Musíme se systematicky připravovat na variantu, že hlubinné úložiště jednou bude muset být, což je zodpovědný přístup

Na otázky CzechIndustry odpovídá Jan Prachař, ředitel SÚRAO

Pane řediteli, koncem dubna se v Praze uskuteční Evropské jaderně-energetické fórum (ENEF). Jedním z diskutovaných témat bude konec palivového cyklu. Výzkum SÚRAO v této oblasti má co nabídnout. Které hlavní přínosy byste vyzdvihl?

Správa úložišť radioaktivních odpadů je státní technická organizace, které hledá nejbezpečnější řešení pro naše budoucí generace v oblasti eliminace radioaktivních odpadů. Výzkumu a vývoji konce palivového cyklu se SÚRAO intenzivně věnuje. Velice důležité je pro naši činnost Podzemní výzkumné pracoviště Bukov, kde spolu s expertními týmy pracujeme v hloubce, ve které se předpokládá, že se bude nacházet budoucí hlubinné úložiště.  Významné jsou například výsledky dlouhodobých korozních experimentů vzorků ukládacího obalového souboru za podmínek, které simulují prostředí možného budoucího hlubinného úložiště. Na svých výzkumech spolupracujeme s mnoha partnery, sdílíme zkušenosti se subjekty z Česka i ze zahraničí.

Uvedl jste pracoviště Bukov, které experimenty zde probíhají a jaký je jejich cíl?

Bukov slouží pro SÚRAO jako testovací laboratoř, kde získáváme data o chování horninového prostředí v předpokládané hloubce budoucího úložiště. Probíhají tady také testy materiálů pro inženýrské bariéry úložiště, aktuálně se například jeden z nich zaměřuje na bentonitové těsnicí a zároveň tlumicí vrstvy.

Inspirací pro SÚRAO jsou podobné podzemní laboratoře v zahraničí, kde zejména?

Velkou inspirací je pro nás Finsko, s odborníky z této severské země při svých výzkumech intenzivně spolupracujeme, ostatně právě ve Finsku se výstavba hlubinného úložiště blíží ke konci. Blízké vztahy a spolupráce nás pojí i například s Francií, Švédskem nebo Švýcarskem, kde se projekt hlubinného úložiště také připravuje.

V souvislosti s podzemním ukládáním jaderného paliva jsem se setkal se dvěma názory. Ten první říká, že může nastat doba, kdy ho budeme umět zpracovat a využít, a proto by nemělo být uloženo do podzemí takříkajíc na věky.

Hlubinné úložiště je konečným řešením palivového cyklu jaderných elektráren a SÚRAO je v České republice zodpovědná za jeho technické řešení. Podle dnešních odborných znalostí je to nejbezpečnější způsob vyřešení životního cyklu tohoto typu odpadu. Není však vyloučené, že se v budoucnu objeví takové technologie, které tento typ odpadu dokáží zpracovat lépe a eliminovat více než dnešní postupy. Proto se v současnosti nerozhoduje o budování hlubinného úložiště, ale SÚRAO hledá místa, která jsou vhodná v budoucnu tento typ projektu hostit.

Úkolem SÚRAO je z geologického hlediska prozkoumat podloží v České republice, aby budoucí generace, v případě, že to v roce 2050 budou muset řešit, nemusely začínat od nuly. Musíme se systematicky připravovat na variantu, že hlubinné úložiště jednou v budoucnu bude muset být, což je zodpovědný přístup. Nemůžeme to nechávat náhodě. Musíme být připraveni i na variantu, že převratné řešení v roce 2050 nebude.

V souvislosti s hlubinným úložištěm neprobíhá výzkum pouze na pracovišti Bukov, ale i jinde. Můžete to více konkretizovat?

Vedle podzemní laboratoře Bukov probíhají výzkumy chování bentonitových bariér v Regionálním podzemním výzkumném centru URC Josef. Podílíme se samozřejmě i na mezinárodních projektech. Spolu s institucemi ze Švýcarska a Velké Británie spolupracujeme na projektu v Podzemní laboratoři Grimsel Test Site ve Švýcarsku, jehož cílem je zachytit všechny druhy změn, které v horninovém masivu nastanou při jeho náhlém odlehčení a opětovném zatížení. 

Aktuálně také probíhají geofyzikální výzkumné povrchové práce na vytipovaných lokalitách, které by měly dodat ještě více dat pro kvalifikované a zodpovědné rozhodnutí o zúžení počtu lokalit.

Na www stránkách SÚRAO je projektové řešení hlubinného úložiště. Se stejným principem se počítá do budoucna nebo může ještě doznat řady změn?

Vzhledem k časovému horizontu výstavby hlubinného úložiště (rok 2050) je jisté, že dojde k úpravám. Naši odborníci na projektu stále pracují, využívají nových poznatků a roli budou hrát samozřejmě i specifika lokality, která bude pro možné umístění úložiště vhodná.

