Sektor stavebnictví má v debatě o změnách klimatu důležitou roli: „Přibližně 40 procent spotřeby energie v EU připadá na stavebnictví. S podobně vysokým procentuálním podílem okolo 50 procent se pohybuje transport pro účely výstavby. 35 procent veškerého odpadu a 30 procent emisí CO₂ jde na vrub našeho sektoru. Plně si uvědomujeme, že současné způsoby výstavby mají výrazný dopad na zdroje a ekologii budoucnosti,“ vysvětluje Erik Štefanovič, jeden z jednatelů skupiny DELTA Group. Řešení tohoto problému vidí v udržitelném stavebnictví. Proto se skupina firem DELTA Group v roce 2011 v Rakousku podílela na založení zájmové skupiny Lebenszyklus Bau a od té doby ji ve spolupráci s dalšími partnery v odvětví neustále rozvíjí. „Zavádíme různé směrnice, s jejichž pomocí nastavujeme laťku. Současně jsme si stanovili cíl zvýšit povědomí o životním cyklu budov mezi širokou veřejností a soukromými staviteli – změnit tedy jejich často přímočarý názor na výstavbu.“ Podle názoru Erika Štefanoviče, který má mnohaleté zkušenosti v oboru, jsou pro úspěšnost chytré a udržitelné výstavby klíčové čtyři faktory.

1. Mobilita vnímaná celostně

„Není to tak dávno, kdy se s rozvojem bytové výstavby mobilita řešila pouze z pohledu dostatečného počtu parkovacích míst. Mezitím se však návyky spojené s mobilitou změnily – zejména pak u mladší generace. Lidé nyní požadují dostatek míst pro parkování jízdních kol a také dobře zajištěnou dopravní obslužnost v blízkosti bydliště,“ popisuje Rudolf Stürzlinger, výkonný jednatel společnosti Delta Podsedensek Architects ZT GmbH. Abychom mohli dostát měnícím se klimatickým požadavkům, musíme se zaměřit na inteligentní a současně cenově dostupné energetické koncepce také v oblasti sociálního bydlení. Velmi významnou roli při projektování budovy hraje její potenciální přehřívání v letních měsících. Kombinací různých opatření však můžeme při vynaložení rozumných nákladů vytvořit příjemné klima uvnitř budovy i během parného léta. „Když chcete postavit klimaticky neutrální budovu, měli byste ji stavět v místech, kde se obyvatelé obejdou bez osobních automobilů. Proto například výstavba bytových domů dává mnohem větší smysl v centru města než na zelené louce. „Zde poskytují zajímavé příležitosti v Česku zejména brownfieldy a jejich přestavba či rekonstrukce,“ doplnil Štefanovič, jednatel DELTA Group ČR a SK. To platí i tehdy, když budova splňuje požadavky pasivní stavby,“ pokračuje. Poslední dobou můžeme pozorovat trend vzniku husté zástavby v okrajových částech měst, kde jsou ale náklady na vybudování infrastruktury i samotná míra mobility zbytečně vyšší.

2. Energetická účinnost plánovaná předem

Jestliže si chcete užívat ekologické a současně cenově dostupné bydlení dlouhou dobu, měli byste zvolit energeticky účinnou budovu primárně využívající energii z obnovitelných zdrojů. Dodržování přísných energetických norem pro nové budovy je investicí, která vám v budoucnu ušetří spoustu peněz. Několik studií také vyvrací předsudek, že výstavba energeticky účinné budovy je drahá. Relativně malé náklady navíc vynaložené v průběhu výstavby se během životního cyklu budovy několikanásobně vrátí na úspoře energie. Podle Erika Štefanoviče nejvíce záleží na tom, odkud energie pochází: „Potřebujeme stále více chlazení, topení a elektřiny. Proto musíme tyto energie získávat z obnovitelných zdrojů a odpoutat se od fosilních paliv a zdrojů produkujících emise CO₂. To znamená, že obnovitelné zdroje energie bychom neměli nákladně instalovat až během rekonstrukce či modernizace. Naopak bychom s nimi měli počítat již od samého začátku jako se součástí budovy s nízkou spotřebou energie či budovy produkující energii.“ Dobrým výchozím bodem je správná orientace budovy tak, aby zachytila co největší množství sluneční energie – ať už aktivně nebo pasivně. „Dokonce i v oblasti dotovaného bydlení důležitost energetické účinnosti budovy roste. V projektech rozsáhlé obytné výstavby se čím dál častěji využívá vytápění a chlazení prostřednictvím stropních panelů. Lze předpokládat, že u některých stavebních developerů se tento systém stane brzy standardem. Na ventilační systémy se v poslední době nahlíží spíše kriticky kvůli nevyhovujícím hygienickým kritériím a náročné údržbě,“ dodává Rudolf Stürzlinger.

