.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Zbavil se takřka kompletně třeba oddělení lidských práv nebo diverzity.
Elon Musk, nejbohatší člověk planety, coby nový majitel Twitteru přikročil k opravdu masivnímu propouštění. Stávající i propuštění zaměstnanci si tak kladou otázku, zda bude platforma moci vůbec běžně fungovat, například co se moderace obsahu týče. První test přichází hned nyní. Spojené státy totiž v úterý čekají volby do Kongresu.
Včera a předevčírem Musk propustil více než polovinu zaměstnanců Twitteru. Produktové a vývojářské oddělení přišla o více než 50 procent pracovní díly, oddělení zodpovědná za komunikaci, marketing či dodržování zásad lidských práv a diverzity pak podle informací agentury Bloomberg ztratila takřka všechny své zaměstnance a byla tak prakticky kompletně vymýcena.
Propouštění probíhá poměrně nevybíravým způsobem. Zaměstnanci se dozvídají, zda „přežili“ na základě toho, zda jim emailová zpráva s danou informací dorazí do firemní schránky, nebo do schránky soukromé.
Vyvstávají tak právě otázky, zda bude Twitter při dramaticky poníženém počtu personálu schopen udržet celosvětovou diskusní a komunikační platformu v mezích určitých zásad, které si platforma dosud vytyčovala jak v rámci politické, tak společenské konverzace.
Už od pondělí by navíc měl mít každý uživatel Twitteru možnost zakoupit si za osm dolarů měsíčně ověření své totožnosti „Twitter Blue“. Dosud si tuto „modrou visačku“ mohli nárokovat především prominentní uživatelé platformy, za něž by se mohl někdo jiný falešně vydávat – šlo například o politiky, umělce, přední novináře nebo celebrity. Ti ji však získali teprve na základě schvalovacího procesu. Pokud si ji bude nyní moci koupit kdokoli, panuje obava, že ztratí svůj význam coby doložka určité legitimity. Každý, kdo zaplatí, se bude moci se zdáním legitimity vydávat třeba za jinou osobu, nebo dokonce úřad.
Musk rozsáhlé propouštění zdůvodňuje zejména finančními důvody. Prý při dosavadním personálním zajištění platforma prodělávala čtyři miliony dolarů denně. V důsledku Muskova převzetí platformy a oznámení jeho záměrů s ní však svoji inzerci z Twitteru alespoň dočasně stahují velké společnosti typu Audi nebo Pfizer.
Například letos v květnu se Musk nechal slyšet, že regulace Twitteru je nastavena tak, že favorizuje levicové vidění světa. Uvedené velké společnosti a korporace se tak podle něj nyní ocitají pod tlakem aktivistů, kteří se obávají vyváženější twitterové diskuse – diskuse v duchu zásad skutečné svobody slova a projevu.
I díky schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně
Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci.
I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Možná poněkud překvapivý závěr se zrcadlí v nejnovějších posudcích světově významných ratingových agentur. Agentura Fitch Ratings Česku minulý týden potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího produktu už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí. Důležité je to, že ani podle jedné z agentur v dohledné době nehrozí náraz na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent HDP. České veřejné finance zkrátka v žádném rozvratu nejsou a jen tak ani nebudou.
Podle Mezinárodního měnového fondu má roku 2025 dosahovat nominální hrubý domácí produkt ČR celkem 8546,2 miliardy korun. Fialova vláda rámcově plánuje až do roku 2025 schodky státního rozpočtu každoročně v pásmu od 250 do 300 miliard korun. Veřejné finance však nesestávají jen ze státního rozpočtu. Ale také třeba z rozpočtů krajů a obcí nebo zdravotních pojišťoven. Třeba loni činil schodek samotného státního rozpočtu necelých 420 miliard korun, ovšem celkový deficit veřejných financí „jen“ bezmála 360 miliard. To proto, že některé veřejné rozpočty hospodařily přebytkově. Například kraje a obce loni dohromady hospodařily s přebytkem přesahujícím 41 miliard korun.
Pro rok 2025 zatím Fialova vláda rámcově počítá se schodkem státního rozpočtu maximálně 260 miliard. Předpokládejme, v souladu s MMF, že další veřejné rozpočty v tom roce nevykážou přebytek celkově kolem 60 miliard korun jako loni, ale pouze zhruba poloviční, kolem 30 miliard korun. Takže deficit veřejných financí v roce 2025 bude (260 – 5) / 8546,2 = 2,7 % < 3 % (viz take graf níže). Fialova vláda by tím tedy vlastně svůj slib splnila. Protože deficit veřejných financí k HDP by byl nižší než tříprocentní.
Současné vládě tedy ke splnění slibu stabilizace veřejných financí a stlačení jejich schodku pod „maastrichtskou“ úroveň tří procent vlastně postačí každoročně tvořit schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun. To je uskutečnitelné bez zvýšení běžných daní a současně bez zásadnějších škrtů.
Fialově vládě totiž svým způsobem opravdu nahrává inflace. Ta totiž vlastně „zdaňuje“ občany i firmy místo ní. A nafukuje ukazatel nominálního HDP, takže i deficity v rozmezí od 250 do 300 miliard se v něm snáze „rozpustí“. Nakonec tedy opravdu může nastat situace, že vláda daně nezvedne a žádnou další daň kromě té mimořádné, počítané od příštího roku, nezavede. A přesto stáhne deficit pod úroveň tří procent HDP, jak slibovala, ještě během svého řádného funkčního období.