Projekt HÚ tak, aby odpovídalo nejvyšším bezpečnostním standardům, je jedna věc, tou druhou je vybrání vhodné lokality. Obce ve zkoumaném území jsou v převážné míře proti. Jde o nepochopení potřeby průzkumných prací nebo spíše o různé tlaky takříkajíc zvenku?

Výběr konkrétní lokality pro umístění úložiště je všude na světě velmi dlouhodobý proces, kterého se účastní zástupci veřejnosti a odborníci z řady oborů, jako geofyzikové, geochemici, inženýrští geologové, hydrogeologové, dále projektanti a ekonomové, odborníci na životní prostředí, na související sociální aspekty a mnoho dalších. Ve všech zemích je důležitou součástí výběru důkladná diskuze s veřejností, především pak s obyvateli a zástupci lokalit, kde by hlubinné úložiště jednou v budoucnu mohlo být umístěno. Je nezbytné, aby důvěřovali bezpečnosti projektu úložiště a považovali tuto stavbu jako součást budoucího rozvoje obce a celého regionu.

V roce 2010 vznikla Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Její práce v podstatě žádné výsledky z pohledu obcí a dalších odpůrců HÚ nepřinesla. Jakým směrem by se měla ubírat její práce?

Pracovní skupina pro Dialog fungovala šest let. Všechny strany měly zde prostor se vyjádřit. Jedním z výsledků pracovní skupiny byla novela atomového zákona o příspěvcích pro obce v rámci průzkumných prací na lokalitách. Vzniknul také první návrh záměru zákona o zapojení obcí. Diskutovalo se také o kritériích výběru lokality. Pracovní skupina se naposledy sešla v roce 2016 a na začátku roku 2017 vypršely všem členům mandáty. Jsem si jistý, že obnovení dialogu o hlubinném úložišti bude nutným krokem, otázkou je jakým způsobem, jestli obnovit PS Dialog, nebo její původní formát adaptovat dnešním potřebám, nebo možná vytvořit zcela jinou platformu pro komunikaci. I tato otázka bude jednou z priorit letošního roku, protože se domnívám, že otevřenost a diskuze o takovémto projektu je velmi důležitá.“

Diskuse týkající se hlubinného úložiště se neustále točí kolem vyhořelého paliva. Nicméně do vaší gesce patří i nízko a středněaktivní odpady, které jsou ukládány v úložištích Richard a Bratrství. I ty by měly nakonec skončit v hlubinném úložišti? Není jiná varianta jejich definitivní likvidace?

Správa úložišť radioaktivních odpadů provozuje tři úložiště radioaktivních odpadů na našem území. Tato úložiště jsou určena ke konečné eliminaci nízkoaktivních a středněaktivních odpadů. Radioaktivní odpady vznikají v každé zemi, není to jen použité palivo z jaderných elektráren, ale vznikají i v běžném životě. Jsou to odpady z nemocnic, výzkumu, průmyslu (např. laboratorní odpad, vyřazené laboratorní přístroje, ozařovací hlavice z průmyslu a medicíny, stará požární čidla, atd.). Stejně jako s jinými odpady je potřeba s nimi zodpovědně nakládat a bezpečně vyřešit konec jejich životního cyklu.

V únoru tohoto roku jste byl jmenován ředitelem SÚRAO. Správu znáte dobře, v letech 2011 až 2014 jste ji řídil. Jaké hlavní priority jste si stanovil na nejbližší období?

Cílem prací v letošním roce je dokončení probíhajících měření na lokalitách v takovém rozsahu, aby bylo možné odpovědně přistoupit k transparentnímu hodnocení a následnému zúžení počtu lokalit. V oblasti komunikace je cílem maximálně otevřený dialog s dotčenými občany a obcemi, připravujeme vzdělávací program o problematice radioaktivních odpadů obecně, podílíme se na přípravě návrhu věcného záměru zákona o zapojení obcí. Spouštíme také nové internetové stránky a zaměřit bychom se chtěli i na facebook.

Co vás čeká v delším časovém horizontu?

Dlouhodobě bezpečný provoz tří úložišť radioaktivních odpadů a příprava projektu hlubinného úložiště jsou samozřejmě stěžejními úkoly SÚRAO.  Vedle pokračování prací a výzkumů týkajících se hlubinného úložiště, bychom rádi zvýšili informovanost právě o zmíněných odpadech, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu nebo při výzkumu.

V oblasti týkající se procesu výběru lokality pro HÚ zveřejňujeme v dubnu popisné studie lokalit. Čeká nás také projednání záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality se zástupci veřejnosti a následné předání do legislativního procesu. Získání dat z dodatečných měření a jejich interpretace, odborná diskuze a veřejné projednání dílčích hodnocení (bezpečnost, technická proveditelnost a vliv na životní prostředí).