3. Orientace na nové stavební materiály

Při výběru surovin byste se měli vyhnout kompozitním materiálům a zajímat se o možnost pozdější oddělitelnosti stavebních materiálů. Dejte přednost recyklovatelným materiálům. Jedním ze způsobů, jak zvýšit využívání recyklovaných materiálů, je koncepce „urban mining“. V tomto případě se zdroje v moderních městech využívají k zajištění účinného vracení materiálů do oběhu. Města tak fungují jako pomyslné úschovny surovin v podobě stávajících budov a infrastruktury, které se znovu využívají. „Urban mining se rozmohl zejména díky tomu, že si občané EU uvědomili skutečnost, že primární zdroje budou čím dál vzácnější – a tím pádem i dražší,“ říká. „Ekologická stránka staveb je v současné době opomíjena kvůli velkým tlakům na cenu výstavby dotovaného bydlení. Výhody ekologických stavebních materiálů, jako je například dřevo, však mají přínos nejen v podobě kratší doby výstavby a možné vysoké úrovně prefabrikace, ale také s ohledem na zdravější a kvalitnější vnitřní klima budovy,“ zdůrazňuje Stürzlinger. Dobrým příkladem takové dřevostavby může být budova BOKU pro Univerzitu přírodních zdrojů a biologických věd ve Vídni.

4. Zohlednění různých životních situací

Při realizaci bytové a rezidenční výstavby je třeba se flexibilně přizpůsobit technologickému vývoji a změnám životních podmínek obyvatel – a někdy také zcela novým způsobům používání objektu. Bez vysoké odbornosti se neobejdete především tehdy, když je třeba v zájmu zhuštění obytné zástavby přestavět komerční oblasti či jiné typy budov na bydlení. „V poslední době mají čím dál větší význam budovy, kde se v horních podlažích nacházejí byty, zatímco přízemí a první podlaží jsou vyhrazeny prodejnám a různým službám, jako jsou například školky,“ popisuje Stürzlinger. Při správném naplánování můžeme dosáhnout potřebné flexibility a kvality života například díky bezbariérovému přístupu, generační vyváženosti a zajištění genderově rovných příležitostí. Jedním ze základních předpokladů úspěšnosti bytové výstavby je to, aby byla vhodná pro každodenní život. Měla by splňovat požadavky různých skupin uživatelů a současně zohledňovat sociální aspekty. Tohoto cíle se dá dosáhnout různými typy obytných a víceúčelových podlaží, ale také venkovními plochami, jako jsou zelená prostranství či hřiště. Každodenní život mohou výrazně usnadnit kolárny a kočárkárny. Velmi vítaná je také možnost zkombinovat pracovní a soukromý život například tím, že si pronajmete pracovní prostory v blízkosti svého bytu.

V rámci podpory udržitelných projektů ve stavebnictví skupina společností DELTA Group v roce 2012 vyvinula interní princip „DELTA green line“. Tím vznikla celková koncepce projektování staveb s ohledem na životní cyklus budov. Celá řada projektů již byla realizována, a některé z nich dokonce získaly prestižní ocenění – například univerzitní budova IFA v Tullnu (pro katedru zemědělské biotechnologie) či kancelářská budova společnosti Ekom ve slovenských Piešťanech. Z poslední doby pak můžeme zmínit projekt společnosti Buwog na realizaci „Kennedyho zahrady“ ve Vídni, který získal certifikaci „Green Pass“ již zhruba měsíc po zahájení výstavby. Certifikace Green Pass slouží k ocenění ekologicky šetrných strategických plánů rozvoje a zabývá se šesti tematickými oblastmi (klima, voda, vzduch, biodiverzita, energie, náklady). „Tímto způsobem ukazujeme, že udržitelné bydlení v městských částech lze implementovat atraktivním způsobem. Současně tak vysíláme silný signál autorům budoucích projektů,“ doplňuje závěrem Štefanovič. Více na https://www.delta-group.cz/green-line/ (16.2.2021)