„Rozpočet a jeho příprava stále zůstává velkým politikem. Vidíme to na odhadech příjmů či při porovnávání skutečnosti s návrhy,“ říká v rozhovoru Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Aktuálně řešíme například daňový řád, vratky DPH, digitální daň, umělá inteligence, klimatické změny, EU ETS, úspory energie, vodní hospodářství, certifikace zdravotnických prostředků, dotační programy a přípravu nového období, odpadové zákony a mohl bych pokračovat. Za naše hlavní aktivum ve vztahu k prosazování zájmů členů a pro zlepšení podnikatelského prostředí vidím informace a znalosti získávané od našich členů, práci v expertních týmech a pracovních skupinách a v neposlední řadě odbornost Svazu, kterou si snažíme maximálně udržet. Pomáhá nám k respektu a silnější pozici.
Nezmínil jste státní rozpočet. Jak hodnotíte jeho návrh?
My se na ekonomiku díváme v delší než tzv. politické perspektivě. Pokud je růst nižší, než se očekávalo, nebo se zvyšují výdaje, nesmí vláda hledat finanční zdroje u podnikatelské sféry a v oblastech, které zabezpečují růst. Na to dlouhodobě upozorňujeme a prosazujeme to. Když vláda v minulých letech nastavovala velkorysé výdaje, tvrdila, že má zabezpečeny veškeré zdroje. Nebyla to úplně pravda. Nyní ustupuje ze svého slibu, že nebude zvyšovat daně. V příštím roce chce nenápadně stáhnout peníze z firem do veřejných rozpočtů tím, že prodlouží lhůty pro vratky DPH. Tuto zdánlivě drobnou úpravu přidalo ministerstvo financí do novely daňového řádu pro řešení nezadržování nesporné části vratky DPH, které se podařilo Svazu po dlouhých letech prosadit. Zvyšují se spotřební daně, opět se zrušila karenční doba. Vláda se musí snažit o provozní úspory a rozumnou racionalizaci počtu svých zaměstnanců. Při nastavování růstu výdajů a mezd musí vycházet z reálných možností růstu ekonomiky.
Jak pokračuje balíček pro snížení administrativní zátěže a zjednodušení daní?
V posledních letech firmy pocítily nárůst povinností, od GDPR přes environmentální regulaci až po kontrolní hlášení a další opatření v boji proti daňovým únikům, které administrativu zvýšily. Cokoliv, co podnikatelům administrativu skutečně sníží, proto logicky podporujeme. Řadu nyní medializovaných opatření jako například dostatečnou legisvakanci, jednotná data účinnosti zákonů či kompenzaci exekučních nákladů jsme dlouhodobě požadovali. U některých opatření ale bude důležitá jejich konkrétní finální podoba a to, zda skutečně budou pro firmy znamenat zjednodušení. Například v oblasti daní zatím ministerstvo financí neudělalo změny, které by firmám plnění jejich povinností zásadním způsobem zjednodušily. Ani projekt MOJE daně žádné slibované výraznější zjednodušení pro firemní sféru v první fázi v podstatě nepřinese.
Jedním z politicko-společenských témat je i otázka ochrany klimatu, která v regulatorní rovině dopadá významně na firmy? A jaká jsou vaše očekávání od nově ustavené uhelné komise?
Svaz obecně podporuje postupnou cestu ke klimatické neutralitě. Ochrana životního prostředí a klimatická neutralita by však měly být realizovány racionálně s ohledem na zachování evropské konkurenceschopnosti a socioekonomickou stabilitu. Rádi bychom, aby diskuse byla věcná, proto nyní ve Svazu připravujeme přehled faktů a souvislostí. Co se týká uhelné komise, čekáme zejména expertní diskusi, která racionálně a na základě ekonomicko-sociálního posouzení a důkladného zvážení environmentálních, sociálních a dalších relevantních kritérií posoudí možnosti ČR snižovat svoji závislost na uhlí. Kromě emisí a krajinotvorných zásahů je potřeba zamyslet se nad energetickou bezpečností Česka i nad technologickou dostupností alternativ. Očekáváme tedy jasný harmonogram a v reakci na důkladně analyzovaný útlum uhlí a jeho dopady i konkrétní návrhy opatření, včetně kompenzací pro dotčené provozovatele.
Trochu z jiného soudku, co dělá Svaz pro zlepšení spolupráce firem a výzkumných organizací?
Velký potenciál vidíme ve schválení metodiky hospodářské a nehospodářské činnosti výzkumných organizací, proto se ji s AVO snažíme nyní na úrovni Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace prosadit. Důležité bude také nastavení výzvy programu Národní centra kompetence. Ten je významný pro oborovou spolupráci. Proto sbíráme náměty od členů, co lze vylepšit. Samozřejmě dále pracujeme na zvýšení využití daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Prosazením novely práce v této oblasti rozhodně neskončila.
Jak se Svaz dívá na návrh vlády na digitální zdanění?
Jsme si vědomi, že v současných daňových systémech existují určité nerovnováhy, které je třeba napravit. Přestože nerozporujeme snahu vlády situaci v této oblasti řešit, podporujeme primárně dlouhodobé, mezinárodní a koncepční řešení. K národnímu návrhu ministerstva financí jsme přistoupili našimi připomínkami konstruktivně a díky znalostem našich členů jak v oblasti daní, tak digitálu i velmi odborně. Nutné je důkladně například prověřit soulad návrhu daně se smlouvami o zamezení dvojího zdanění na mezinárodním poli. Návrh sazby daně v kombinaci s vymezením oblasti zdanění je také nejpřísnějším ve srovnání s ostatními zeměmi EU, které zavedly nebo plánují zavést „digitální zdanění“. Upozornili jsme například i na rizika kategorie využití mnohostranného digitálního rozhraní, která nemá jasné hranice a potenciálně může přinést řadu obtíží pro správce daně i daňové subjekty. Podrobněji si pozici Svazu můžete přečíst v našem stanovisku.
Nastupujícím trendem je elektromobilita, která jistě členy svazu zajímá z pohledu energetiků i výrobců automobilů. Řeší Svaz tuto oblast?
Rozvoj elektromobility nás bezpochyby čeká, i s ohledem na regulaci v oblasti emisí a na ekologické trendy. K tomu je třeba, aby vláda vytvářela vhodné podmínky, například tím, že zajistí potřebnou infrastrukturu.
Jakým způsobem Svaz podporuje přechod České republiky na oběhové hospodářství?
Téma oběhového hospodářství je nesmírně komplexní a mezioborovou problematikou. Z hlediska legislativy hraje Svaz jednu z klíčových rolí, protože se jako významné připomínkové místo vyjadřuje ke kompletně nové odpadové legislativě, kterou po náročném vypořádání ministerstvo životního prostředí předalo v červenci k projednání do legislativní rady vlády. Podporujeme například odklon od skládkování a navýšení skládkovacího poplatku či pozitivní opatření vedoucí k podpoře alternativ využití odpadů. Zjednodušeně řečeno je potřeba zde vytvořit vhodné, zejména ekonomické, podmínky například pro rozvoj recyklačního průmyslu.
Lenka Dudková, SP ČR (31.10.2019)